Reportáže v regionech
Jáchymov
Jáchymov býval velmi bohatým městem. Vděčil za to zásobám stříbra ukrytým pod zemí. Svého času se ve městě razily mince a vlastně odsud pochází název amerického dolaru. Nicméně stříbrná horečka opadla a v minulém století město vešlo ve známost především díky dobývání uranu. Tyhle časy připomíná zpřístupněná průzkumná „Štola číslo 1“, do které zavítáme. Při prohlídce se dozvíme, jak se tu pracovalo, jak se vyvážel vyrubaný materiál i to, jak se přesouvali v podzemí horníci. Pocházeli z řad politických vězňů a my vám prozradíme, proč se jim říkalo muklové. Pak se ale vydáme i do časů starších, kdy městu vládlo stříbro. Ty pro změnu připomíná sklepení bývalé Královské mincovny. Tam odhalíme tajemství ražby mincí, k níž získal povolení rod Šliků od krále Ludvíka Jagellonského.
Jáchymov
Kyselky v okolí Teplé
Procházku přírodou, kterou ještě zpestříme ochutnáváním vyhlášených minerálek, si dopřejeme v okolí Teplé na Karlovarsku. Kyselek tu prý vyvěralo ohromné množství, Bohuslav Balbín před víc než třemi stovkami let napsal, že je jimi Tepelsko doslova přesyceno. Nedávné časy nebyly pro prameny příliš přiznivé, ale dnes už jsou jich asi tři desítky obnoveny a zájemce mezi nimi provede naučná stezka. My svou cestu začneme u Otročínského pramene. Voda tu vyvěrá z dutého kmene jedle, která byla do vývěru osazena v roce 1819. Nejkvalitnější místní minerálku pak najdeme kousek od Teplé směrem na Mariánské Lázně. Jmenuje se Oriona. Za druhé světové války ji tu prý čepovali pro německé vojáky a zájem o ní byl dokonce až v Africe.
Kyselky v okolí Teplé
Jáchymovské kostely
Jáchymov proslul zejména díky podzemnímu bohatství a jeho dolování. Horníci se vydávali za prací do tmy a nebezpečí. Možná i proto chtěli mít po výstupu na denní světlo blíž k Pánu Bohu. Ve městě vyrostla jedna z největších svatyň v celých Krušných horách – kostel svatého Jáchyma. Vešlo by se do něj kolem tří tisícovek lidí. Kostel je dominantou jáchymovského náměstí a zajímavý je i jeho interiér. Najdeme v něm mimo jiné sošku Panny Marie, kterou místní věřící v polovině minulého století chránili vlastími těly před odvežením. Pozornost si zalouží i kostelík Všech Svatých neboli také Špitální. Je to nejstarší jáchymovská stavba a nejstarší hrázděná svého druhu v zemi. Jeho chloubou je oltářní obraz od Lukase Granacha. A zastavíme se ještě u kaple zasvěcené patronce havířů – svaté Barboře.
Jáchymovské kostely
Jáchymov
Jáchymov má většina z nás spojený s uranovými doly a také s polovinou minulého století. Městečko, které bývá nazývanou branou do Krušných hor, má ale historii podstatně delší. V 16. století tu byly objeveny stříbrné žíly a těžba stříbra přinesla nově vzniklému městu věhlas i bohatství. Těžilo se tu i později, kdy už stříbra nebylo tolik. Zájem o uran vznikl v polovně 19. století, kdy se začal používal na výrobu barev. Jeho další využití objevila o něco později Marie Curie. Horníci sami pak objevili další poklad. Ve druhé polovině 19. století v dolech vytryskla voda, která jim ulevovala od bolesti a pomáhala hojit rány. A časem se začala využívat k léčbě ve velkém. Místní lázně už oslavily sté narozeniny a radonová voda v nich léčí stále. Především různé choroby pohybového ústrojí. Pomáhá ale také „dobíjet baterky“.
Jáchymov
Karlovarské pohárky
Porcelánové pohárky v různých barvách, tvarech i s pestrým zdobením patří ke Karlovým Varům stejně neodmyslitelně jako jejich léčivé prameny. Léčbu s jejich pomocí poprvé v roce 1521 popsal loketský lékař Václav Payer. A v Lokti najdeme také rozsáhlou sbírku pohárků, z nichž pacienti ve vyhlášeném lázeňském městě popíjejí léčivou vodu. Víc než třináct stovek jich od padesátých let shromáždily tři generace rodiny Lojínových. Najdete u nich pohárek z pravého stříbra, ale samozřejmě také spoustu porcelánové krásy. Vysloužili si dokonce zápis do České knihy rekordů. Zatímco se budeme kochat krásnými kousky různých tvarů, dozvíme se například, že se známým kalíškům nejdřív říkal Spruderbecher, což znamená Vřídelní pohár. Do celého světa je rozšířili návštěvníci Karlových Varů, kteří si je odvezli jako suvenýr domů a pak s nimi vyrazili do jiného lázeňského města.