Reportáže v regionech
Okolí Prášil
Milovníky toulek po horách potěšíme výletem na Šumavu. Čeká nás trochu delší štreka, a tak nasedneme na bicykl, abychom ji lépe zvládli. A tentokrát pro jistotu rovnou na elektrokolo. To nám usnadní zdolávání i těch největších kopců. Zavítáme do míst, kde dřív vládl čilý ruch. Jen tabulky s názvy dnes připomínají zaniklé obce, osady i samoty. Těch po skončení druhé světové války na Šumavě osiřela víc než stovka. My si připomeneme například Stodůlky. Vzpomínkou na ně je jen několik pamětních křížů, přitom kdysi je tvořilo několik stovek domů a obyvatel měly přes dva tisíce. Dlouhou historii měl i královácký dvorec Velký Babylon, který od 17. století až do odsunu obýval rod Haasů. Do propadliště dějin dvorec definitivně zmizel na konci minulého věku. Těšit se ovšem můžeme i na takřka panenskou přírodu a krásné výhledy.
Okolí Prášil
Od Železné Rudy k Lipnu
Výlet bílou stopou si dopřejeme na Šumavě. Tentokrát se na toulky vydáme šumavskou magistrálou, která nám umožní projet krajem od Železné Rudy až k Lipnu. Milovníky výprav na běžkách jistě potěší fakt, že na její bezmála půldruhou stovku kilometrů navazují další okruhy a trasy, takže si tu rozhodně přijdou na své. Cestou si zároveň připomeneme kupříkladu sklářskou tradici oblasti. Vyrazíme z Gerlovy Huti, kde taky až do 19. století jedna huť stávala. Dozvíme se rovněž, kde a díky komu vyrostla takzvaná Matušova chata a kudy kdysi vedla stezka nazývaná Výšina. Putovalo se po ní z Bavorska do Klatov. Projedeme dokonce i místy, kde fungoval Vojenský újezd Dobrá Voda.
Od Železné Rudy k Lipnu
Šumavská hřebenovka
Navzdory tomu, že za okny to chvílemi vypadá spíš na jaro, si dopřejeme zimní výlet bílou stopou. Vydáme se na šumavskou hřebenovku. Vláček nás doveze na špičácké nádraží a nedlouho před cílem cesty si užijeme tunelu pod známou horou. Ještě před 10 lety byl nejdelší stavbou svého druhu u nás. Pak už ale nasadíme běžky a vyrazíme po jedné z nejkrásnějších tras v oblasti. Zastavíme se mimo jiné u Tomandlova křížku, který tu podle legendy nechal postavit jeden místní sedlák z vděčnosti za to, že přežil ve velké sněhové vánici. Pak se porozhlédneme po vrcholech na naší i německé straně hranice. Připomeneme si některá nej Šumavy a dozvíme se i to, proč se Velkému Ostrému říká Čarostřelcova hora.
Šumavská hřebenovka
Vlci
Ve volné přírodě touží potkat divoké předky našich domácích mazlíčků málokdo. My vás ale zavedeme do míst, kde se setkání s vlky bát nemusíte a můžete se o nich dozvědět spoustu zajímavostí. Přiblížit zájemcům svět obávaných tvorů se rozhodli v Srní na Šumavě. Víte třeba, že tak trochu můžou za vznik známého rčení „kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá“? Nebo to, že narazit na ně v lese je velmi výjimečnou událostí? Jsou totiž tak obezřetní a z nás lidí mají takovou hrůzu, že se vlastně schovávají. O jejich pohybu se odborníci po celé republice dozvídají především z fotopastí. My si je nejprve prohlédneme na záběrech natočených v takřka tříhektarovém výběhu a pak je budeme sledovat z lávky nad jejich citlivě vybudovaným domovem.
Vlci
Za jeleny na Kvildu
Na Šumavu se tentokrát vypravíme za králi lesa. Kousek od obce Kvilda totiž vzniklo unikátní zařízení, kde se právě o jelení zvěři dozvíme víc, než kdekoliv jinde u nás. Poslechneme si, jak troubí jeleni v mládí i ve zralém věku a taky to, jak se ozývá laň. Zjistíme, co je pravdy na tom, že čím starší je samec, tím větší má paroží. Mnohé možná překvapí, že věk se nepozná podle ozdoby hlavy, ale podle zubů. Zatímco mladíci je mají ostré, v pozdějším věku se obrušují a dokonce se v nich vytvářejí jakési misky. Po krátké teoretické lekci se vydáme do obůrky s několika pozorovatelnami. A budeme doufat, že její obyvatele nevystrašíme nebo že budou natolik hladoví, že se nám ukáží. Kdo by si chtěl tenhle lov beze zbraní užít v naprostém klidu, může dorazit časně ráno nebo naopak v podvečer.
