Reportáže v regionech
Heřmanova Huť
Nýřansko bývalo bohaté na černé uhlí. Jeho velké zásoby tu prý objevili náhodou při hrabání klestí v lese někdy kolem roku 1830. A zdejší podzemní bohatství bylo velmi kvalitní. Zájem o něj byl nejen v Rakousku, ale také v Bavorsku i ve Švýcarsku. Nejhlubší důl vedl horníky až osm stovek metrů pod zemský povrch, velký místní poklad se ale nacházel těsně pod povrchem. Byly to takzvané uhelné placky s ohromnou energetickou výhřevností, které se dodávaly například jako železná zásoba paliva námořním lodím. To všechno už je minulost, do níž se můžete vypravit v nýřanské pamětní síni. My se ale místo pod zem vypravíme za výhledem do trochu vyšší polohy. V Heřmanově Huti nás totiž čeká hodně neobvyklá rozhledna. Proměnila se v ni vodárna z roku 1908, která původně sloužila místnímu pivovaru.
Heřmanova huť
Na kole z Manětína do Teplé
Na cyklovýlet tentokrát vyrazíme do západních Čech. Odstartujeme v Manětíně, barokní perle západních Čech. Dozvíme se, že zdejší první kostel postavili johanité, kteří si tu zřídili komendu s klášterem. Tyhle časy už připomínají jen historické záznamy, zato věhlasný zámek je nejen místní chloubou dodnes. Jeho vybudování je zásluhou Lažanských, kteří na něm bývali pány. Po prohlídce zámku i krásných soch vyrazíme na cestu. Zastavíme se například v Úterý. Historické centrum města stojí za prohlídku nejen v den, který mu dal název. Mimochodem v úterý se tu prý pravidelně konaly trhy, tak odtud neobvyklé jméno. Dál budeme šlapat směrem k Teplé, kde naše putování skončíme. A jak jinak než u známého kláštera. Řeholníci odtud před mnoha staletími šířili nejen křesťanství, ale také vzdělanost, kulturu a dokonce i zemědělství.
Na kole z Manětína do Teplé
Nečtiny
Obec Nečtiny na severním Plzeňsku má dlouhou historii. Poprvé bychom se o ní dočetli v historických pramenech už ve 12. století. Zažila období velkého rozkvětu i úpadku, bývala dokonce městem s vlastním znakem a pivovarem. A mívala také zájezdní hostinec přímo na návsi. Ten se v minulých letech díky místní radnici proměnil v Regionální muzeum. Expozice nás zavede do minulosti. V přízemí nás přivítají v Informačním centru připomínajícím právě časy, kdy se v domě občerstvovali hosté i obchodníci. V prvním patře nás pak čekají například různé výrobky skláren, které na Nečtinsku fungovaly až do počátku 20. století. Zpestřením je jsou výjevy z minulosti a také četnická stanice. Možná vás překvapí, že osazenstvo má podobu současných obyvatel obce. Ale nerušme, právě tu vyšetřují zločin, který se kdysi opravdu stal.
Nečtiny
Plaský klášter
Do areálu bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích se nevypravíme obdivovat architektonické skvosty, ale technickou zdatnost a důmyslnost mistrů stavitelů. Klášter stojí na podmáčené bažině kokem řeky Střely a stavitelé v čele se slavným Janem Blažejem Santinim museli při přestavbě v době baroka důkladně vymyslet, jak ho v terénu ukotvit. Nakonec jim posloužilo víc než pět tisíc kůlů, které zapustili do země a pak celé základy zaplavili vodou, které tím pádem přidělili roli konzervantu, jenž brání zničení kůlů a pádů stavby. K čemu všemu dokázali cisterciáčtí mniši používat vodu a jaké systémy tvořili, to všechno se dozvíme při prohlídce kláštěrního podzemí. A prozradíme vám i to, že stejně důmyslně jako stavbu a zásobování vodou, dokázali obyvatelé kláštera vyřešit i vyhřívání konventu.
Plaský klášter
Horní Bříza
Keramické závody v Horní Bříze proměnily na konci devatenáctého století malou obec v průmyslové město. Továrna Johanna Fitze ovládla keramický trh. Rodily se v ní komíny, střešní tašky, kanalizační či hospodářská kamenina, ale také dlažba nebo kachle. V době světové hospodářské krize se tu pak začala vyrábět přenosná žáruvzdorná kachlová kamna. Podmínky pro výrobu byly takřka ideální, kaolin se těžil v nedalekém lomu. A vlastně se tam těží dodnes. Výroba v závodě už sice není tak slavná, ale ty největší poklady z její historie si mohou návštěvníci prohlédnout v místním muzeu. K vidění jsou například obklady chránící už století alpské tunely nebo proslulý místní břízolit. A navíc i už zmiňovaná kamna z doby meziválečné.
V budoucnu by měla kolem Horní Břízy vést naučná stezka, která by představovala místní pamětihodnosti, ale zájemce by dovedla i k lomu.