Reportáže v regionech
Svojšická tvrz
Dovedete si představit, jaké je to být pánem na středověké tvrzi? Manželé Valentovi nám o tom povyprávějí. Usadili se totiž na tvrzi se zámečkem ve Svojšicích. Volba to nebyla náhodná, mužská polovina páru tu do svých šesti let žila. Jenže návrat nebyl vůbec o užívání si starých časů, ale o velké a dlouhodobé obnově jednotlivých budov v areálu. Dnes je tak tvrz, o níž první zmínka pochází z druhé poloviny 14. století, v novém kabátě jednou z chloub Svojšic. Parťákem je jí kostel, který je ještě o století starší a patří k nejvzácnějším památkám široko daleko. Pak si připomeneme zlaté časy říčky Volšovky. Zlatá zrníčka tu nacházeli lidé už od dob Keltů až do šestnáctého století. Dnes nás kolem říčky provede naučná stezka věnovaná rýžování zlata. No a na závěr se zastavíme u zámečku v Chamuticích.
Svojšická tvrz
Sklářská stezka
Popisovat historické spojení Šumavy a sklářského řemesla by bylo nošením dříví do lesa. Pokud si chcete dopřát výlet do časů více či méně dávno minulých, můžete se vypravit Železnorudskem po Sklářské stezce. Čeká vás docela náročné putování, trasa měří bezmála čtyři desítky kilometrů a nabízí skoro kilometrové převýšení. Ale vaši výpravu si můžete rozdělit do několika dnů. My si projdeme méně známou část, naší první zastávkou bude údolí říčky Svarožné. Přestože by mohla klidně konkurovat Vydře, davy k ní neproudí. I proto, že o jejích krásách málokdo ví, dlouhé roky byla skrytá za ostnatými dráty. Poblíž řeky samozřejmě stávalo i několik skláren, jejichž pozůstatky si prohlédneme a zavzpomínáme na práci zdejších mistrů. A dopřejeme si taky kratičkou návštěvu u bavorských sousedů.
Sklářská stezka
Tetřeví stezka
Milovníky přírody nejspíš potěšíme procházkou po Tetřeví stezce. Vyrazíme ze Železné Rudy směrem k jezeru Laka. Měří pět kilometrů a na jejích jednotlivých zastaveních nás čekají základní informace o životě opeřenců, kteří jsou u nás od konce sedmdesátých let minulého století celoročně chráněni. Víte třeba to, že mohou vážit až pět kilogramů a mláďata, tedy kuřátka, po narození vyrážejí s maminkou pátrat po potravě? Tetřevím rájem je Polom, kterému dal pořádně zabrat orkán Kyrill. Možná se vám podaří na nějakého tetřeva narazit. Ale prohlédnout si ho zblízka můžete kousek za hranicemi v ZOO v Lohbergu, kde se jeden ochotně předvádí. A když už u německých sousedů budete, stojí za to zastavit se v Regenhütte, v muzeu vycpaných ptáků.
Tetřeví stezka
Klatovy za časů našich babiček
Klobouky, bohatá róba zahalující dámské tělo od krku až po kotníky, šněrovačky zakrývající každý faldík. Ano, takhle nějak vypadala móda za časů našich babiček a prababiček, tedy v době, které se říkalo Belle Époque. Secese byla krásným obdobím a krásné musely být i dámy. A pohodlí šlo stranou. V klatovském Vlastivědném muzeu dr. Hostaše můžeme alespoň symbolicky nahlédnout do tehdejšího šatníku. Na výstavě, která tam právě probíhá, se dozvíme nejen to, jak se zakrývaly špíčky, ale i to, jak módní návrháři řešili hrozbu zcela běžné potřeby odskočit si na toaletu. A nahlédneme i do tehdejší domácnosti, která byla pro naše předky mnohem víc než jen místo odpočinku po práci. V té vládla bílá barva. A dojde třeba i na to, čím si tehdy ženy přivydělávaly.
Klatovy za časů našich babiček
Na kole kolem Nalžovských hor
Na jihozápad Čech vyrazíme s bicyklem. V jeho sedle si dopřejeme výlet kolem Nalžovských Hor. Jejich historie se začala psát v roce 1952, kdy vznikly sloučením Nalžov a Stříbrných Hor. A v případě obou míst se můžeme vypravit do minulosti o dost vzdálenější. Nalžovy například pamatují časy, kdy jejich majitelé, pánové z rodu Taaffe, ovládali chod monarchie. Eduard Taaffe, který žil na zdejším zámku, byl dokonce rakousko-uherským ministerským předsedou. Významný rod připomíná i zřícenina hradu Ballymot na Prašivici nebo krypta v kapli sv. Antonína. Stříbrné Hory by zase mohly vzpomínat na horečku spojenou s těžbou drahého kovu, který měly v názvu. Zastavíme se ale i v Hradešicích a připomeneme si mimo jiné herce Miloslava Šimka.