Reportáže v regionech
Hrádek u Sušice
Hrádek u Sušice se pyšní zámečkem, který by mohl být učebnicí architektury. Tvrz tu možná stála už v 10. století a postupně procházela různými přestavbami a úpravami. Své stopy na ní zanechaly snad všechny stavební slohy. Dobu, které vládla strohá gotika, připomíná například sklep, renesanční módu pak zase štíty a typické sgrafiti. A najdeme tu i vzpomínky na baroko či klasicismus. Za celá staletí se tu vystřídaly víc než čtyři desítky majitelů. Ve službách jednoho z nich tu jako vychovatel působil kněz, buditel a spisovatel František Pravda, jehož život si při prohlídce zámečku taky připomeneme.
Zámek Hrádek
Muzeum Františka Křižíka
V Plánici nedaleko Klatov se narodil jeden z našich nejvýznamnějších vynálezců František Křižík. Jeho rodiče sice byli chudí, ale když se u Františka začalo projevovat mimořádné technické nadání, snažili se mu ze všech sil umožnit další studia. V rodném domě dnes funguje muzeum a při jeho prohlídce si oživíme znalosti ze školních lavic. Připomeneme si, že plánický rodák zdokonalil obloukovou lampu, stál u zrodu první elektrické tramvaje v Praze, angažoval se i na železnici a vyrobil také například elektromobil s akumulátorovým pohonem.
František Křižík
Seismická stanice
Už půl století funguje u Kašperských Hor seismická stanice. A patří k těm nejúspěšnějším na světě. Podle statistik změřila nejvíc zemětřesení ze všech podobných stanic pracujících po celé planetě. O otřesech půdy v Itálii se tu dozvědí zhruba za minutu, o těch nejvzdálenějších v Tichém oceánu pak za minut dvacet. Ideálních podmínek štoly Kristýna, kde mají odborníci umístěné měřicí přístroje, využívali před lety i vojáci. Ti ovšem sledovali jaderné exploze. Při prohlídce přístrojů se dozvíme o tom, jak se měnila technologie měření a zpracovávání dat z nich za uplynulé půl století.
Seismická stanice u Kašperských Hor
Chanovice
Chanovice na Plzeňsku patří k místům, kde stále udržují při životě tradiční lidová řemesla. A také k místům, která připomínají svou dlouhou historii. První zmínka o obci pochází ze čtrnáctého století. Tehdy stávala na místě dnešního barokního zámku stará dřevěná tvrz. Tu proměnil v gotický hrad na konci 14. století Wolfgang Chanovský. Hrad se podle pověsti rozhodl dobýt Jan Žižka, ale v lese prý zabloudil a k cíli nedorazil. Jeho cestu dodnes připomíná kámen, na kterém prý seděl a dumal o svém neúspěchu. Krásný rozhled do kraje nám nabídne rozhledna na hoře Chlum a zajímavé stavby lidové architektury zase místní skanzen.
Chanovice
Kašperské Hory
K chloubám Šumavy patří také Kašperské Hory, jedno z nejvýše položených gotických měst u nás. Jeho historie je spojována nejčastěji s rýžováním zlata. To v téhle oblasti získávali už Keltové. Ve čtrnáctém století patřily Kašperské Hory k největším zlatonosným revírům v Evropě. Ze zdejšího zlata Jan Lucemburský nechal razit mince, tzv. florény. Město se těšilo i přízni Karla IV., který na jeho ochranu nechal vybudovat hrad Kašperk. Porozhlédneme se i po okolí města. To připomíná nejen zlaté časy, ale také období před druhou světovou válkou, kdy tu vyrostla řada objektů lehkého československého opevnění.