Reportáže v regionech
Becherova vila
V Karlových Varech se tentokrát nevypravíme za žádnými procedurami ani za léčivými prameny. I když s tím pověstným třináctým bude naše zastavení souviset. Ve vilové čtvrti, která ve městě vyrostla podle zahraničních vzorů a dostala také anglický název West end, stojí i vila nesoucí jméno slavného rodu likérníků. Becherovu vilu nechal vystavět vnuk zakladatele rodinného podniku a také šéf továrny na výrobu Becherovky Gustav na počátku minulého století. Chtěl se usadit a věnovat rodinnému životu, ale dlouho si ho neužíval. Do nového sídla se přestěhoval v roce 1914 a o sedm let později zemřel. Vila byla nedávno po rekonstrukci znovu zpřístupněna a kromě vlastní architektury si v ní návštěvníci mohou užít například hudby při koncertech.
Becherova vila
Vrch Vladař
Vrch Vladař nedaleko Žlutic na pomezí Karlovarského a Plzeňského kraje patří k nejkrásnějším stolovým horám. Je ale také místem s dlouhou historií. Poprvé se na něm naši předci usídlili praveděpodobně už půl tisíciletí před naším letopočtem. Před několika desítkami let čistě náhodou narazil na zbytky dřevěných trámů bagrista při hloubení rybníčku pro dětský tábor. A archeologové zjistili, že jde o objev jako hrom. Při naší procházce si prohlédneme valy, které dosahují v součtu délky 11 kilometrů a chrání plochu zhruba 115 hektarů. Většinu z této plochy zabíralo podhradí, malá část pak patřila akropoli. Po prvních obyvatelích se tu zabydleli možná i Keltové a několik dní tu se svým vojskem strávil ještě mnohem později také Jan Žižka.
Vladař
Karlovarský přístav
Karlovarské léčivé prameny zná nejspíš každý z nás. Málokdo ale ví, že slavné lázeňské město mívalo kdysi také přístav. A dokonce inspirovalo jednu ze saských plavebních společností k pojmenování parníku. Velkým letním lákadlem bývaly také sluneční lázně u Chebského mostu. Na obou březích si tu návštěvníci užívali sluníčka, vody i povyražení. K tomu sloužila například námořnická hospůdka nebo různé pramice a jiné loďky nabízející projížďky po řece. Nahlédneme i za hranice, konkrétně do Drážďan, které s Karlovými Vary mnohé spojovalo. Ze Saska do Karlových Varů jezdívalo hodně hostů, dokonce saský kurfiřt August Silný dal podnět ke vzniku Saského sálu, předchůdce dnešního grandhotelu Pupp.
Karlovarský přístav
Muzeum knižní vazby
V Muzeu knižní vazby v Lokti nahlédneme pod pokličku dávným i současným výrobcům knižní vazby. Dozvíme se například, jak a na čem mistři knihaři zlatili písmenka nebo obrázky, jak sešívali stránky, prozradíme vám, proč někteří knihaři neradi pracují s pergamenem a prohlédneme si i doslova umělecké výtvory manželů Svobodových, kteří se tvorbě knižní vazby věnují. V jejich dílně najdeme knihy ve tvaru ryby, ale také věže i s hodinami či různé miniatury. Práce na některých náročných podobách jim trvá třeba až půl roku. Při prohlídce nesmíme a vlastně ani nemůžeme zapomenout na to, že naše knižní vazba má ve světě velmi dobré jméno.
Muzeum knižní vazby Loket
Horní Blatná
Horní Blatnou v Krušných horách povýšil už v roce 1548 císař Ferdinand I. na královské horní město. Nacházela se tu totiž bohatá naleziště cínu, které doplnily zdroje železné rudy, kobaltu a stříbra. Po celá staletí ze zdejšího kraje plynulo na královský dvůr velké bohatství a život místních se točil kolem těžby. Ta byla ukončena v 19. století, ale vzpomínek zbylo stále dost. Řadu jich objevíme v bývalém panském domě, kde je dnes umístěna jedna z expozic Karlovarského muzea. A jednu z nejstarších dochovaných věcí najdeme v kostele sv. Vavřince. Je jí cínová křtitelnice vyrobená z prvního tady vytěženého cínu. Vyrazíme také na jedenáctikilometrovou stezku, která slavnou historii oblasti připomíná.