Reportáže v regionech
Rabštejn nad Střelou
Na západě Čech vás zavedeme ke dvěma místům, která se pyšní našimi nej. Jezero, které vzniklo u Mladotic, je nejmladším u nás. Jako jediné navíc vzniklo následkem sesuvu. Došlo k němu po silných přívalových deštích na místním potoce v květnu roku 1872. Zastavíme se taky v obci, podle níž tenhle výtvor přírody dostal jméno – v Mladoticích. Místní kaple byla patrně první stavbou Jména Panny Marie v zemích českých. Je dílem architekta Jana Blažeje Santiniho, který na ní měl předvést svůj um, aby mu mohlo být svěřeno třeba vybudování Plaského kláštera. Pak se vydáme do městečka, které je nejmenším historickým nejen u nás, ale zřejmě i na světě, do Rabštejna nad Střelou. Tamní kamenný most je prý dokonce starší než pražský Karlův.
Rabštejn nad Střelou
Rabštejn nad Střelou
Rabštejn nad Střelou se pyšní titulem nejmenšího historického městečka u nás. Má jen dvacítku stálých obyvatel a dnes je jednou z částí sousedního Manětína. Přesto si naši návštěvu zaslouží. Připomeneme si jeho dlouhou historii a taky několik zajímavých památek. Ke zvláštnostem patří dvojhradí. Na jedné straně královský hrad reprezentovaný jednou věží a na druhé údajné bývalé sídlo rabštejnského purkrabího. Minout nemůžeme ani most, který je druhým nejstarším u nás, hned po tom, jenž zdobí jihočeský Písek. Prošel po něm prý dokonce Jan Hus při své cestě na kostnický koncil. Dozvíme se taky, jak to bylo se vzpourou místních pánů proti Karlovi IV. a zavedeme vás do informačního centra, které sídlí v prostorách někdejší četnické stanice.
Rabštejn nad Střelou
Manětín
Víte, které městečko bývá nazýváno barokní perlou západních Čech? Manětín. Při jeho návštěvě pochopíte proč. Dalo by se totiž s trochou nadsázky nazvat sochařskou galerií pod širým nebem. Místní zámecký areál i ulice zdobí desítky plastik, kašen nebo velkých kamenných váz. My se ale budeme věnovat především šlechtickému sídlu, které tu v barokním slohu vyrostlo v roce 1712 po velkém požáru. U jeho zrodu stála hraběnka Marie Gabriela Lažanská. Už ve svých dvaceti letech ovdověla a byla sama nejen na čtyři děti, ale na celé panství. Přesto právě za její éry se Manětín dočkal největšího rozkvětu. Vděčíme jí nejen za bohatou výzdobu, protože do města zvala řadu významných umělců, ale taky za neobvyklý soubor obrazů, který znázorňuje její služebnictvo.
Manětín
Plasy
K městečku Plasy po staletí neodmyslitelně patřil cisterciácký klášter. Mniši z něj ovšem v době vlády Josefa II. museli odejít. Konvent pak patřil kancléři Metternichovi. Po roce 1945 o něj jeho rodina přišla a celý areál chátral. V hospodářských budovách se mimo jiné skladovala zelenina. Před nedávnem se naštěstí dočkaly nového kabátu a zabydlely se v nich exponáty mapující dlouhou historii stavitelství od dob našich dávných předků až takřka do současnosti. Dozvíme se v ní například, jaký materiál používali lidi nejčastěji, kdy se objevily první cihly, co pomáhalo při stavbě v podmáčené půdě. Těšit se můžeme i na řadu unikátů. Mimo jiné na nejstarší dochované okno, které už v polovině 14. století zdobilo slavný Karlštejn.
Plasy
Horní Bříza
Když přijde řeč na Horní Břízu, většině z nás asi v hlavě automaticky naskočí spojení s dobýváním kaolinu a výrobou keramiky. Tuhle slavnou éru si připomeneme v muzeu, ale taky na naučné stezce, které dali vzniknout učitelé a žáci místní základní školy. Je dlouhá 17 kilometrů, ale pokud si netroufnete na celou trasu najednou, zvládnout ji můžete po částech. Zavede nás do míst, kde se kutalo černé uhlí, ale i do těch, která ukrývala bílé zlato, jak se kaolinu říkalo. Dozvíme se, jak se v okolí těžil. Odpočineme si u rybníku Hamr a okoukneme zámeček v obci Vísky. Naši poslední zastávkou bude hornobřízské nádraží. Na něm zavzpomínáme na poslední dny druhé světové války, transport vězňů, který tudy projížděl a obětavost místních lidí.
