Reportáže v regionech
Lamberská stezka
Žihobce byly součástí panství Lamberků. U jeho zrodu stál v 18. století kardinál a biskup pasovský Jan Filip, když v okolí skoupil 32 vesnic. Časy jeho i jeho následníků se snaží připomínat sdružení Lamberská stezka. Při naší zastávce v Žihobcích nejprve zajdeme do kostela. Vystavěn byl v roce 1876, maleb se ale dočkal až takřka o čtvrt století později. A právě výzdoba dala pořádně zabrat restaurátorům při nedávné rekonstrukci. Výsledky jejich snažení mohou ocenit nejen věřící při bohoslužbách, ale i návštěvníci koncertů, které se tu konají. Ujít si nemůžeme nechat ani zastavení v zámku. V 19. století v něm žil Gustav Jáchym z Lamberka, který se v mládí zúčastnil neúspěšného atentátu na Ferdinanda Habsburského. Dostal za to původně trest smrti, ale ten mu byl nakonec prominut.
Lamberská stezka
Kovárna v Čínově
Miloslav Trefanec z Čínova u Klatov se věnuje už šest desítek let kovářskému řemeslu. Kladivo a kovárnu měl rád od dětství, začínal u podkov, pak se pustil do nástrojů i uměleckých předmětů. A snaží se se železem pracovat tradičně, tak jak to dělávali jeho předchůdci. Jeho specialitou je klínování, což je vytváření kladivem snadno rozdělitelných a zase sestavitelných spojů. Ale v jeho kovárně vzniká i spousta dalších věcí. Například klasické řetězy, mříže, ale také ozdobné předměty. Ze železa dokáže pan Trefanec vytvořit zahradní stolek, ale také květinu na něj. Do jeho království mají vstup povolen i laici, chodí prý i američtí nebo čínští turisté. Všechny vítá takzvanou kovářskou ránou. Narazit na jeho výrobky můžete nejen v domech či zahradách, ale také na některých památkách.
Kovárna v Čínově
Sběratelka vánočních motivů
Čas vánoční má své kouzlo, které málokoho nechá chladného. Patří k němu také spousta drobností, kterými si můžeme ozdobit domov nebo třeba udělat radost někomu blízkému. Paní Jiřina Hánová z Rokycan si různé vánoční motivy zamilovala natolik, že je začala sbírat. Mezi jejími poklady najdete betlémy, které koneckonců její sběratelská léta odstartovaly, ale také různé ozdobičky, pohlednice nebo známky. Věděli jste například, že první známka speciálně k Vánocům byla vydána už na konci 19. století v Kanadě? A už jste někdy viděli vánoční pohledy s rudou hvězdou na stromku nebo dokonce s vlaječkami místo ozdob? Tak to všechno můžete vidět na vlastní oči, pokud vyrazíte na výstavu Jak jsi krásné neviňátko do Klatov.
Sběratelka vánočních motivů
Železnorudskem do Bavor
Na Železnorudsko tentokrát pozveme hlavně milovníky vojenské historie a pak také všechny, které láká divoká příroda. Ale hezky popořádku. V Železné Rudě našli hledači bunkrů už na pět desítek dobře ukrytých pevnůstek, které tu vyrostly po skončení druhé světové války, konkrétně v padesátých a šedesátých letech. Dozvíme se, že existují čtyři různé typy, podle toho, k čemu měly sloužit. A některé si také prohlédneme. Stezka, která nás mezi nimi provede, pokračuje i hlouběji do prostorů hraničního pásma, dokonce nahlédneme k bavorským sousedům. Tam nás ale čeká jiná podívaná. Obdivovat budeme stádo praturu a potkáme tu i zástupce posledních divokých koní – koně Převalského. Dozvíme se také o vlcích, kteří tu pobývají a pak se zase pomalu vrátíme domů.
Železnorudskem do Bavor
Výlet na Březník
I když nižší polohy už ovládlo jaro, na horách si ještě milovníci zimy užívají sněhové nadílky. Vyjímkou není ani Šumava. My se vydáme na Modravu. Nejprve nahlédneme do expozice přibližující místní historii, přívítají nás tam i dřevění ptáčci, které místní obyvatelé v minulosti vyráběli a kteří se tu rodí i dnes. Pak nazujeme běžky a ve stopě vyrazíme na Březník. Naše cesta je vhodná i pro rodiče s dětmi, milovníci náročnějších terénů se mohou vydat k pramenům Vltavy. Zastavíme se v místech, kudy dřív vedla Zlatá stezka, porozhlédneme se po zajímavostech okolní přírody adojedeme až k hájence, kterou proslavil spisovatel Karel Klostermann. V časech nedávno minulých sem turisté nesměli, dnes je tu návštěvnické centrum, restaurace a taky muzeum. V něm najdeme předměty ze života místních obyvatel i ukázky práce zmiňovaného slavného spisovatele.