Reportáže v regionech
Klatovy za časů našich babiček
Klobouky, bohatá róba zahalující dámské tělo od krku až po kotníky, šněrovačky zakrývající každý faldík. Ano, takhle nějak vypadala móda za časů našich babiček a prababiček, tedy v době, které se říkalo Belle Époque. Secese byla krásným obdobím a krásné musely být i dámy. A pohodlí šlo stranou. V klatovském Vlastivědném muzeu dr. Hostaše můžeme alespoň symbolicky nahlédnout do tehdejšího šatníku. Na výstavě, která tam právě probíhá, se dozvíme nejen to, jak se zakrývaly špíčky, ale i to, jak módní návrháři řešili hrozbu zcela běžné potřeby odskočit si na toaletu. A nahlédneme i do tehdejší domácnosti, která byla pro naše předky mnohem víc než jen místo odpočinku po práci. V té vládla bílá barva. A dojde třeba i na to, čím si tehdy ženy přivydělávaly.
Klatovy za časů našich babiček
Na kole kolem Nalžovských hor
Na jihozápad Čech vyrazíme s bicyklem. V jeho sedle si dopřejeme výlet kolem Nalžovských Hor. Jejich historie se začala psát v roce 1952, kdy vznikly sloučením Nalžov a Stříbrných Hor. A v případě obou míst se můžeme vypravit do minulosti o dost vzdálenější. Nalžovy například pamatují časy, kdy jejich majitelé, pánové z rodu Taaffe, ovládali chod monarchie. Eduard Taaffe, který žil na zdejším zámku, byl dokonce rakousko-uherským ministerským předsedou. Významný rod připomíná i zřícenina hradu Ballymot na Prašivici nebo krypta v kapli sv. Antonína. Stříbrné Hory by zase mohly vzpomínat na horečku spojenou s těžbou drahého kovu, který měly v názvu. Zastavíme se ale i v Hradešicích a připomeneme si mimo jiné herce Miloslava Šimka.
Na kole kolem Nalžovských Hor
Kohoutí kříže
Už jste někdy slyšeli o kohoutích křížích? Zavedeme vás za nimi na Šumavu, do Kašperských Hor, ale také kousek za německé hranice. Naše putování začneme u kostela sv. Markéty na naměstí v Kašperských horách, kde našel své útočiště jeden z takových křížů. Kdysi stával v polích u Nicova a původně býval dřevěný. Kolemjdoucím připomíná průběh Kristova umučení a najdete na něm řadu symbolů – hřeby, kladivo, kleště, vrták, rukojeti bičů a důtek, tesák, kopí… Další podobný kříž, dřevěný, najdeme v Úbislavi. Přivezl ho tam v 19. století místní rolník a povozník Franišek Štoural z Bavorska. A do Bavorska, konkrétně do městečka Freyung, se vypravíme i my. Je tam totiž k vidění jeden z nejkrásnějších křížů. Pochází z roku 1850.
Kohoutí kříže
Z Kašperských Hor na sněžnicích
Sněhu si užijeme i při výletu v Kašperských Horách. Vyfasujeme sněžnice, v místním informačním centru se seznámíme s trasou a vyrazíme směrem k nejvýše položenému královskému hradu v Čechách. Nechal ho vybudovat Otec vlasti na ochranu významné obchodní cesty, které se říkalo Zlatá stezka. Cestou ke Kašperku nás čeká zpestření v podobě několika sportovních a zábavných úkolů a pak také místa, kde se natáčela pohádka režiséra Jiřího Stracha Anděl páně. Určitě si s chutí zavzpomínáte na její hrdiny a jejich příběhy. Procházka po hradních nádvořích i výhledy na Šumavu jsou v zimě úplně jiným zážitkem než v době, kdy je Kašperk běžně přístupný pro turisty. Pokud se vám tenhle výlet zalíbí, určitě oceníte informaci, že podobných chystají v Kašperských Horách pro zájemce víc.
Z Kašperských Hor na sněžnicích
Lamberská stezka
Žihobce byly součástí panství Lamberků. U jeho zrodu stál v 18. století kardinál a biskup pasovský Jan Filip, když v okolí skoupil 32 vesnic. Časy jeho i jeho následníků se snaží připomínat sdružení Lamberská stezka. Při naší zastávce v Žihobcích nejprve zajdeme do kostela. Vystavěn byl v roce 1876, maleb se ale dočkal až takřka o čtvrt století později. A právě výzdoba dala pořádně zabrat restaurátorům při nedávné rekonstrukci. Výsledky jejich snažení mohou ocenit nejen věřící při bohoslužbách, ale i návštěvníci koncertů, které se tu konají. Ujít si nemůžeme nechat ani zastavení v zámku. V 19. století v něm žil Gustav Jáchym z Lamberka, který se v mládí zúčastnil neúspěšného atentátu na Ferdinanda Habsburského. Dostal za to původně trest smrti, ale ten mu byl nakonec prominut.