Reportáže v regionech
Karlovy Vary
Legenda říká, že za objevení pramenů, ke kterým vás zavedeme v následujícím zatoulání, může pes císaře Karla IV. Pronásledoval jelena, spadnul do vody a bylo to. Doputovali jsme do Karlových Varů a projdeme si karlovarské kolonády, které město proslavily. Mají chránit prameny léčivé vody a celá ta promenádní krása čítá dohromady přes půl kilometru.
Jejím duchovním otcem byl karlovarský lázeňský lékař, jehož jméno vám bude určitě známé. Šlo o Davida Bechera, který přišel s nápadem, aby potenciální pacienti chodili pít vodu přímo k vývěrům léčebných pramenů – jen tak lze totiž zaručit přísun co největšího množství kysličníku uhličitého. Proto se začaly nad prameny stavět ochranné stříšky či altány – koneckonců tak, jak je známe dodnes.
Nejstarší karlovarská kolonáda je kamenná, pojmenovaná podle mlýna stojícího tady ještě v 18. století – Zítkova kolonáda.
Karlovarské kolonády projdeme s Milanem Trnkou, ředitelem Správy lázeňských zdrojů a kolonád, a Stanislavem Bucharovičem, historikem Krajského karlovarského muzea. Mluvit se bude nejen o pramenech nebo kolonádě, ale i o tom, jak se město a místa v něm proměňovaly v čase.
Karlovy Vary
Jáchymov
A na závěr vás pozveme do českého města, jemuž vděčí Američani za označení své měny. Jedno z nejstarších českých měst najdete v Krušnohoří. Své brány nám otevírá Jáchymov.
Je toho dost, co bychom chtěli v Jáchymově vidět. Na hradu Freudenstein byla zřízena ražební místnost, kde se mince vyráběly. Šlo vlastně o královskou mincovnu. Kromě unikátních mincí, kterých se tu například v 16. století připravilo na tři miliony kusů, vám ukážeme i kamenný odvětrávací komín, vlastně jakási digestoř, jíž se odváděl nebezpečný kouř.
Pohnutým osudem pak město procházelo od 50. let minulého století. Politický lágr posloužil tehdy jako pracovní tábor pro nepohodlné a režimu neloajální občany – nic než pracovat a těžit uran pro Sovětský svaz jim nezbývalo.
Projdeme se i jáchymovskými podzemními štolami a přiblížíme vám i děkanský kostel svatého Jáchyma. Nezanedbatelnou roli sehrávala v městě vždycky i domovní znamení, některá z nich jsou neměnná už po pět staletí.
Jáchymov
Chyše
Češi mají rádi pivo. Moc. Lahodný mok sehrál roli i při rekonstrukci zámku v Chyších na Karlovarsku. Manželé Lažanští si totiž uvědomili, že by bylo dobrým krokem k atraktivnímu turistickému cíli, jímž se postupně zámek stával, přidat ještě něco, co by genius loci dotvořilo více a lépe.
A protože vaření piva tady mělo dlouholetou tradici, rozhodli se zkusit štěstí a přidat se k těm, kteří umějí vařit pivo. Pivovar tady už fungoval, dokonce až do roku 1932, pak ale nedokázal čelit konkurenci, a skončil.
Zámecký pán Vladimír Lažanský a sládek Robert Maňák vědí, že ani dnes nemá smysl jít do střetu s velkými pivovary. Vaří proto nahořklou tekutinu vlastně před očima návštěvníků. A podle osvědčeného staročeského receptu. Ochutnat můžete i vy. A to nejen, když vás znaví zámecká prohlídka.
Chyše
Ježíškova pošta
Zvyky jsou různé, jiný kraj – jiný mrav. V Česku k tomu vánočnímu patří psaní Ježíškovi. Vynikají v tom hlavně ti nejmenší, kteří naočkováni rodiči bombardují svými přáníčky postavu, která je má vyslyšet. Na Božím Daru už 14 let místní úřednice pečlivě cejchují právě tuhle vánoční poštu – a právě o tom, čím razítkují, bude první reportáž. Ukážeme vám v ní, jakéže je to české vánoční razítko.
Ježíškova pošta
Stezka podhůřím Krušných hor
K cestě v naší reportáži radno použít motoráček. Jím se dobře dostanete z Karlových Varů na samý začátek jedné z nejmladších naučných horských stezek. V podhůří Krušných hor k ní vede přímo z nádraží šipka. Stezka není jen turistická, ale i naučná. Kromě krásné přírody se dozvíte něco z historie důlní těžby nebo pašerácích. Do roku 1989 sem vlastně nikdo ani nesměl. Stezka stejně tak jako naše reportáž startuje v obci Potůčky.
