Reportáže v regionech
Sklářská huť
Do historie šumavského sklářství se vypravíme při návštěvě sklářské huti Anna na Švihově. Právě v ní totiž sklář Pavel Hasala oživil tradiční výrobní techniky starých mistrů svého oboru. Věnuje se mimo jiné i výrobě páteříků, tedy skleněných korálků. Ty byly vlastně prvním výrobním artiklem sklářských hutí, které na české straně Šumavy vznikaly uprostřed lesů. Věnovat se budeme ale nejen technice výroby páteříků, dozvíme se i o způsobech barvení nebo třeba chlazení skla.
Sklářská huť
Muzeum hraček
Tematicky se vrátíme do dětství a pozveme vás do muzea českých hraček v Kašperských horách. Před šestnácti lety ho tady zřídili sourozenci Radek Brand a Miroslava Bálková – a byl to krok plánovaný a promyšlený. Výrobou tzv. skašovských dřevěných hraček se totiž jejich rodina zabývá přes 200 let. Mimo to se specializují na výrobu lidových hraček s motivy českých krojů. V rodině se také po generace věnují sběratelství a právě díky tomu jsou tu k vidění unikáty, které prosluly v regionech českého lidového hračkářství. K nejznámějším patří například obec Skašov na Plzeňsku, Krouno na Hlinecku či Příbramsko.
Roztomilé řemeslo se v obci udrželo do přelomu dvacátého století, kdy začalo postupně upadat. Pro zachování tradice tak v roce 1913 založil v kraji slavný prapředek první hračkářské družstvo. Mluvit se bude ale třeba i o chodských krojích.
Muzeum českých hraček
Hamerský potok
Z Horské Kvildy se vydáme údolím Hamerského potoka. Šumava – místo, které netřeba představovat, má dokonce dvě Kvildy. Právě z Horské Kvildy, která patří vůbec k nejvýše položeným obcím v Čechách, se teď společně vypravíme po jedné z nejhezčích turistických značených tras údolím Hamerského potoka k říčce Vydře.
Nejprve nás přivítá řezbář Ladislav Pavel, zavítáme do Polaufova hostince, který proslavil šumavský bard Karel Klostermann ve svém románu V ráji šumavském, a kameru zaujal i Sepp Rankl – silák, který zvládl i žebřiňák s nákladem.
Od Seppa Rankla pak vyrazíme po modré mezi ohrady – průvodci nám budou „krasavci“. Rohatí přežvýkavci se sem, k Hamerskému potoku, přistěhovali před pár lety ze Skotska. Jejich původ sahá až do dob Keltů. Nikdo je nešlechtil, takže jsou otužilí a na pastvinách bez střechy nad hlavou tráví celý život. A druhým průvodcem, který nás zasvětí do tajů a krás těchto míst, pak bude Vladimír Horpeniak. Řeč bude třeba o Antýglu.
Hamerský potok
Offpark Sušice
Víte, kde jsou Fuferny? Narazíte na ně v jihočeské Sušici – ta je často nazývaná „Brána Šumavy“. První zmínky o Sušici jsou z roku 1233, kdy na obchodní stezce vznikla malá osada. Známky osídlení jsou zde už ze starší doby kamenné.
Město leží ve Svatoborské vrchovině v nadmořské výšce 465 metrů. Bývalé královské město se rozprostírá po obou březích kdysi zlatonosné řeky Otavy a žije zde okolo 11 500 obyvatel – a je na ně pamatováno. Sušičtí mají možnost využít Offpark. Ten je prvním volnočasovým outdoorovým centrem na Šumavě, které nabízí celou řadu adrenalinového a sportovního vyžití.
Zážitkové aktivity jsou soustředěny a organizovány do brány Šumavy, města Sušice, a jejího blízkého okolí. Třeba taková lanová dráha. Základem parku je lano a konstrukce z ocelových nosníků na překážkách a z dřevěných konstrukcí. Tyto jsou buď zavěšeny, nebo jsou instalovány a drží formu stisku a pomocí třecí síly.
Unikátní na tomhle parku je to, že v podstatě při něm nebylo použito ani vrtu ani šroubku. Volnočasové centrum Offpark je postaveno na organizovaném zážitku pod vedením a dohledem zkušených instruktorů. Ti byli vyškoleni pro každou aktivitu tak, aby si klient odnášel maximální a hlavně bezpečný zážitek s úsměvem.
Výběr dodavatelů, materiálů a výrobků podléhá přísným technickým kritériím. Veškeré vybavení a používaný materiál je certifikován, prochází předepsanými revizemi a je pravidelně kontrolován. Provoz Offparku je celoroční, ale většina aktivit se nejlíp prožívá od jara do podzimu.
Offpark Sušice
Expozice skla
Muzeum Šumavy v Kašperských Horách představuje ojedinělou kolekci skla ze slavné firmy Lötz, sídlící v Klášterském Mlýně. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století patřila tahle šumavská sklárna k uznávaným výrobcům hlavně secesního skla.
Muzeum Šumavy na výstavě dokumentuje i část svého záchranného projektu, kterým je zpracování papírových střihů, které sloužily při výrobě a dekorování skla. V archivu bývalé sklárny jich zůstalo na 90 tisíc – je na nich zachyceno zhruba 40 tisíc různých skleněných výrobků.
Muzeum s projektem začalo v roce 2004 díky finanční podpoře soukromého donátora Christiana Clausena z Rakouska. Postupy při záchranných pracích jsou různé: část střihů je opravována na místě a část je předávána do restaurátorské dílny.
Současně jsou zhotovovány digitální i papírové kopie střihů, které budou od podzimu 2009 zpřístupněny veřejnosti ve Sklářském studijním středisku v Kašperských Horách. Objekty sklárny Lötz zůstaly po roce 1947 opuštěné a zbyla zde jen vzorkovna, archív a sbírka skla.
Vše zachránil místní učitel Emanuel Bouška, který na vozech tažených koňmi i na obyčejné káře převezl celý poklad do Kašperských Hor. Víc dalších detailů se dozvíte od našeho průvodce historika Vladimíra Horpeniaka. S ním muzeem opatrně projdeme.