Reportáže v regionech
Vlkošov
Při toulkách Manětínskem zavítáme do Vlkošova. Důvodů máme hned několik. Už v době vlády Jana Lucemburského tu vyrostla tvrz. Na konci minulého století se archeologové pustili do zkoumání jejího areálu a našli vzácné poklady. Kupříkladu šipky z dobývání panského sídla husity a taky zlomky kachlových kamen, jejichž umělecká hodnota je vysoká. Po procházce tvrzí se vydáme k místním rybníkům. Jeden z nich kupříkladu odnepaměti napájel vodní příkop zmíněného sídla. Neleží přitom na žádném toku, voda do něj teče přímo z pramene. Rybníky jsou nejen ozdobou krajiny, ale dělají radost i příslušníkům Petrova cechu. Ti si tu užívají i v mrazivých dnech a prozradí nám, jak.
Vlkošov
Air Park
Karel Tarantík ze Zruče na Plzeňsku už jako kluk miloval letadla. Protože ale tehdy bylo jejich sbírání soukromníkům zapovězeno, schraňoval alespoň fragmenty. Pak si tajně sestrojil motorový větroň a vznesl se k oblakům. Na vojně se pak s pomocí tatínka dostal k letectvu, kde pečoval mimo jiné o populární Delfíny. Po letech si jednoho pořídil. A k němu začaly přibývat další vzdušné koráby. Karlovi se podařilo získat i několik unikátních replik. Společně si jeho poklady, které dobývaly prostor mezi nebem a zemí, prohlédneme. Společnost jim ovšem v království otce a syna Tarantíkových dělají i různá vozidla bojové pěchoty nebo tanky. Pánové je někdy získávají v žalostném stavu a věnují spoustu hodin tomu, aby jim společně vrátili zašlý lesk.
Air Park
Nečtiny
Obec Nečtiny najdeme v odlehlém koutě na severu Plzeňského kraje. Kdysi tu žili hlavně němečtí obyvatelé, takže vesnice po válce osiřela. Dnes je v ní ale opět rušno. Ožila stará kamenická tradice a možná se znovu začne těžit v místních lomech, které nabízely kvalitní pískovec. Mohl by být dokonce použit při opravě Karlova mostu. Nicméně my se budeme věnovat jiné místní zajímavosti. V obci se konalo už několik ročníků sochařského sympozia, na které se sjíždějí mistři z nejrůznějších koutů světa. Při jednom z nich dostali za úkol vytvořit sochu anděla. A jejich díla dnes lemují unikátní stezku, po níž se společně projdeme a budeme zjišťovat, jak rozdílnou podobu můžou tihle nebeští poslové v podání různých umělců mít.
Nečtiny
Na kole Manětínskem
Na kole se vydáme na toulky Manětínskem. Jako třetí lokalita u nás bylo vyhlášeno oblastí tmavé oblohy, tedy takovou, která je takřka ideální pro astronomické pozorování. My se ale víc, než obloze budeme věnovat pozemským zajímavostem. Naši cestu odstartujeme v obci Krsy. Společně si tam prohlédneme kameny, kterým místní říkají polední. Ke svatostánku je prý zhruba před 150 lety umístil kostelník a nadšený astronom v jedné osobě. A nás bude samozřejmě zajímat, co ho k tomu vedlo. Pak se vydáme k rašeliništi u Polínek. Žije tam celá řada vzácných živočichů. Podle místních obyvatel by jejich mokřady mohly klidně konkurovat těm vyhlášenějším šumavským. A pak se ještě zastavíme v místech, kde dřív stávala osada Umíř. Dnes ji připomíná jen obnovená svatyňka.
Na kole Manětínskem
Klášter Plasy
Cisterciácký klášter v Plasích založil už v roce 1144 tehdejší panovník kníže Vladislav II. V 18. století pak starý středověký konvent nahradil nový. Stavba je to unikátní. A nejen tím, že její realizace byla svěřena slavnému architektovi Janu Blažejovi Santinimu. Ten se v tomto případě odchýlil od své věhlasné barokní gotiky a vytvořil naprosto unikátní dílo. Základy obvyklé u jiných budov tady nenajdete. Konvent drží víc než pět tisíc dubových kůlů, na nichž je umístěn rošt ze stejného dřeva. Celá konstrukce musí být stále pod vodou, která ji konzervuje. Takže tu dodnes pravidelně měří hladinu, sledují teplotu a taky srážky. Nahlédneme i do interiéru. Zdobí ho čtyři šnekovitá schodiště. A k zajímavostem areálu patří rovněž věžní hodiny, které tu měří čas už přes tři sta roků.
