Reportáže v regionech
Královský hvozd
Královským hvozdem bývala už v hlubokém středověku nazýváno poměrně rozsáhlé právně samostatné území Šumavy od Svaté Kateřiny až po Stašsko. Král Přemysl Otakar II. ho připojil k našim zemím a tahle těžko prostupná oblast se stala přirozenou ochranou našich hranic. Dnes si pod tímto názvem představujeme spíš jen hřbet, kterému dominují Jezerní hora, Ostrý a Špičák. Při procházce tamní krajinou zavítáme k ledovcovým jezerům – Čertovu a Černému. Připomeneme si, čím je zejména to druhé výjimečné a vydáme se do elektrárny, která před lety vyrostla v údolí Úhlavy. Kdysi zásobovala proudem Železnou Rudu, ale celou dobu především vypomáhá ve špičkách. A zavzpomínáme taky na dobu, kdy tu hranice střežili Králováci, jejichž heslem bylo Nikomu pánem, nikomu sluhou.
Královský hvozd
Velhartice
Velhartice jste možná ještě nikdy nenavštívili, ale určitě jste o nich už slyšeli nebo četli. Tamní pán Bušek býval podle slov Jana Nerudy oblíbeným společníkem samotného Karla IV. My vás tentokrát přesvědčíme, že obec na Šumavě není zajímavá jen touto historickou vzpomínkou. Nejprve se zastavíme u kostela Narození Panny Marie pocházejícího z časů, kterým vládla gotika. Jeho hřbitovní kolega prý inspiroval Karla Jaromíra Erbena k vytvoření slavné Svatební košile. Prohlédneme si i neobvyklý kamenný most spojující hrad s opevněním. A nezapomeneme ani na další známou osobnost, které učaroval zdejší kraj. Byl jí Jan Werich. Nedaleko obce si nechal vystavět chatu a údolí, v němž se nacházela, nazval Údolím štěstí.
Velhartice
Perníčky
Před svátky mnozí z nás pečou nejen cukroví, ale taky perníčky. Těmi kdysi naši předci zdobívali vánoční stromečky. A dokonce je často dostávaly děti jako dárek. S husary a dalšími figurkami z medového těsta upečenými si nejprve pohrály a pak je snědly. Dnes se stávají v rukách některých perníkářů doslova uměleckými díly. Jednou z těch, která je dovede nádherně nazdobit je Radka Grösslová z Janovic nad Úhlavou. K téhle práci se dostala tak trochu náhodou. Chtěla si pěkně postaru ozdobit stromeček vlastními výtvory. A tak vyzkoušela spoustu receptů a učila se zdobit. Poradí nám, jak si připravit těsto, jak dlouho nechat hotové pečivo odležet a jak vytvořit ideální hmotu na malování různých motivů. Dobrou zprávou je, že na kouscích upečených podle jejích rad si můžete hned pochutnat.
Perníčky
Ozdoby z korálků
K ozdobám, které v časech našich babiček na vánočním stromečku nesměly chybět, patřily hvězdičky. Koneckonců jsou s tímhle časem spjaty. Vždyť už cestu k Ježíškovi kdysi jedna ukazovala. Ozdobičky z korálků, podobné těm, které schováváme v krabicích jako vzpomínku na své předky, vyrábí Jarika Hejralová z Rejštejna u Kašperských Hor. První vytvořila z materiálu, který našla doma po šuplíčcích. A protože s nimi slavila úspěch, pustila se do dalších. Nakonec si zařídila malou dílničku. V ní budeme sledovat, jak křehké kousky vznikají a bude nás zajímat i to, kde Jarika získává korálky, jaké nejčastěji používá a taky, jaké barvy volí. A z omylu vyvedeme všechny ty, kteří si myslí, že ozdoby z malých korálků dělají radost jen během Vánoc.
Ozdoby z korálků
Kašperské Hory
V dílně Miroslava Kůse v Kašperských Horách to voní dřevem a taky tak trochu starými časy. Vyučený truhlář se totiž už před lety vrhl na restaurování starého nábytku a dalších pokladů po předcích. Dokonce i do výroby replik. Tak věrných, že je od originálu na první pohled často nerozeznají ani zkušení odborníci. Dozvíme se, jaké skvosty rukama mistra tohohle řemesla prošly a co všechno je potřeba udělat, aby se jim vrátil zašlý lesk. Tak třeba v betlému Prokopa Macka z roku 1859 chyběla svatá rodina. A vytvořit novou, která by se hodila ke zbytku díla, znamenalo mimo jiné dobře poznat styl práce jeho autora. V místním muzeu si pak prohlédneme kašperskohorskou gotickou archu. Je to skříňový oltář, tedy přesněji řečeno, replika k nerozeznání od toho původního. Samozřejmě z dílny Miroslava Kůse.
