Reportáže v regionech
Jeleni sika
Domovinou jelenů sika je sice Asie, ale i u nás se jim už víc než sto let daří. Do své obory na západě Čech si je na konci 19. století přivezl hrabě Lažanský. Jenže po roce 1945 byla obora, v níž žili, zrušena a paroháči se rozběhli do okolních lesů. V nich se jim taky dařilo a stále daří, takže je tam při troše štěstí můžete potkat i dnes. My jsme si na pomoc vzali odborníky, kteří je dovedou přivábit. Ke krásné podívané přidáme i pár zajímavých informací. Třeba srovnání s jelenem evropským, naším původním králem lesa. Ten dosahuje hmotnosti až 200 kilogramů, zatímco jeho původem asijský příbuzný váží maximálně třetinu. A prozradíme vám i to, proč si jeleni sika vysloužili přezdívku japonští samurajové.
Jeleni sika
Šibenice
Šibenice a popraviště stávaly dřív téměř u každého městečka. Většina z nich přestala fungovat v rámci osvícenecké reformy soudnictví císařovny Marie Terezie po polovině 18. století. Od té doby začaly mizet v propadlišti dějin. V Karlovarském kraji se jich ovšem poměrně dost dochovalo, dokonce tu vznikla neobvyklá tematická trasa, která nás mezi nimi provede. Naše putování začneme v Lokti, kde si na hradě prohlédneme vězení, v němž odsouzení čekali na vykonání ortelu. V ponurých kobkách se nachází expozice útrpného práva, tedy rozličných mučících praktik, jimiž se vymáhalo doznání až do 18. věku. V Bečově nad Teplou se zase vydáme po unikátní naučné stezce mapující poslední cestu odsouzence.
Šibenice
Karlovarské lesy
Karlovarské lesy jsou doslova prošpikovány několika desítkami kilometrů promenádních cest, kterými se procházela i řada významných lázeňských hostů – třeba car Petr Veliký, císařovna Sissi nebo Tomáš Garrigue Masaryk. Náš první prezident prý rád chodíval do kdysi široko daleko vyhlášené lesní kavárny Svatý Linhart na Doubské hoře. Její slávu dávno odnesl čas, ale nedávno se opuštěné, chátrající budovy ujaly Lázeňské lesy, které ji opravily a nyní v ní provozují návštěvnické centrum. Od něj pak společně vyrazíme na lov beze zbraní. Vydáme se totiž k obůrkám, které vyrostly v místech, kde si nejspíš užívali lovu už Jan Lucemburský nebo Karel IV. Seznámíme vás s jejich obyvateli – jeleny sika, daňky a divočáky a taky těmi, díky nimž je tu můžeme pozorovat.
Karlovarské lesy
Hrad a zámek Bečov
Řekne-li se hrad a zámek Bečov nad Teplou, každému se snad okamžitě vybaví relikviář svatého Maura. Je považován za druhou nejcennější movitou památku na našem území hned po korunovačních klenotech. Schránku na ostatky svatého Maura a dalších tří světců vytvořili klenotničtí mistři ve Francii v první třetině 13. století. Do Čech se dostala až na konci věku devatenáctého díky pánům z rodu Beaufort-Spontin, kteří ho přivezli právě na Bečov. Ten jim totiž tehdy patřil. A tam taky tenhle skvost na konci druhé světové války ukryli. Jeho objev v roce 1985 byl velkou senzací. Trochu ve stínu nálezu tohohle historického skvostu zůstal fakt, že společně s ním byla ukryta i kolekce 133 lahví vína a koňaku z konce 19. století, jimiž bylo umělecké dílo obloženo. A společně si prohlédneme ještě jeden místní poklad.
Hrad a zámek Bečov
Karlovy Vary
Dopřejeme si i doušek blahodárné vody z karlovarských minerálních pramenů. Nicméně jejich síla nebude hlavním důvodem naší návštěvy vyhlášeného lázeňského města. Tentokrát budeme obdivovat tamní architektonické skvosty. Vydáme se do vilové čtvrti, která dostala název Westend. Najdeme ji, jak už její název napovídá směrem na západ od centra. První honosné domy tam začaly růst v druhé polovině 19. století. Celé pojetí téhle části města mělo připomínat přímořské letovisko a možná i proto v ní pobývali ti nejznámější lázeňští hosté. Třeba i první československý prezident Masaryk. Prohlédneme si nejzajímavější stavby a dozvíme se, kde jejich tvůrci čerpali inspiraci. Ve Westendu totiž najdeme ukázky nejrůznějších, hlavně evropských, slohů a stylů.
