Reportáže v regionech
Karlovy Vary
Karlovy Vary jsou známé hlavně díky svým horkým léčivým pramenům. Za vznik města místní vděčí především císaři Karlu IV., kterého se v minulosti pokusili oslavit několika sochami. Některé se staly významnými symboly, zatímco jiné čekaly v kopřivách a zapomnění, aby je na světlo vrátili současní obyvatelé. A vůbec první karlovarskou jezdeckou sochu otce zakladatele získali teprve nedávno. Nejznámější skulptury si prohlédneme.
Karlovy Vary
Umělecký kovář David Szalay
Davida Szalaye lákalo už jako kluka spojení černého řemesla a sochařství. Vyučil se proto uměleckým kovářem a ve svém ateliéru se věnuje navrhování a výrobě nábytku, originálních svítidel, ale především ocelové figurální plastice. Inspiraci pro tvorbu čerpá v historii, nevyhýbá se ale ani tématům ryze současným. Jeho díla zdobí kupříkladu Metalovou stezku Mladou Boleslaví, po které jsme se společně nedávno vydali a obdivovat jste je mohli i na výstavách po celé zemi. Nás David nechá nahlédnout do své dílny a předvede nám, jak se ve výhni a na kovadlině rodí unikátní kousky. Prohlédneme si i některé už dokončené.
Umělecký kovář David Szalay
Bochov
Historie města Bochov na Karlovarsku sahá až do první poloviny 14. století. Tehdy byla v místech, kde se nachází, založená hornická osada. Jenže nevelké zásoby cínu se brzy vyčerpaly, a tak se hlavní obživou místních obyvatel stalo zemědělství, řemesla a obchodování. Vedla tudy totiž důležitá obchodní stezka, a tak zde bývalo podstatně rušněji než dnes. Historický význam Bochova dokládají i zbytky strážních hradů, které ho kdysi střežily. Navíc je považován za vstupní bránu do nedalekého Slavkovského lesa, a tak vedle prohlídky cenných historických památek můžete naplánovat i výlety do okolní krásné přírody. My se po naučné stezce vydáme kupříkladu ke kopci, kterému se léta říkalo hladový.
Bochov
Karlovarské kolonády
Zázračnou sílu karlovarské termální vody podle pověsti vyzkoušel už Karel IV. A v místech, kde vyvěrala ze země, nechal založit město. Dnes léčivé prameny, které na západ Čech ročně přilákají desetitisíce lidí z celého světa, chrání kolonády. O jejich vznik se zasloužil lékař David Becher, který chtěl pacienty přilákat přímo ke zdrojům a zajistit jim u nich ochranu před nepřízní počasí. První vyrostly ve 2. polovině 19. století a my se projdeme mezi těmi nejznámějšími. Největší se jmenuje Mlýnská a vyvěrá v ní hned pět pramenů. Její podobu navrhl architekt Josef Zítek, který stál u zrodu Národního divadla a Rudolfina. Jenže místním se jeho dílo zpočátku nelíbilo a nazývali ho dokonce záhonem mrkví. Kdy a proč ho vzali na milost? I o tom bude řeč.
Karlovarské kolonády
Jáchymovské peklo
Jáchymov na Karlovarsku proslavily pod zemí ukryté zásoby stříbrných rud a s nimi související ražba vyhlášených tolarů. V minulém století se tu pak dobýval taky uran. V dolech pracovali političtí vězni komunistického režimu. Pracovní tábory a nelidské podmínky v nich připomíná naučná stezka Jáchymovské peklo. Naším průvodcem bude Miroslav Kopt, který si tehdy v jednom z lágrů odpykával trest. Nahlédneme společně taky do jedné ze štol, kde se uran nacházel. Stezka je dlouhá 8 a půl kilometru a má 12 zastavení. Nutno ovšem dodat, že na přelomu 50. a 60. let dělali představitelé režimu všechno pro to, aby zahladili stopy. Na několika místech tak z táborů nezbylo nic a návštěvník se tak musí domýšlet, jak to tu kdysi vypadalo.
