Reportáže v regionech
Hrádek u Sušice
Hrádek u Sušice najdeme v Pošumaví pod vrchem Svatobor. Jeho dominantou je zámeček, který si prohlédneme. Původní středověké sídlo nahradilo v 16. století moderní vybudované v duchu renesance. Jak šla léta, dostavovalo se, přistavovalo a upravovalo, až vznikla vlastně taková učebnice architektury v praxi. Jednotlivé architektonické slohy jsou tu na sebe velmi citlivě navázaný, takže dohromady tvoří sourodý celek. V areálu stojí za návštěvu kaple svaté Valburgy. Kromě bohoslužeb se v těchto prostorách konají i koncerty nebo výstavy. Od parku pak vede jedna ze čtyř vycházkových tras na úbočí Svatoboru. Těšit se můžete taky na pramen, kterému lidi připisovali doslova zázračnou moc. Zavítáme rovněž k tvrzi v Kašovicích, kde se zrodil příběh o princezně se zlatou hvězdou na čele.
Hrádek u Sušice
Panna Marie Klatovská
Do Klatov se vypravíme nikoliv kvůli mumiím v místních katakombách, ale za tajemným obrazem Panny Marie Klatovské. Má prý na svědomí celou řadu zázraků, třeba uzdravení nemocných, který u něj prosili o pomoc. Vydáme se do kostela, který zdobí a zjistíme, proč se říkalo, že potí krev. Zeptáme se taky, jak a kdy se sem dostal a co vedlo k tomu, že ho zázračným uznali i představitelé církve. Zároveň si prohlédneme další výzdobu svatostánku a zajdeme i do krypty pod ním. Nezapomeneme ani na významné klatovské rodáky. Jedním z nich byl třeba Václav Matěj Kramerius. Město ale ve světě proslavili i Jaroslav Vrchlický nebo Jiří Stanislav Guth-Jarkovský. A vydáme se taky na Klatovskou hůrku, jejíž vrchol zdobí rozhledna. Z ní se pokocháme krásami okolní krajiny.
Panna Marie Klatovská
Kolinec
Kolinec na západě Čech rozhodně nepatří k nejznámějším městečkům u nás. A přitom se tu v lomech těží žula tak kvalitní, že obklady z ní zdobí budovu Vídeňské státní opery, stanice pražského metra, a dokonce i sídlo Evropského parlamentu. Na své si přijdou taky turisté. Hlavně díky romantickým úpravám krajiny, o které se v 19. století zasloužili majitelé panství Taaffové. Park kolem zámečku patříval k jejich chloubám. Tvůrci jeho současné podoby se snažili přiblížit té původní. Kmen jedné staré lípy použili řezbáři třeba na mohutného medvěda a nad studánkou Filipinkou bdí její dřevěná jmenovkyně. Ke studánce se váže taky jedna zajímavá pověst. Prozradíme vám ji.
Kolinec
Rozhledna sv. Markéta
Takřka u naší západní hranice vystoupáme na rozhlednu nad Dlažovem. Dohlédneme z ní i na tisícimetrový vrchol Hohen Bogen, který se ovšem tyčí už na bavorské straně. Jeho zasněžované svahy dnes vyhledávají i lyžaři od nás. Sjezdovky na něm měří šest kilometrů a všechny jsou osvětlené. Delší osvětlené sjezdovky prý milovníci lyžování jinde ve střední Evropě nenajdou. Nedaleko od nich stojí bývalé radarové věže. Od roku 1961 v nich fungovala odposlouchávací stanice Severoatlantického paktu a německé Luftwaffe. Zjistíme samozřejmě, jak moc vzdálené území odsud dokázali monitorovat a kolik tu pracovalo lidí. Pod dvojicí věží se pak nachází rozlehlý podzemní kryt, ve kterém by mělo v dohledné době vzniknout muzeum studené války.
Rozhledna sv. Markéta
Jelení obůrka u Srní
Na Šumavě nás tentokrát čeká neobvyklé divadlo. Jeho hlavními hrdiny budou obyvatelé přezimovací obůrky Beranky u Srní. Stejně jako další podobné vyrostla v národním parku na počátku našeho tisíciletí. Dnes v ní měsíce, v nichž by ve volné přírodě byla nouze o potravu, tráví na dvě stovky jelenů a laní. Časem tu přibyl pozorovací srub, odkud můžou návštěvníci sledovat zvířata pěkně zblízka. Stávají se tak občas i svědky potyček vedoucích laní jednotlivých tlup o to, která má navrch. Lesáci nám navíc prozradí, jak se sem zvířata dostávají, kolik sena pro ně musejí denně přichystat a jak poznají, že si někteří jeleni zvykli rok co rok se do tohohle azylu vracet. A samozřejmě si budeme užívat podívané, která se nám v přírodě těžko naskytne.
