Reportáže v regionech
Perníčky
Před svátky mnozí z nás pečou nejen cukroví, ale taky perníčky. Těmi kdysi naši předci zdobívali vánoční stromečky. A dokonce je často dostávaly děti jako dárek. S husary a dalšími figurkami z medového těsta upečenými si nejprve pohrály a pak je snědly. Dnes se stávají v rukách některých perníkářů doslova uměleckými díly. Jednou z těch, která je dovede nádherně nazdobit je Radka Grösslová z Janovic nad Úhlavou. K téhle práci se dostala tak trochu náhodou. Chtěla si pěkně postaru ozdobit stromeček vlastními výtvory. A tak vyzkoušela spoustu receptů a učila se zdobit. Poradí nám, jak si připravit těsto, jak dlouho nechat hotové pečivo odležet a jak vytvořit ideální hmotu na malování různých motivů. Dobrou zprávou je, že na kouscích upečených podle jejích rad si můžete hned pochutnat.
Perníčky
Ozdoby z korálků
K ozdobám, které v časech našich babiček na vánočním stromečku nesměly chybět, patřily hvězdičky. Koneckonců jsou s tímhle časem spjaty. Vždyť už cestu k Ježíškovi kdysi jedna ukazovala. Ozdobičky z korálků, podobné těm, které schováváme v krabicích jako vzpomínku na své předky, vyrábí Jarika Hejralová z Rejštejna u Kašperských Hor. První vytvořila z materiálu, který našla doma po šuplíčcích. A protože s nimi slavila úspěch, pustila se do dalších. Nakonec si zařídila malou dílničku. V ní budeme sledovat, jak křehké kousky vznikají a bude nás zajímat i to, kde Jarika získává korálky, jaké nejčastěji používá a taky, jaké barvy volí. A z omylu vyvedeme všechny ty, kteří si myslí, že ozdoby z malých korálků dělají radost jen během Vánoc.
Ozdoby z korálků
Kašperské Hory
V dílně Miroslava Kůse v Kašperských Horách to voní dřevem a taky tak trochu starými časy. Vyučený truhlář se totiž už před lety vrhl na restaurování starého nábytku a dalších pokladů po předcích. Dokonce i do výroby replik. Tak věrných, že je od originálu na první pohled často nerozeznají ani zkušení odborníci. Dozvíme se, jaké skvosty rukama mistra tohohle řemesla prošly a co všechno je potřeba udělat, aby se jim vrátil zašlý lesk. Tak třeba v betlému Prokopa Macka z roku 1859 chyběla svatá rodina. A vytvořit novou, která by se hodila ke zbytku díla, znamenalo mimo jiné dobře poznat styl práce jeho autora. V místním muzeu si pak prohlédneme kašperskohorskou gotickou archu. Je to skříňový oltář, tedy přesněji řečeno, replika k nerozeznání od toho původního. Samozřejmě z dílny Miroslava Kůse.
Kašperské Hory
Okolí Prášil
Milovníky toulek po horách potěšíme výletem na Šumavu. Čeká nás trochu delší štreka, a tak nasedneme na bicykl, abychom ji lépe zvládli. A tentokrát pro jistotu rovnou na elektrokolo. To nám usnadní zdolávání i těch největších kopců. Zavítáme do míst, kde dřív vládl čilý ruch. Jen tabulky s názvy dnes připomínají zaniklé obce, osady i samoty. Těch po skončení druhé světové války na Šumavě osiřela víc než stovka. My si připomeneme například Stodůlky. Vzpomínkou na ně je jen několik pamětních křížů, přitom kdysi je tvořilo několik stovek domů a obyvatel měly přes dva tisíce. Dlouhou historii měl i královácký dvorec Velký Babylon, který od 17. století až do odsunu obýval rod Haasů. Do propadliště dějin dvorec definitivně zmizel na konci minulého věku. Těšit se ovšem můžeme i na takřka panenskou přírodu a krásné výhledy.
Okolí Prášil
Od Železné Rudy k Lipnu
Výlet bílou stopou si dopřejeme na Šumavě. Tentokrát se na toulky vydáme šumavskou magistrálou, která nám umožní projet krajem od Železné Rudy až k Lipnu. Milovníky výprav na běžkách jistě potěší fakt, že na její bezmála půldruhou stovku kilometrů navazují další okruhy a trasy, takže si tu rozhodně přijdou na své. Cestou si zároveň připomeneme kupříkladu sklářskou tradici oblasti. Vyrazíme z Gerlovy Huti, kde taky až do 19. století jedna huť stávala. Dozvíme se rovněž, kde a díky komu vyrostla takzvaná Matušova chata a kudy kdysi vedla stezka nazývaná Výšina. Putovalo se po ní z Bavorska do Klatov. Projedeme dokonce i místy, kde fungoval Vojenský újezd Dobrá Voda.
