Reportáže v regionech
Bezdružická lokálka
Na trať mezi Pňovany a Bezdružice vyrážejí milovníci přírody i starých časů. Bezdružická lokálka totiž jezdí po trati, která pamatuje už časy posledního habsburského monarchy a díky místním nadšencům jezdí dodnes. Při našem výletu si připomeneme časy parních lokomotiv, ale čeká nás i modernější motorový vláček. V nádražáckém slangu se mu říká „Hurvínek“. Je dokonce filmovou hvězdou, prože si zahrál ve slavné komedii o slunci a senu.
Bezdružická lokálka
Cyklostezka Baroko
A směřujeme do západních Čech, a pokud možno na kole. Naším cílem totiž bude cyklostezka Baroko, která vede okolím Plas. Severní Plzeňsko tak otevřelo svou náruč cykloturistům. Proč právě tenhle název? Samotné Plasy zdobí klášter z té doby a bratři cisterciáci v okolí po sobě zanechali dodnes viditelné stopy, díky nimž bývá Plassko nazýváno barokní krajinou. Ale dávno před mnichy, a také po nich, tvář krajiny modelovala řeka Střela se svými přítoky. My se tak podíváme na to, co všechno kdysi rozdivočelá voda natropila.
A začneme u plaského konventu, kousek od Mladotického rybníka. Při neštěstí a velké vodě v roce 1872, 25. května, se protrhla hráz a provedla se velká zátopa celého údolí řeky Střely. A osud a přírodní živel byl k téhle oblasti krutý víckrát, však uslyšíte sami.
Protože jsme na cykloturistické trase Baroko, dostali jsme se k jedné vynikající památce celé oblasti, a to je Mariánská Týnice, což bylo bývalé proboštství, a teď zde trůní galerie a muzeum severního Plzeňska.
Cyklostezka Baroko
Manětín
Podíváme se i do Manětína – barokní západočeské perly. Manětínský zámek koupila od svého manžela hraběnka Marie Gabriela Lažanská Černínová z Chudenic rok před jeho smrtí. Společně měli 4 děti. V roce 1712 ale téměř celá stavba vyhořela. Hraběnka, jejímž dědem byl stavitel Černínského paláce, se ale nezalekla a pustila se do rekonstrukce a obnovy.
Krásné pískovcové sochy otočené směrem k zámku se staly jakousi dominantou i symbolem okolí manětínského zámku. A své o nich věděl i prezident Beneš, který místní překvapil otázkou, proč má jedna z nich tři uši. Vy se to dozvíte samozřejmě taky.
Manětín
Muzeum těžby borové smoly
A Toulavá kamera vás pak pozve zas do muzea. Možná jediného svého druhu na světě. V Lomanech na Plzeňsku totiž mají muzeum věnované těžbě borové smoly. Výpravu začneme v hájovně z roku 1672. Ta prošla různými peripetiemi, až ji před pěti lety koupila jako ruinu Jana Čiháková, která v ní prožila dětství. Při její rekonstrukci narazila stovky skleněných kelímků, do kterých se kdysi sbírala smola. A už to jelo! A co všechno se s takovou pryskyřicí dělalo? Proč byla i předmětem sabotáží? Odpovědi hledejte v třetí reportáži.
Muzeum těžby borové smoly
Osada Nová Doubravice
Cesta z města – film Tomáše Vorla se odehrával na severním Plzeňsku v osadě Nová Doubravice. A kousek odsud spolu s námi a naším objektivem vystoupáme na tzv. stolovou horu – tak se označují kopcům s plochým temenem. Ta naše se jmenuje Kozelka a je oblíbeným místem horolezců.