Reportáže v regionech
Sušické vrchy
U zrodu Sušice v jihozápadních Čechách stála řeka Otava. Respektive její bohatství v podobě zlatého kovu, které sem přilákalo první osadníky zřejmě už v pravěku. Rýžování drahého kovu bylo po staletí spolu s obchodem s nedalekým Bavorskem hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Dávné časy připomíná řada místních pamětihodností, pozornost si ale zaslouží také okolní krajina, které dominuje několik vrchů. Jsou součástí Šumavského podhůří a my vyšlápneme na čtyři z nich.
Sušické vrchy
Kašperské Hory
Založení sídla v obtížně přístupných horách v nadmořské výšce kolem 750 metrů s drsným klimatem nebylo v raném středověku obvyklé. Přesto Kašperské Hory na Šumavě vznikly právě v těchto podmínkách díky zlatu. Těžba prosperovala a rozšiřovala se, z původní osady vzniklo dvojměstí, Horní a Dolní Reichenstein, které se v 16. století rozdělilo na dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Tato reportáž je bohužel tou poslední, kterou nás provázel šumavský patriot Emil Kintzl, který před týdnem zemřel po tragédii, kterou mu přinesla jeho celoživotní láska, lyžování.
Kašperské hory
Klatovy
Když Ignác z Loyoly v roce 1534 společně s několika přáteli založil Tovaryšstvo Ježišovo, dal řádu za úkol šířit víru, ale také učit lidi poznávat svět. S tímto posláním dorazili jezuité zhruba o sto let později i do Klatov. V nich založili jedno z prvních gymnázií u nás. Během svého působení ve městě vybudovali i kolej a mohutný kostel Neposkvrněného početí Panny Marie a sv. Ignáce. K jeho stavbě povolali architekty zvučných jmen. Carlo Lurago a Dominico Orsi vytvořili loď, Kryštof Dientzenhofer křížení a Kilián Ignác Dientzenhofer se podílel na venkovní úpravě průčelí. Tyto stavby patří k místním chloubám dodnes a my si je prohlédneme.
Klatovy
Poledník
Hora Poledník se tyčí do výšky 1315 metrů nad mořem nedaleko obce Prášily. Své jméno prý získala podle toho, že lidé v okolí vídali Slunce přímo nad jejím vrcholem přesně v poledne. Mezi ostatními šumavskými obry ji poznáte snadno. Její dominantou je totiž nepřehlédnutelná sedmatřicetimetrová věž. Dnes Poledník nabízí krásné výhledy, ale za minulého režimu bylo důležitější, že se nachází kousek od státní hranice s Německem a směrem k ní mu v cestě nestojí žádná jiná podobně vysoká hora. Připomeneme si nejen časy železné opony, ale i řádění orkánu Kyril v roce 2007 a bude nás zajímat, jak si zdejší příroda poradila s jeho následky.
Poledník
Zlatá stezka
Soustava historických stezek, která ve středověku spojovala Čechy s Podunajím, dostala v 16. století název Zlatá stezka – Goldene Steig. Horkou novinkou letošní sezony na jihozápadě Čech, od Chodové Plané přes Český les, Šumavu až po České Budějovice, je síť 631 kilometrů značených cest s logem ve tvaru S, které představuje klikatou stezku. I ony nesou jméno Zlatá stezka, ale na rozdíl od původních, obchodních, jde tentokrát o systém pěších dálkových tras, které mnohde vedou místy ke škodě výletníků zatím opomíjenými. Jedním z nich je Javorná. Dozvíme se, proč se jedné z jejích částí začalo říkat Svinná, zastavíme se u staré vápenné pece a pak si zavzpomínáme na dobu, kdy v kraji režisér Václav Vorlíček natáčel legendární Tři oříšky pro Popelku.
