Reportáže v regionech
Klatovský karafiát
K pýchám Klatov patří karafiát. Voní po skořici a hřebíčku, hýří všemi barvami a také počtem okvětních lístků předčí svého francouzského předka. Do Klatov přivezl semínka drobnokvětého karafiátu po napoleonských válkách rytmistr baron Volšanský. Nejprve se pustil do pěstování dovezené květiny a posléze i do jejího šlechtění. A za pár let byl na světě klatovský karafiát, který švédský botanik Carl Linné označil dokonce za božský. Bohaté a voňavé květy dnes můžeme obdivovat podél městských hradeb a navíc zavítáme k pěstiteli Petrovi Pošefkovi, který nám prozradí, jak moc je složité takový klatovský karafiát vypěstovat a že na výsledek si musíme počkat pět až sedm let.
Klatovský karafiát
Putování Železnorudskem
Jedním z hodně známých šumavských míst je Železná Ruda a její okolí. Nejprve si při naší zastávce připomeneme staré časy, kdy městu plynuly poměrně tučné příjmy z těžby a zpracování železné rudy a později z těžby křemene a vápence. Po procházce městem se vypravíme do přírody. Nemůžeme si přece nechat ujít výhled ze Špičáku nebo zastávku v chatě na vrcholu Pancíře. Zdatnějším turistům nabídneme ještě výlet k Černému jezeru. To bývalo mimochodem oblíbeným místem Jana Nerudy nebo Antonína Dvořáka. A v rámci našich tulek bez hranic nakoukneme i k bavorským sousedům. Konkrétně do Bavorské Železné Rudy a k Velkému Javoru.
Putování Železnorudskem
Medvědí kaple
V nejzápadnější části Šumavy v okolí Chudenína si užijeme hlavně krásné přírody a naprostého klidu. Cestou si ale prohlédneme také řadu nedávno obnovených památek, které připomínají, že tu kdysi bylo přece jen o dost živěji. Zastavíme se v místech, kde v časech chodského povstání stával kostel obklopený chalupami. Víska se jmenovala Červené Dřevo. O vznik kostela se prý zasloužil bratr neslavně proslulého Lomikara, který současně zřídil matriku a dopřál vrchnosti přehled o poddaných. O kus dál zase nechal na počátku 18. století Georg Kohlbeck poté, co ho přepadl a poranil medvěd, z vděčnosti za přežití postavit kapli, které se říká Medvědí. Nakonec vyrazíme ke kostelu svatého Linharta v Uhlišti.
Medvědí kaple
Hrad Rabí
Hrad Rabí vyrostl nejspíš už na počátku 13. století, i když první písemné zmínky o jeho existenci jsou minimálně o stovku let mladší. Za úkol měl střežit obchodní stezku mezi Sušicí a Horažďovicemi a také nedaleké rýžoviště zlata. Při několika přestavbách byl areál rozšířen například o Břeňkův palác a bylo také zdokonaleno jeho opevnění. Co si můžete prohlédnout dnes? Tak třeba čtyřiadvacetimetrovou věž nebo hladomornu v Břeňkově paláci. Tam je také k vidění expozice starých archeologických nálezů. Zajímavé je i hluboké sklepení. Dělníci, kteří na jeho vykopání pracovali, prý zaplatili životem, aby nemohli prozradit, kde sklepy jsou. A právě na Rabí prý dokonce slavný vojevůdce Jan Žižka přišel o své druhé oko.
Hrad Rabí
Horažďovice
Horažďovice pamatují opravdu hodně. Už na přelomu prvního a druhého tisíciletí nad nimi na hoře Prácheň stávalo hradiště a starý hrad, který spravoval široké okolí. Vedle něj byl založen kostel svatého Klimenta, v němž byl objeven nejstarší horažďovický rukopis nazvaný Prácheňský. Časem hrad svým významem převýšila osada a později město pod ním. Václav II. Horažďovicím v roce 1292 udělil práva královských měst. Vyrostla tu gotická tvrz a také trojlodní bazilika zasvěcená svatému Petrovi a Pavlovi. Tvrz později nahradil renesanční zámek. I kostel prošel řadou proměn, ale náměstí zdobí dodnes. Po roce 1500 přibyl také klášter. A abychom nezůstali jen u historických dat, přidáme legendu, podle níž se v zámku už po staletí ukrývá poklad.