Reportáže v regionech
Ježíškova cesta
Za Ježíškem a jeho kamarády i pomocníky se vypravíme na Boží dar. Není to tak dávno, co tam otevřeli Ježíškovu cestu, která je hlavně v čase předvánočním hotovým rájem pro dětskou fantazii. Při procházce cestou, která má dva okruhy, plní děti u pohádkových domečků různé úkoly a za to je na závěr čeká odměna. Společnost jim dělají již zmínění Ježíškovi kamarádi, takže se nikdo nemusí bát, že zabloudí. A nikdo z návštěvníků asi taky nemine Ježíškovu schránku, které mohou děti svěřit svá přání.
Ježíškova cesta
Boží Dar
Proč se Boží Dar nazývá právě takhle? Dozvíte se v naší reportáži. Souvisí to s jeho hornickou minulostí, to prozradit můžeme. Boží Dar se ale může pochlubit i tím, že jde díky nadmořské výšce (1028 m. n. m.) o nejvýše položené městečko ve střední Evropě. Přesto tu najdete několik architektonických skvostů, které stojí za prohlídku – např. barokní kostel sv. Anny nebo klasicistní radnice. Celkově si naštěstí Boží Dar dokázal uchovat kouzelný ráz horského městečka, který nenarušil ani prudký rozvoj turismu ve 20. století.
Přímo na náměstí začíná naučná stezka Božídarské rašeliniště, která vám ukáže největší přírodní rezervaci v Krušných horách. Další příjemná procházka vás čeká, vydáte-li se po trase Blatenský příkop. Stezka podél technické památky z 16. století vás dovede až do obce Horní Blatná. Kdo se nerad prochází po svých, může nasednout na horské kolo a prozkoumat okolní cyklotrasy.
Klínovec s nadmořskou výškou 1244 metrů nad mořem je nejvyšší vrchol Krušných hor – v létě oblíbený cíl pěších i cykloturistů, v zimě pak vyhledávané lyžařské středisko. Najdete tu dva vynikající ski areály, Klínovec jih a Klínovec sever, na samém vršku spojené slavnou rozhlednou.
Možná nedosahuje závratných výšin krkonošské Sněžky, zato ale svým návštěvníkům nabízí daleko přívětivější tvář se snadnou dostupností a ubytovacím zázemím.
Boží Dar
Skoky u Žlutic
V naší poslední reportáži vám řekneme, proč se v Česku začalo užívat právě rčení o skákavé panence. Souvisí to se zázraky a s poutěmi lidí, kteří chodili do dnes už zaniklé vesnice Skoky na Žluticku. Tamní poutní místo totiž proslulo právě jako dějiště zázraků a obraz Panny Marie uzdravoval nemocné.
O malou vesničku kdesi v polích se najednou zajímali arcibiskupové z Prahy, hrabě z Kokořova, papežové a taky sama císařovna Marie Terezie. Když zázraků začalo přibývat, přijela i církevní komise a ve Žluticích začala s výslechy.
Od kláštera v Teplé vede i nová poutní a naučná stezka, která přes Toužimsko a Žluticko míří do Skoků. Kromě bývalé hospody a kamenných základů toho z původních stavení už ale moc nenajdete. Barokní chrám Navštívení Panny Marie, vysvěcený roku 1738, stojí na místě někdejší návsi. Prý na dřevěném roštu. Kvůli kaskádám, které vedou k jeho dveřím, dostala podle legendy vesnice své jméno a s ní i obraz Panenky Skákavé.
Skoky u Žlutic
Křížová cesta
Křižák – to bude náš první cíl. Místní tak říkají Křížovému vrchu uprostřed města Nejdek na Karlovarsku. Výšlap na jeho vrchol je rouben 14 perlami, jejichž autorem je nejdecký malíř Heřman Kouba.
Tahle křížová cesta vznikla před 150 lety a je jednou z nejdelších u nás. A na tvorbě reliéfů 14 poutních zastavení pracoval pan Kouba pět let. Navrhoval je a sám je i vyřezával.
Tradiční biblické motivy měly mít původně hliněný základ. Nakonec se ale autor rozhodl pro praktičtější polyuretan. A snad vás zaujme i to, že pro některé postavy biblických světců posloužili panu Koubovi i členové jeho rodiny. Výšlap v Nejdku stojí za to – právě odsud pak můžete krásně shlížet na město jako na dlani.
Křížová cesta
Obora Hory
Ve třetí reportáži vás zavedeme do obce Hory, na kterou narazíte tak zhruba v půli cesty z Karlových Varů do Lokte. Teď se tu sice staví silnice, ale hned za vsí už je příroda i krajina vstřícnější. Opuštěný kamenolom a hlavně divočina, do které se nesmělo dlouhá léta vstoupit.
Deset hektarů lesa skýtá dostatek příležitostí nejen kochat se krásnou neporušené krajiny a v místech, kde kdysi stával muniční sklad, se dnes prohánějí laně, kolouši, jeleni i mufloni – místní loketští lesáci jim tu totiž vybudovali oboru.
Okolí si oblíbil dokonce i sám Karel IV., který sem jezdívával na lov jelenů. Oborou s námi a s kamerou projde vedoucí polesí pan Adámek a ukáže nám zvířata, která se tady zabydlila, ale i ta, která jsou postižená a o která je třeba pečovat. Zůstávají tady na dožití.
Snad ještě dodáme, že těmito místy se dá dobře putovat i na kolech, třeba po cyklotrase z Karlových Varů a ze Sokolova, pěšky dojít pak po naučné stezce z Hor či od Svatošských skal. V turistických průvodcích budete ale tohle místo stále ještě hledat marně. A to je možná jeho výhoda.