Reportáže v regionech
Klatovy
Město dvou názvů: město karafiátů a brána Šumavy. Město Vrchlického, Dobrovského, Krameriuse i Křižíka. Ti všichni jsou s tímto západočeským sídlem tak či onak spjati. Zastavíme se v Klatovech. Ty vznikly na obchodní stezce mezi Bavorskem a Starým Plzencem a o jejich zřízení rozhodl už Přemysl Otakar II. My se spolu s vámi projdeme i místní radnicí a kostelem.
Klatovy
Vogelsang
Na Šumavě zanikly desítky obcí a vsí, ale zdá se, že se sem přece jen začíná v poslední době život pozvolna vracet. Vogelsang – kdysi slavná sklářská vesnice ví své. Osiřela v sedmdesátých letech. Ptačí zpěv, jak zní její překlad, také jako by utichl. Pak se sem dostali manželé Halbhuberovi a ti se rozhodli vdechnout mrtvému místu nový život. Westernový styl života zdá se zabral – a jak se jim to povedlo, to posoudíte sami.
Vogelsang
Prášily
Po silnici do Prášil se vydáme pak na místa, kde od 17. století začala vznikat nová obydlí. S rozvojem sklářství se právě tady začaly budovat hutě na výrobu skla a dokonce tu vznikala i raritní technologie pro získávání papíru. Jejím základem byly staré hadry. Dnes v obci narazíte i na obytný dům Keltů, takže se můžete podívat i na to, jak naši předci žili, a dokonce právě v Prášilech narazíte na botanickou zahradu – výš položenou v Česku nenajdete.
Prášily
Šumavské sklářství
Po stopách šumavského sklářství a za prací kašperskohorských sklářů se vypravíme v našem posledním putování. Sklářství se tady vůbec docela dařilo. Původních asi dvacet hutí v sedmnáctém století vystřídaly později vlastní sklárny. Dnes v Kašperských horách najdete muzeum, které se pyšní některými unikátními kousky původních zakladatelů skláren, a sami uvidíte a možná i oceníte, že o výrobky těch sklářů současných je zájem nejen doma, ale i ve světě.
Šumavské sklářství
Keltové na Šumavě
Po stopách Keltů na Šumavě pátrala Toulavá kamera v poslední reportáži. V Kašperských horách jsme odstartovali naši cestu a doputovali jsme až k Obřímu hradu. Je opředen několika legendami, které rozkrývají, proč si ho výteční bojovníci postavili, a náš průvodce historik Vladimír Horpeniak nám vysvětlí, proč si možná obři nebo možná Keltové vystavěli hrad tak šikovně – totiž rovnou na zlaté žíle.