Reportáže v regionech
Koterov a Lobzy
Koterov a Lobzy jsou už desítky let součástí západočeské metropole. Jejich historická jádra si však dodnes zachovala venkovský ráz. Koterovská náves, kterou lemují statky z konce 18. a počátku 19. století, je dokonce chráněna jako vesnická památková rezervace. Rozlehlá stavení svědčí o tom, že jejich majitelé si vůbec nežili špatně. Perly lidové architektury ale můžete obdivovat i v Lobzích. Tam vás navíc zavedeme do zajímavého muzea. Připomeneme si v něm časy, kdy k hvězdám našich silnici patřily třeba wartburgy a hlavně trabanty. Auto, kterému se říkalo mimo jiné trsátko, se stalo doslova legendou a šikovní majitelé si ho přizpůsobovali pro dlouhé rodinné výpravy i pro pobyt u moře.
Koterov a Lobzy
Loutkové divadlo V Boudě
Nejvíc loutkových scén-neuvěřitelných 35 - působilo v Plzni ve třicátých letech minulého století. Dnes tu hrají profesionálové v divadle Alfa a slavnou amatérskou tradici udržují Špalíček a V Boudě. Soubor V Boudě začal hrát v roce 1928 v dřevěném pavilonu na hřišti Sokola v Plzni na Borech. Tedy skutečně v boudě. A i když působiště časem několikrát změnil, jméno mu zůstalo. V současné době v něm vystupuje přibližně třicítka loutkoherců ve věku od 13 do 70 let. Napilno mají hlavně od října do března, kdy se svým repertoárem šitým na míru dětem od tří do devíti let každou sobotu rozdávají radost. Za devadesát let činnosti shromáždili i řadu vzácností do divadelního fundusu. Jedním z pokladů je malý Hurvínek, kterého jejich předchůdci dostali jako dárek od samotného Josefa Skupy. Zajímavosti ale uvidíme a taky uslyšíme mnohem víc.
Loutkové divadlo V Boudě
Zámek Kozel
Klasicistní zámek Kozel nechal v letech 1784-89 postavit Jan Vojtěch Černín z Chudenic, který působil na dvoře císaře Josefa II. jako nejvyšší lovčí Království českého. Honosné sídlo vybudoval k loveckým radovánkám. Jeho podobu svěřil do rukou méně známého pražského architekta Václava Haberditze. Za neobvyklé jméno památka vděčí starému pohanskému zvyku. V místech, kde stojí, totiž dávní přeci obětovali Bohům kozla, aby si zajistili dobrou úrodu. Prohlédneme si společně interiéry, v nichž se panstvo bavilo i odpočívalo. A zavítáme taky do parku, který ho obklopuje a láká k procházkám v každém ročním období.
Zámek Kozel
Hrad Radyně
Hrad Radyni založil podle legendy Radouš, muž s oslíma ušima a kančími zuby Podle historických pramenů ovšem u jeho zrodu stál Karel IV. Původně byl na panovníkovu počest nazván Karlskrone, tedy Karlova koruna. Podle kopce, kde vyrostl. Skalnatý vrch a jeho okolí se však pyšní i dalšími zajímavostmi, za kterými nás zavede Skalní stezka. Zpřístupnila ve svazích doposud neznámé vyhlídky i neobvyklé kamenné bloky. Vydáme se do horolezeckého ráje na Andrejškách. Pozorovat z výšky můžeme i Starý Plzenec. Koncem 13. století nechal král Václav II. založit o kus dál novou Plzeň, do té doby ovšem bývalo centrum kraje právě v něm.
Hrad Radyně
Restaurátor
Jiří Špinka je známý především jako restaurátor. Jeho tvorba je ale mnohem pestřejší, zahrnuje pamětní medaile, figuríny pro hrady a zámky, nebo třeba loutky. Z Jiřího dílny pocházejí taky reliéfy na nedávno zavěšených zvonech jménem Hroznata a Bartoloměj ve věži plzeňské katedrály. Za svůj skutečný majstrštyk však považuje takzvané kinetické dřevořezby. Jsou to naprosto unikátní reliéfy, jimiž pohybují jednoduché celodřevěné soustavy fungující na principu hodinového stroje. Bude nás zajímat, jak vznikají.
