Reportáže v regionech
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
Prostor mezi dnešními ulicemi Cukrovarská a Presslova v Plzni je znám jako DEPO2015. Před šesti lety, kdy byla Plzeň evropským hlavním městem kultury, se stal dějištěm řady akcí. K dispozici jsou v něm sály pro interaktivní výstavy, konference i divadlo, kavárna, tržnice regionálních tvůrců i komunitní zahrada. Od loňského podzimu areálem vede i zajímavá stezka, která mapuje jeho historii. Ta se začala psát 21. listopadu roku 1869. Toho dne na levém břehu řeky Radbuzy otevřel podnikatel Hugo Jelínek cukrovar. Ten ale fungoval jen pět let, pak se výrobní prostory postupně staly infekční nemocnicí nebo opravnami a depem dopravních podniků. Připomeneme si, kdo všechno se podílel na podobě areálu.
Industriální stezka DEPO 2015 v Plzni
Muzeum panenek
Při úklidu půdy před lety Jiřina Havlová objevila starou panenku, se kterou si hrávala už její babička. Opravila ji, vystavila doma a začala se kolem sebe rozhlížet po dalších pozapomenutých hračkách. V roce 2016 založila na sociálních sítích skupinu "Panenky sbírám pro radost", která už má dnes tři a půl tisíce členů. A za pomoci přátel z ní dala dohromady sbírku dvou a půl tisíce starých pokladů, které od konce loňských prázdnin vystavuje v nově otevřeném Muzeu panenek v Plzni. K vidění jsou v něm letité klenoty ze dřeva, celuloidu, bakelitu, voskového plátna, ale i ze sádry, gumy, porcelánu či hadříků. Součástí expozice je i malinký ateliér, ve kterém Jiřina pošramoceným miminkům i malým slečnám vrací někdejší krásu.
Muzeum panenek
Selský dvůr U Matoušů
Dovedete si představit dům s doškovou střechou mezi paneláky? My vás k jednomu takovému zavedeme. Objevili jsme ho na Bolevecké návsi v Plzni, která je mimochodem unikátem sama o sobě, protože na ní najdete selská stavení uprostřed moderní zástavby. Momentálně tam opravují památkově chráněný statek. První písemná zmínka o selském dvoře U Matoušů pochází z roku 1635. S velkou pravděpodobností je ale daleko starší, jeho historie možná sahá až do středověku. Selskému dvoru U Matoušů se říká podle jeho prvních známých vlastníků. Ta historicky nejcennější budova, tedy obytné stavení, dostane, místo nevzhledného eternitu, původní slaměné došky. Představíme vám i muže, kteří se jejich výrobě a osazování věnují.
Selský dvůr U Matoušů
Zoo Plzeň
V plzeňské zoo se dočkali radostné události. Šimpanzům se totiž po dlouhých sedmnácti letech čekání narodilo mládě. Opička Kaila přišla na svět přesně na Nový rok. Vydáme se za ní na návštěvu, ale zároveň vás zavedeme i k dalším zajímavým obyvatelům areálu.
Zoo Plzeň
Centrum Caolinum
U obce Nevřeň kousek od Plzně na konci 19. století horníci dobývali v hlubinném dole kaolin. Pak se těžba tohohle „bílého zlata“ přesunula do nedalekých Ledců, kde byl otevřen lom povrchový. Staré štoly tak osiřely. Na víc než sto let. Místní obyvatelé si ale byli vědomi unikátnosti podzemního labyrintu a snažili se ho zpřístupnit veřejnosti. Letos se jim to konečně podařilo. Do chodeb vykutaných ještě za časů císaře pána sestoupíme i my. Bude nás zajímat, jak a z čeho se tu kaolin získával a jak se dostával na povrch. Připomeneme si ovšem i časy mnohem pozdější, kdy se důl proměnil v peklo. Natáčela se v něm totiž pohádka Čertí brko a nás bude zajímat, jaké stopy tu po sobě filmaři zanechali.
