Reportáže v regionech
Hamerský potok
Z Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.
Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.
Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.
Hamerský potok
Offpark Sušice
Víte, kde jsou Fuferny? Narazíte na ně v jihočeské Sušici – ta je často nazývaná „Brána Šumavy“. První zmínky o Sušici jsou z roku 1233, kdy na obchodní stezce vznikla malá osada. Známky osídlení jsou zde už ze starší doby kamenné.
Město leží ve Svatoborské vrchovině v nadmořské výšce 465 metrů. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy a žije zde okolo 11 500 obyvatel – a je na ně pamatováno. Sušičtí mají možnost využít Offpark. Ten je prvním volnočasovým outdoorovým centrem na Šumavě, které nabízí celou řadu adrenalinového a sportovního vyžití.
Zážitkové aktivity jsou soustředěny a organizovány do brány Šumavy, města Sušice, a jejího blízkého okolí. Třeba taková lanová dráha. Základem parku je lano a konstrukce z ocelových nosníků na překážkách a z dřevěných konstrukcí. Tyto jsou buď zavěšeny, nebo jsou instalovány a drží formu stisku a pomocí třecí síly.
Unikátní na tomhle parku je to, že v podstatě při něm nebylo použito ani vrtu ani šroubku. Volnočasové centrum Offpark je postaveno na organizovaném zážitku pod vedením a dohledem zkušených instruktorů. Ti byli vyškoleni pro každou aktivitu tak, aby si klient odnášel maximální a hlavně bezpečný zážitek s úsměvem.
Výběr dodavatelů, materiálů a výrobků podléhá přísným technickým kritériím. Veškeré vybavení a používaný materiál je certifikován, prochází předepsanými revizemi a je pravidelně kontrolován. Provoz Offparku je celoroční, ale většina aktivit se nejlíp prožívá od jara do podzimu.
Offpark Sušice
Expozice skla
Muzeum Šumavy v Kašperských Horách představuje ojedinělou kolekci skla ze slavné firmy Lötz, sídlící v Klášterském Mlýně. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století patřila tahle šumavská sklárna k uznávaným výrobcům hlavně secesního skla.
Muzeum Šumavy na výstavě dokumentuje i část svého záchranného projektu, kterým je zpracování papírových střihů, které sloužily při výrobě a dekorování skla. V archivu bývalé sklárny jich zůstalo na 90 tisíc – je na nich zachyceno zhruba 40 tisíc různých skleněných výrobků.
Muzeum s projektem začalo v roce 2004 díky finanční podpoře soukromého donátora Christiana Clausena z Rakouska. Postupy při záchranných pracích jsou různé: část střihů je opravována na místě a část je předávána do restaurátorské dílny.
Současně jsou zhotovovány digitální i papírové kopie střihů, které budou od podzimu 2009 zpřístupněny veřejnosti ve Sklářském studijním středisku v Kašperských Horách. Objekty sklárny Lötz zůstaly po roce 1947 opuštěné a zbyla zde jen vzorkovna, archív a sbírka skla.
Vše zachránil místní učitel Emanuel Bouška, který na vozech tažených koňmi i na obyčejné káře převezl celý poklad do Kašperských Hor. Víc dalších detailů se dozvíte od našeho průvodce historika Vladimíra Horpeniaka. S ním muzeem opatrně projdeme.
Expozice skla
Sklářka
V Dobré Vodě u Hartmanic žije paní Vladimíra Tesařová, která se už víc než dvacet let zajímá o sklářství, kterému upsala své srdce a taky volné chvíle. Má za sebou zdařilou produkci plastik i oltářů nebo křížové cesty.
Některé z jejích prací se pyšnily tím, že byly k vidění i v zahraničí. Podíváme se s ní na to, jak všechny její výtvory vznikají, jak se rozkresluje sklo.
Zajímavé taky je, že to, co se obyčejně u skla označuje jako křehká krása, v tomhle případě moc neplatí. Některá dílka naší paní sklářky nabírají téměř třísetkilové hmotnosti.
K významným pracím Vladimíry Tesařové patří abstraktní reliéfy. Ty dnes najdete v České národní bance na Příkopech nebo v Komerční bance na Malostranském náměstí.
Paní Tesařová zhotovila i řadu křížových cest a oltářů. K nejzajímavějším patří oltář ze skla, který je k vidění v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě. Původně románský kostel, dnes v barokním plášti z roku 1706, ve svých interiérech skrývá na 35 plastik českých a německých světců.
Sklářka
Pohádková chalupa
V obci Mlázovy ležící nedaleko Sušice líbit by se mělo nebo mohlo hlavně dětem. Nenápadná víska proslula Pohádkovou chalupou, ve které si návštěvníci můžou prohlédnout výstavu šumavských pohádkových postaviček – vílu Šumavu, vodnickou rodinu, skřítčí pilu, pohádkové muzikanty a další strašidla, která vytvořili šumavští pohádkáři na motivy pohádek a pověstí.
Ráj pro děti tady založil před třemi lety pan Milan Poláček spolu se svými přáteli. Zázračně záhadných postaviček tady už je k viděni několik stovek. Návštěvníci se můžou dokonce projít po pohádkové stezce, v pergole U Šišouna je pamatováno na ty děti, které si chtějí zkusit něco namalovat nebo modelovat. A kdyby je nenadchlo ani to, pak si jistě rády odzkoušejí skřítčí golfík.
Milan Poláček dokonce umí mluvit se skřítky a ten jeho nejoblíbenější se jmenuje Šišoun. Seznámíme vás rovněž s Jindřichem Fábinem, autorem několika skřítků. Část své nabízené expozice zmechanizoval, a vy díky tomu uvidíte pohyblivý mlýn nebo tekoucí studánku. Nebo Kořínkového krále.