Reportáže v regionech
Expozice skla
Muzeum Šumavy v Kašperských Horách představuje ojedinělou kolekci skla ze slavné firmy Lötz, sídlící v Klášterském Mlýně. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století patřila tahle šumavská sklárna k uznávaným výrobcům hlavně secesního skla.
Muzeum Šumavy na výstavě dokumentuje i část svého záchranného projektu, kterým je zpracování papírových střihů, které sloužily při výrobě a dekorování skla. V archivu bývalé sklárny jich zůstalo na 90 tisíc – je na nich zachyceno zhruba 40 tisíc různých skleněných výrobků.
Muzeum s projektem začalo v roce 2004 díky finanční podpoře soukromého donátora Christiana Clausena z Rakouska. Postupy při záchranných pracích jsou různé: část střihů je opravována na místě a část je předávána do restaurátorské dílny.
Současně jsou zhotovovány digitální i papírové kopie střihů, které budou od podzimu 2009 zpřístupněny veřejnosti ve Sklářském studijním středisku v Kašperských Horách. Objekty sklárny Lötz zůstaly po roce 1947 opuštěné a zbyla zde jen vzorkovna, archív a sbírka skla.
Vše zachránil místní učitel Emanuel Bouška, který na vozech tažených koňmi i na obyčejné káře převezl celý poklad do Kašperských Hor. Víc dalších detailů se dozvíte od našeho průvodce historika Vladimíra Horpeniaka. S ním muzeem opatrně projdeme.
Expozice skla
Sklářka
V Dobré Vodě u Hartmanic žije paní Vladimíra Tesařová, která se už víc než dvacet let zajímá o sklářství, kterému upsala své srdce a taky volné chvíle. Má za sebou zdařilou produkci plastik i oltářů nebo křížové cesty.
Některé z jejích prací se pyšnily tím, že byly k vidění i v zahraničí. Podíváme se s ní na to, jak všechny její výtvory vznikají, jak se rozkresluje sklo.
Zajímavé taky je, že to, co se obyčejně u skla označuje jako křehká krása, v tomhle případě moc neplatí. Některá dílka naší paní sklářky nabírají téměř třísetkilové hmotnosti.
K významným pracím Vladimíry Tesařové patří abstraktní reliéfy. Ty dnes najdete v České národní bance na Příkopech nebo v Komerční bance na Malostranském náměstí.
Paní Tesařová zhotovila i řadu křížových cest a oltářů. K nejzajímavějším patří oltář ze skla, který je k vidění v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě. Původně románský kostel, dnes v barokním plášti z roku 1706, ve svých interiérech skrývá na 35 plastik českých a německých světců.
Sklářka
Pohádková chalupa
V obci Mlázovy ležící nedaleko Sušice líbit by se mělo nebo mohlo hlavně dětem. Nenápadná víska proslula Pohádkovou chalupou, ve které si návštěvníci můžou prohlédnout výstavu šumavských pohádkových postaviček – vílu Šumavu, vodnickou rodinu, skřítčí pilu, pohádkové muzikanty a další strašidla, která vytvořili šumavští pohádkáři na motivy pohádek a pověstí.
Ráj pro děti tady založil před třemi lety pan Milan Poláček spolu se svými přáteli. Zázračně záhadných postaviček tady už je k viděni několik stovek. Návštěvníci se můžou dokonce projít po pohádkové stezce, v pergole U Šišouna je pamatováno na ty děti, které si chtějí zkusit něco namalovat nebo modelovat. A kdyby je nenadchlo ani to, pak si jistě rády odzkoušejí skřítčí golfík.
Milan Poláček dokonce umí mluvit se skřítky a ten jeho nejoblíbenější se jmenuje Šišoun. Seznámíme vás rovněž s Jindřichem Fábinem, autorem několika skřítků. Část své nabízené expozice zmechanizoval, a vy díky tomu uvidíte pohyblivý mlýn nebo tekoucí studánku. Nebo Kořínkového krále.
Pohádková chalupa
Chudenice
Podíváme se na zámek, kde sám kodifikátor spisovné češtiny Josef Dobrovský působil jako učitel dětí šlechtického rodu Černínů. Ocitneme se v Chudenicích u Klatov a projdeme se tamním Starým zámkem. Černínové chod obce ovlivnili na víc než na 7 století a jak na jejich éru, tak na samotného Dobrovského pamatuje zámecká expozice.
Zavedeme vás rovněž do Americké zahrady, o jejíž vznik se zasloužil Evžen I. Černín z Chudenic. A na závěr si zahrajeme na turisty-lezce, protože vystoupáme k rozhledně Bolfánek, nacházející se na samotném vrcholu kopce Žďár.
Na místě Starého zámku stávala původně gotická tvrz, a to už někdy ve 13. století. Zbudovat ji nechal Drslav Černín, z rodu Černínů však výrazněji vstoupil do dějin až Humprecht – purkrabí Pražského hradu. Právě on se v polovině šestnáctého století zasloužil nejenom o renesanční přestavby zámku, ale také o povýšení Chudenic na městečko s erbem, pečetí a právem trhů.
Barokního puncu se zámek dočkal ve století osmnáctém a vdechl mu ho Prokop Vojtěch Černín. A dozvíte se taky, jakže vlastně Černínové podle legendy ke svému jménu přišli.
Chudenice
Výstava starých motocyklů
Možná hlavně pro pány bude další reportáž. Pozveme vás v ní do Horažďovic. Málokoho by napadlo spojit si tohle město s motocykly a vidíte – přesto to jde. Tradice menších manufaktur zaměřujících se na jejich výrobu tu existuje už od války a dva nadšenci teď v místním kulturáku vystavují své miláčky – veterány, hlavně ty jednostopé.
