Reportáže v regionech
Manětínsko na kole
V sedle bicyklu tentokrát prozkoumáme Manětín a jeho okolí. Do místních lesů se chodí hlavně na houby a na borůvky. Nás ale zlákaly jiné poklady. Manětín je jednou velkou galerií pod širým nebem. Zasloužila se o ni žena – Marie Gabriela rozená Černínová z Chudenic. Připomeneme si její životní příběh i dílo. Pak se přesuneme do Radějova. Ten je vesnickou památkovou zónou, kde se nachází zhruba deset tradičních domů. Rozloha katastru obce je přitom víc než 1412 hektarů. Většinu plochy ovšem pokrývají lesy. Pro milovníky pozorování hvězd je tohle místo takřka ideální. Dosud tu totiž ještě nezavedli elektrický proud, takže tady rozhodně nikdo nezapomene na to, že Manětínsko je oblastí tmavé oblohy.
Manětínsko na kole
Luková
Luková na Manětínsku leží pod svahy čedičové Chlumské hory, která za svůj vznik vděčí dávné sopečné činnosti. Příkrá cesta na její vrchol mnohé odradí, a proto zatím jen skuteční fajnšmekři vědí, co je na něm čeká. My vás přesvědčíme o tom, že krásný výhled za trochu námahy a potu rozhodně stojí. Celková rozloha Chlumské hory je 474 hektarů, z čehož necelé tři a půl hektaru spadá do přírodní rezervace, která byla vyhlášena v roce 1947. Jenže krásná krajina není jediným lákadlem Lukové. Milovníky tajemna sem láká místní kostel sv. Jiří, který pochází z roku 1352. Po druhé světové válce němečtí obyvatelé museli odejít a obec osiřela. Svatostánek chátral. Nedávno se ale proměnil v kostel duchů. Sochy v něm umístěné představují duchy bývalých obyvatel, jak německých, tak českých. A díky nim se místo stalo doslova turistickou atrakcí.
Luková
Gryspekové
Kralovice na severu Plzeňska byly v minulosti spojeny s pány z rodu Gryspeků. Ti patřili k nejbohatším šlechticům v našich zemích. Jenže v době pobělohorské se z naší historie vytratili. Většina z nich byli protestanti a byli odsouzeni k odchodu do vyhnanství. V místním kostele si vybudovali rodinnou hrobku, kterou později otevřeli mniši z plaského kláštera. A k překvapení všech tu našli mumifikovaná těla. K hrobce se váže legenda o tom, že všichni Gryspekové, kteří měli odejít ze země, se společně otrávili. Jestli tomu tak opravdu bylo, to se dozvíme v reportáži.
Gryspekové
Zoo Plasy
Plasy jsou oblíbeným cílem výletů milovníků historie, které do města nedaleko západočeské metropole láká především areál bývalého cisterciáckého kláštera a taky nedávno otevřené Centrum stavitelského dědictví. Jenže zastavení si zaslouží taky zoologická zahrada na protějším břehu řeky Střely. V názvu má přívlastek rodinná, takže tu kupříkladu všichni obyvatelé z říše zvířat mají svá jména. Napočítali byste jich tu 150 a je mezi nimi hned několik opravdových unikátů. K těm největším patří trojice bílých lvů a taky tygřice a klokan stejné barvy. A minout byste neměli ani zdejší opice nebo dvojici Čert a Káča, kteří vám předvedou, proč se jim říká mývalové. V brzké době se pak můžou návštěvníci těšit na nové přírůstky, mezi nimiž bude párek medvědů malajských.
Zoo Plasy
Centrum Caolinum
Na západě Čech se vypravíme do Nevřeně. A v ní do kaolínového dolu. I když jen zprostředkovaně. Připomeneme si časy, kdy se v okolí tohle přírodní bohatství dobývalo. Vyrostla tu totiž expozice Centrum Caolinum, která nás zavede do míst, v nichž horníci pracovali, představí nám navíc taky nástroje, které používali a přiblíží náročnost jejich práce. Dozvíme se v ní mimo jiné to, že si s sebou pod zem brali mimo jiné kanára, který jim pomohl odhalit hrozící nebezpečí. V okolí Nevřeně najdeme dodnes celou řadu vzpomínek na jejich éru. A bude nás zajímat, co se po vytěžení se surovinou dělo dál. Ještě tady byla nejspíš drcena, plavena, lisována a po usušení putovala na nádraží a do světa. I když důl už dávno osiřel a v současnosti je uzavřen, místní se snaží, aby byl prohlášen technickou památkou a v budoucnu zpřístupněn.
