Reportáže v regionech
Zlatá stezka Vogelsang
O Zlaté stezce slyšel nejspíš každý z nás. Tohle jméno nesl systém středověkých obchodních cest, které vedly napříč Šumavou. Soumaři po nich do Čech přiváželi především sůl, plátno, jemná sukna, vína a koření a od nás zase vyváželi obilí, slad, med, máslo, vejce, ryby, později také skleněné korálky k růžencům. Každý soumar nesl náklad o váze 150 až 180 kilogramů a denně urazil 25 až 30 kilometrů, což byl v kopcovitém terénu rozhodně úctyhodný výkon. Snadno se o tom přesvědčíme, když si teď ve stopách kupeckých karavan projdeme část stezky u Kašperských Hor. Podle této legendární cesty dostala název rozsáhlá nově vyznačená síť pěších dálkových tras, které jsou jedním z lákadel regionu. I po nich se letos v létě budeme toulat.
Zlatá stezka Vogelsgang
Hrad Švihov
Pokud si myslíte, že tak známý hrad, jakým je Švihov na Klatovsku, už nemůže ničím překvapit, pak jste na omylu. Známou památku nechal zbudovat královský sudí Půta Švihovský. Jeho synové si pak na dostavbu opevnění pozvali slavného architekta Benedikta Rieda z Pístova. Na letošní sezonu tu pro návštěvníky, kteří se rádi kochají pohledy do dáli, přichystali skutečnou lahůdku. Po letech oprav byla zpřístupněna vstupní hradní věž, která se proměnila v rozhlednu. Výstup vzhůru na jednotlivých patrech zpestřuje expozice věnovaná tomu, jak se tady před půl tisíciletím stavělo. A zavzpomínat si tu můžete i na časy před 46 lety, kdy v prostorách hradu natáčel režisér Václav Vorlíček svoji nejslavnější pohádku.
Hrad Švihov
Obří hrad
První zprávu o Obřím hradu v jihozápadních Čechách u Kašperských Hor zveřejnil historik August Sedláček už v roce 1908 a od té doby se archeologové celkem čtyřikrát pokusili najít nějaké hmotné vzpomínky na obyvatele hradiště. Výzkumy však nepřinesly téměř žádné objevy, navzdory tomu, že tu bylo vykopáno celkem 98 sond. Odborníci se shodují na jediném, hradiště vybudovali s největší pravděpodobností Keltové. Našli 13 keltských mincí, které potvrzují přítomnost našich slavných předchůdců v těchto místech. Kamenné ohrazení je v 1000 metrech nad mořem nejvýše položenou pravěkou stavbou na území České republiky. Po staletí si lidé z okolí nedovedli původ mohutných kamenných valů vysvětlit. V podivuhodném objektu viděli sídlo obrů.
Obří hrad
Zámek Zelená Hora
Na Zelené hoře u Nepomuku vznikla v roce 1465 Jednota zelenohorská. Katolická opozice proti králi Jiřímu z Poděbrad. Staré sídlo, kde se tehdy čeští šlechtici sešli, později nahradil modernější zámek. Ten zase sehrál důležitou roli ve slavných Černých baronech Miloslava Švandrlíka. Právě sem tehdy po válce narukovali odpůrci režimu – takzvaní pétépáci. Projdeme se místy, kde žili, a protože s sebou budeme mít průvodce velmi zasvěceného, dozvíme se, jak to tu v té době vypadalo doopravdy a kdo byli ve skutečnosti třeba Kefalín nebo Terazky.
Zámek Zelená Hora
Prácheňsko
Jedním z nejvýznamnějších a nejstarších správních celků v dobách českého knížectví a později i království byl Prácheňský kraj - stručněji Prácheňsko. Pod správu Práchně patřila města jako Písek, Strakonice, Příbram, Prachatice, Sušice nebo Kašperské Hory. Na území regionu se těžilo zlato i stříbro, vedly tudy důležité obchodní cesty do Bavor, státní hranice, a to vše se ovládalo z návrší Prácheň nad městem Horažďovice. Dnes najdeme na vrchu už jen torza staveb připomínajících časy největší slávy tohohle místa. Prozradíme vám i to, že řeka Otava, Horažďovicemi protékající, nebyla známá jen díky zlatu. Dařilo s v ní taky perlorodkám. A prohlédneme si rodinnou hrobku místního panstva.
