Reportáže v regionech
Štědrá
Bohem zapomenuté místo. Tak by se dala nazvat obec Štědrá na pomezí Plzeňského a Karlovarského kraje. Návštěvu si ale zaslouží. Zdejší zámek s pravděpodobně třetí nejdelší enfilárou, tedy přímým průhledem místnostmi, v Evropě se totiž desetiletích chátrání začíná znovu probouzet k životu. Podle záznamů bylo až do první světové války sídlo panstva v exekucích, ale snad se mu konečně blýská na lepší časy. Momentálně v něm pracují hlavně restaurátoři. Při obnově místním pomáhají staré fotografie, ale těch se moc nedochovalo, protože většinu s sebou odnesli původní němečtí obyvatelé odsunutí po druhé světové válce. A tak tu historii skládají doslova ze střípků. Zámek ale není jedinou místní památkou, která ožívá.
Štědrá
Zámek Chyše
Zámek Chyše patří k chloubám stejnojmenného městečka na Karlovarsku. Na jeho místě stával už za vlády panovníka Jiřího z Poděbrad hrad, který byl jeho vojáky pobořen. Připomeneme si, proč z něj v časech husitského krále zbyla jen věž a kdy se dočkal obnovy. Na zámek byl přestavěn v éře renesance a současnou podobu získal v 19. století. Prozkoumáme tajemnou skrýši, kterou tu po sobě zanechal Prokop Lažanský. I když už někdo dávno vybral, lákadlem je pořád. V posledních letech se roky chátrjící stavba dočkala mnoha proměn k lepšímu. Postupně se vracejí i některé originální kusy z původního mobiliáře. Třeba knihovna nalezená v místní škole, nebo obrazy zachycující zámek a jeho okolí. A taky portréty někdejších vlastníků panství. Společně si prostory sídla prohlédneme.
Zámek Chyše
Svatobor
Doupovské hory po poválečném odsunu původních německých obyvatel osiřely. Pak v nich našli útočiště vojáci, vznikl tu totiž vojenský prostor Hradiště. Ten existuje dodnes, ale část území z něj byla vyčleněna a znovu začíná ožívat i pro turisty. Společně si prohlédneme Svatobor. Před válkou v něm žily tři stovky lidí. K místním chloubám patřil kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený v letech 1731 až 1736. Nechal ho vybudovat tehdejší majitel panství hrabě František Josef Černín z Chudenic a stavěl se podle projektu významného barokního architekta Františka Maxmiliána Kaňky. V roce 1966 vyhořel. Říká se, že oheň způsobilo samovznícení obilí, které tu skladovaly vojenské lesy a statky. Červený kohout zničil i sousední faru. Bude nás zajímat další osud svatostánku.
Svatobor
Jeleni sika
Domovinou jelenů sika je sice Asie, ale i u nás se jim už víc než sto let daří. Do své obory na západě Čech si je na konci 19. století přivezl hrabě Lažanský. Jenže po roce 1945 byla obora, v níž žili, zrušena a paroháči se rozběhli do okolních lesů. V nich se jim taky dařilo a stále daří, takže je tam při troše štěstí můžete potkat i dnes. My jsme si na pomoc vzali odborníky, kteří je dovedou přivábit. Ke krásné podívané přidáme i pár zajímavých informací. Třeba srovnání s jelenem evropským, naším původním králem lesa. Ten dosahuje hmotnosti až 200 kilogramů, zatímco jeho původem asijský příbuzný váží maximálně třetinu. A prozradíme vám i to, proč si jeleni sika vysloužili přezdívku japonští samurajové.
Jeleni sika
Šibenice
Šibenice a popraviště stávaly dřív téměř u každého městečka. Většina z nich přestala fungovat v rámci osvícenecké reformy soudnictví císařovny Marie Terezie po polovině 18. století. Od té doby začaly mizet v propadlišti dějin. V Karlovarském kraji se jich ovšem poměrně dost dochovalo, dokonce tu vznikla neobvyklá tematická trasa, která nás mezi nimi provede. Naše putování začneme v Lokti, kde si na hradě prohlédneme vězení, v němž odsouzení čekali na vykonání ortelu. V ponurých kobkách se nachází expozice útrpného práva, tedy rozličných mučících praktik, jimiž se vymáhalo doznání až do 18. věku. V Bečově nad Teplou se zase vydáme po unikátní naučné stezce mapující poslední cestu odsouzence.
