Reportáže v regionech
Kolinec
Kolinec na západě Čech rozhodně nepatří k nejznámějším městečkům u nás. A přitom se tu v lomech těží žula tak kvalitní, že obklady z ní zdobí budovu Vídeňské státní opery, stanice pražského metra, a dokonce i sídlo Evropského parlamentu. Na své si přijdou taky turisté. Hlavně díky romantickým úpravám krajiny, o které se v 19. století zasloužili majitelé panství Taaffové. Park kolem zámečku patříval k jejich chloubám. Tvůrci jeho současné podoby se snažili přiblížit té původní. Kmen jedné staré lípy použili řezbáři třeba na mohutného medvěda a nad studánkou Filipinkou bdí její dřevěná jmenovkyně. Ke studánce se váže taky jedna zajímavá pověst. Prozradíme vám ji.
Kolinec
Rozhledna sv. Markéta
Takřka u naší západní hranice vystoupáme na rozhlednu nad Dlažovem. Dohlédneme z ní i na tisícimetrový vrchol Hohen Bogen, který se ovšem tyčí už na bavorské straně. Jeho zasněžované svahy dnes vyhledávají i lyžaři od nás. Sjezdovky na něm měří šest kilometrů a všechny jsou osvětlené. Delší osvětlené sjezdovky prý milovníci lyžování jinde ve střední Evropě nenajdou. Nedaleko od nich stojí bývalé radarové věže. Od roku 1961 v nich fungovala odposlouchávací stanice Severoatlantického paktu a německé Luftwaffe. Zjistíme samozřejmě, jak moc vzdálené území odsud dokázali monitorovat a kolik tu pracovalo lidí. Pod dvojicí věží se pak nachází rozlehlý podzemní kryt, ve kterém by mělo v dohledné době vzniknout muzeum studené války.
Rozhledna sv. Markéta
Jelení obůrka u Srní
Na Šumavě nás tentokrát čeká neobvyklé divadlo. Jeho hlavními hrdiny budou obyvatelé přezimovací obůrky Beranky u Srní. Stejně jako další podobné vyrostla v národním parku na počátku našeho tisíciletí. Dnes v ní měsíce, v nichž by ve volné přírodě byla nouze o potravu, tráví na dvě stovky jelenů a laní. Časem tu přibyl pozorovací srub, odkud můžou návštěvníci sledovat zvířata pěkně zblízka. Stávají se tak občas i svědky potyček vedoucích laní jednotlivých tlup o to, která má navrch. Lesáci nám navíc prozradí, jak se sem zvířata dostávají, kolik sena pro ně musejí denně přichystat a jak poznají, že si někteří jeleni zvykli rok co rok se do tohohle azylu vracet. A samozřejmě si budeme užívat podívané, která se nám v přírodě těžko naskytne.
Jelení obůrka u Srní
Vatětice
Vatětice jsou nepříliš známou šumavskou vesničkou. Ještě v první polovině minulého století tu žili převážně němečtí obyvatelé, takže po skončení druhé světové války stavení osiřela a začala chátrat. Zdejší zámeček dokonce definitivně zmizel z povrchu zemského. Kdo ví, jak by tahle místa dopadla, kdyby se do nich doslova nezamiloval Jakub Vinčálek z Prahy. Nejdřív se ujal ruiny velkostatku s lihovarem i pivovarem. A pak s kamarádem objevili zbytky staré kaple. Nedalo jim to, dohledali historické fotografie a podle nich se pustili do obnovy svatostánku. Jak se jim dílo podařilo? To vám samozřejmě ukážeme. A pak se společně vydáme ještě o kousek dál, ke kostelíku svatého Mořice, kterému ovšem nejen místní neřeknou jinak než Mouřenec.
Vatětice
Sbírka panenek
V chalupě Jarmily Strakové v Andělicích u Klatov to vypadá jako v hračkářství. Jen s tím rozdílem, že panenky, které se sem dostanou, zůstávají napořád. Jak je na první pohled vidět, pocházejí ze všech koutů světa. Prim hrají ty z padesátých až sedmdesátých let. Ale sběratelka neodmítá ani dříve či později "narozené". Nejrůznějších malých krasavic byste v jejím království našli víc než 1500. A to je začala sbírat až poté, co ji zdravotní problémy před několika roky donutily k odchodu do invalidního důchodu. Prozradí nám, jak se o ně stará a taky celou řadu zajímavostí. A pak se přesuneme na chudenický zámek, kde její poklady našly dočasně domov na výstavě.
