Reportáže v regionech
Motýlí dům
Pokud jste někdy zavítali do Karlových Varů, nejspíš jste si nenechali ujít ani zastávku na Výšině přátelství nad městem. Výletní areál na ní vyrostl už na počátku minulého století, v době, kdy lázně zažívaly boom. Nejprve tu stávala restaurace a vyhlídková věž. Krásné panorama Krušných hor si může užít každý, protože ti, kdo si netroufnou na 150 schodů k vrcholu, mají k dispozici výtah. Dnes sem návštěvníky láká taky Motýlí dům. Co nebo spíš koho v něm najdeme, to napovídá už název. Tahle tropická zahrada je plná živých exotických motýlů, většina druhů pochází například z Jižní Ameriky, Thajska, Filipín nebo Mexika. K vidění je v ní celkem kolem čtyř stovek zástupců víc než třiceti druhů. Zjistíme, co všechno péče o ně obnáší.
Motýlí dům
Hroznětín
Hroznětín na Karlovarsku je neodmyslitelně spjat se zakladatelem tepelského kláštera Hroznatou. Nejprve si připomeneme příběh hraběte, který chtěl být rytířem. Do bojů se nakonec nevydal a možná právě tohle rozhodnutí ho stálo život. Při cestě, jejímž cílem byl právě Hroznětín, ho totiž zajali chebští loupeživí rytíři a uvěznili pravděpodobně na hradě Starý Hrozňatov. Chtěli, aby na ně jejich vězeň převedl majetek kláštera v Teplé. Odmítl a zemřel. Při procházce městečkem zavítáme do kostela, do nějž věřící míří i za vzácnou relikvií. A pak se taky zastavíme na místním židovském hřbitově, který patří nejstarším u nás. Dozvíme se, kdy sem Židé přišli a jak tu žili. A na závěr nabídneme ještě výlet do okolí.
Hroznětín
Na kole podél Ohře
Podél toku řeky Ohře, v přírodním parku Stráž nad Ohří si dopřejeme podzimní výlet na bicyklu. Obdivovat budeme nejen krásy malebného údolí, ale taky skalnaté vrchy, které ho lemují. Zamíříme do unikátního parčíku, jehož vznik má na svědomí spolek Zamenis. Narazíme tu na celou řadu zvířat, sledovat budeme třeba netopýry, ale hlavně hady. Nejvzácnějším z nich je užovka stromová. Tahle lokalita je podle všeho nejsevernějším místem na světě, kde žije. Bude nás zajímat, co ji přivedlo do těchto končin i to, proč se jí lidově říká eskulapka. A nezapomeneme ani na její kolegy z hadí říše, kteří jí tu dělají společnost. Pak se ještě vydáme do Malého Hrzína, kde si prohlédneme stará stavení a připomeneme si i další místa, kde ještě před válkou stály další chalupy.
Na kole podél Ohře
Důl Mauritius
Krušným horám příroda dopřála velké bohatství v podobě zásob různých rud, hlavně cínu. Právě poptávka po něm způsobila rozmach důlní činnosti v oblasti. Největším dolem v celém Krušnohoří byl Mauritius, který fungoval nepřetržitě od 16. století až do druhé světové války. Hluboký byl víc než dvě stovky metrů a celkem bychom v jednotlivých patrech napočítali deset kilometrů chodeb. Po víc než půl století od ukončení těžby byl zpřístupněn veřejnosti a my si ho společně prohlédneme. Dozvíme se mimo jiné, jak tu havíři pracovali, jaké nástroje měli k dispozici a k čemu využívali takzvané sázení ohně. Pak zavítáme do největší vytěžené komory. Jen z ní získali 120 tun čistého cínu. V dnešních cenách by to bylo zboží v hodnotě 50 milionů korun.
Důl Mauritius
Důl Johannes
V Krušných horách se už od poloviny 16. století dobývalo pod zemí ukryté bohatství, především rudy cínu, stříbra, železa a zinku. Jedním z míst, které tyhle časy připomínají, je důl Johannes. Pokud se rozhodnete vydat se do míst, kde dřív tvrdě pracovali havíři, musíte se pořádně vybavit. Čeká vás několik okruhů, na nejkratším strávíte něco málo přes hodinu, na delších klidně i dvojnásobek času. V chodbách vysokých dva metry a širokých zhruba polovinu, se dozvíte, jak to tu fungovalo. Za 6 hodin dřiny vykutali horníci 2 a půl centimetry materiálu. Jednou ze zvláštností tohohle důlního díla je, že se už v srpnu zavírá, neboť slouží zároveň jako zimoviště netopýrům. A ty by zvídaví návštěvníci rušili.