Reportáže v regionech
Úterý
Obec Úterý – toť cíl naší první reportáže. Místo s prapodivným jménem na rozhraní Plzeňska a Karlovarského kraje. A pak také poklady ve sklepení Reitenbergerova domu. O tom všem bude řeč. Možná netušíte, že právě v Úterý se narodil opat tepelského kláštera Kašpar Prokop Reitenberger a vyvěrá tady vyhlášená zázračná úterská kyselka.
Úterý
Hromnické jezírko
Na chemiky si budeme hrát v severním Plzeňsku – v Hromnici se půjdeme podívat k červenému jezírku. Život v něm nenajdete, zato vitriolovou břidlici ano. Tu začali využívat už cisterciáčtí mniši. Červené je proto, že se ve vodě hromadí zředěná kyselina sírová, a věřte, že je ji zde i trochu cítit. Kousek od jezírka projdeme kolem sousoší svatých z roku 1814, kteří měli chránit důl, v němž se břidlice těžila. Dnes prý má jezírko vodu téměř zázračnou a lidé s lahvemi sem často chodí pro „mrtvou“ vodu.
Hromnické jezírko
Chov terarijních zvířat
Chcete vidět ropušníka? Potěšit se s trnorepem? Pak se nechte pozvat do Chrtíkova u Plzně. Pan Bříza – vášnivý chovatel terarijních zvířat – nám oba krasavce ukáže. Svému koníčku se může věnovat s plnou vervou, pracuje totiž v plzeňské zoologické zahradě, a tak je jasné, že o všechny jeho svěřence je dobře postaráno. A co všechno tihle tvorové dokážou a co třeba jedí? Na všechno vám bude odpovězeno.
Chov terarijních zvířat
Rabštejn
Nejdřív vás zavedeme do nejmenšího města v Česku; kdo ví, možná i v celé Evropě. Jeden druhého tu zná, a aby ne! Vždyť tady všeho všudy žije asi dvacet stálých obyvatel. Jméno tohoto města souvisí podle legendy s havranem a skupinou královských honců. Už před sedmi staletími prý právě jeden z lovců jako poděkování svému králi vykouzlil na břidličném ostrohu nad řekou Střelou hrad nemající v té době obdoby. Legenda nepraví, co na to onen havran, ale my pravíme, že německy je havran „der Rabe“ – to „pidiměstečko“ se totiž jmenuje Rabštejn. Rabštejn nad Střelou. Malé město, které se i přesto má čím chlubit.
Rabštejn
Manětín
Naše toulavé pohodové nedělní dopoledne začneme v manětínském barokním zámku. Pobývala tam spousta významných umělců, třeba malíř Petr Brandl. Zámek, který byl vybudován v šestnáctém století, získal svou charakteristickou podobu až v době barokní, a to především díky hraběnce Lažanské. Ta se uměla postarat o to, aby krása zámku i jeho okolí vzkvétala. Pod jejím dohledem vznikly ty nejvzácnější umělecké skvosty.