Reportáže v regionech
Šumavská hřebenovka
Navzdory tomu, že za okny to chvílemi vypadá spíš na jaro, si dopřejeme zimní výlet bílou stopou. Vydáme se na šumavskou hřebenovku. Vláček nás doveze na špičácké nádraží a nedlouho před cílem cesty si užijeme tunelu pod známou horou. Ještě před 10 lety byl nejdelší stavbou svého druhu u nás. Pak už ale nasadíme běžky a vyrazíme po jedné z nejkrásnějších tras v oblasti. Zastavíme se mimo jiné u Tomandlova křížku, který tu podle legendy nechal postavit jeden místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Pak se porozhlédneme po vrcholech na naší i německé straně hranice. Připomeneme si některá nej Šumavy a dozvíme se i to, proč se Velkému Ostrému říká Čarostřelcova hora.
Šumavská hřebenovka
Vlci
Ve volné přírodě touží potkat divoké předky našich domácích mazlíčků málokdo. My vás ale zavedeme do míst, kde se setkání s vlky bát nemusíte a můžete se o nich dozvědět spoustu zajímavostí. Přiblížit zájemcům svět obávaných tvorů se rozhodli v Srní na Šumavě. Víte třeba, že tak trochu můžou za vznik známého rčení „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“? Nebo to, že narazit na ně v lese je velmi výjimečnou událostí? Jsou totiž tak obezřetní a z nás lidí mají takovou hrůzu, že se vlastně schovávají. O jejich pohybu se odborníci po celé republice dozvídají především z fotopastí. My si je nejprve prohlédneme na záběrech natočených v takřka tříhektarovém výběhu a pak je budeme sledovat z lávky nad jejich citlivě vybudovaným domovem.
Vlci
Za jeleny na Kvildu
Na Šumavu se tentokrát vypravíme za králi lesa. Kousek od obce Kvilda totiž vzniklo unikátní zařízení, kde se právě o jelení zvěři dozvíme víc, než kdekoliv jinde u nás. Poslechneme si, jak troubí jeleni v mládí i ve zralém věku a taky to, jak se ozývá laň. Zjistíme, co je pravdy na tom, že čím starší je samec, tím větší má paroží. Mnohé možná překvapí, že věk se nepozná podle ozdoby hlavy, ale podle zubů. Zatímco mladíci je mají ostré, v pozdějším věku se obrušují a dokonce se v nich vytvářejí jakési misky. Po krátké teoretické lekci se vydáme do obůrky s několika pozorovatelnami. A budeme doufat, že její obyvatele nevystrašíme nebo že budou natolik hladoví, že se nám ukáží. Kdo by si chtěl tenhle lov beze zbraní užít v naprostém klidu, může dorazit časně ráno nebo naopak v podvečer.
Za jeleny na Kvildu
Dešenice
Dešenice jsou poměrně nenápadným městysem na samém okraji Chráněné krajinné oblasti Šumava. Jejich dějiny se začaly psát ve 13. století, první zmínka o obci pochází konkrétně z roku 1272. A ve 14. století už tu zřejmě stávalo panské sídlo obehnané vodním příkopem. Původně gotická tvrz je místní chloubou dodnes. Zažila časy dobré i zlé. Střídali se v ní páni, k nejvýznamnějším patřili Předeničtí z Předenic, které dodnes připomíná kupříkladu několik fresek. A taky historka, jak v hodovní síni došlo při svatbě jedné z dcer zdejšího pána k velké rvačce. Později, přesněji v časech, kdy tu vládli Kolowratové, se v tvrzi začalo vařit pivo. A zlatavý mok se tu rodil dvě stovky let. V minulém století to s tvrzí nevypadalo dvakrát dobře, ale v posledních letech se dočkala obnovy a vzniklo v ní dokonce malé pivovarnické muzeum.
Dešenice
Čeletice
V Čeleticích na úpatí Šumavy žije trvale jen sedm lidí. Přesto stojí za to do obce se vypravit. My se společně pokusíme zjistit, co je pravdy na tom, že zdejší pramen má zázračné léčivé účinky. Připomeneme si pověst o ženě, která po těžkém porodu oslepla a jejíž nešťastný muž vyslyšel hlas, který zaslechl. Na jeho radu koupil obrázek Klatovské Madony, pověsil ho v lese a pod ním vytryskl pramen. K tomu si jeho žena chodila omývat oči. Ztracený zrak se jí nakonec vrátil. A zpráva se samozřejmě roznesla a k prameni začali mířit poutníci z blízka i daleka. Za vodou sem přicházela celá procesí lidí, kteří doufali v její magickou moc. Pak upadl pramen v zapomnění, ale teď se znovu těší oblibě. Prý nikdy nevysychá, takže je jedno, v kterém ročním období jeho sílu vyzkoušíte.
