Reportáže v regionech
Brusič skla
Šumava patří k nejstarším centrům sklářské výroby u nás a jedním z míst, odkud se šířil věhlas tohoto řemesla do světa, byla víska Annín. Gabriel Hájek se tam s rodiči přistěhoval, když mu bylo čtrnáct a hned mu učarovala práce tamních mistrů. Dokonce přiznává, že šel občas místo do školy do dílny, kde ho fachmani učili brousit jednoduché tvary. Po absolvování učiliště v Novém Boru nastoupil v roce 1959 do annínského provozu, kde se 30 let věnoval broušení skla. A i když se pak přestěhoval do Klatov, zůstal milované práci věrný. Loni za své celoživotní dílo obdržel ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.
Brusič skla
Vodopád Bílá Strž
Černé a Čertovo jezero patří k nejcennějším přírodním skvostům Šumavy. Už v roce 1933 se proto obě vodní plochy staly součástí národní přírodní rezervace. A k chloubám pohoří patří i nedaleká Bílá strž, která je jeho nejvyšším vodopádem. Je součástí přírodní památky „Královský hvozd“, v níž žijí vzácní živočichové, třeba rys ostrovid, tetřev hlušec nebo krkavec velký. Proto se tam návštěvníci musí pohybovat jen opatrně a po vyznačených cestách. Rozhodně ale stojí za to se do těchto míst vydat.
Vodopád Bílá Strž
Hory Matky boží
Asi málokterá obec se ke svému jménu dostávala tak složitě jako Hory Matky Boží na Klatovsku, kde dnes žije stovka obyvatel. V minulosti ji nazývali Mariánskými Horami, Městečkem naší milé Paní, Stříbrnými Horami a teprve pak došlo na dnešní podobu podle názvu jedné ze štol. Za svůj vznik vděčí obec bohatství v podobě drahých kovů, které se tu nacházely. Nejprve to bylo zlato a později pro změnu stříbro. I když jsou tyto slavné časy dávno minulostí, připomenout si je při návštěvě i dnes můžete.
Hory Matky boží
Pancíř
Turisté objevili Šumavu ve druhé polovině 19. století. Oblíbil si ji třeba Jan Neruda, který napsal Romanci o Černém jezeře. Inspiraci tu čerpaly i Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Po vzniku Československa v do té doby převážně německy mluvícím prostředí začaly růst české ubytovny, u Kvildy byla postavena Chata u pramene Vltavy, na Modravě zase chata Klostermannova chata a v roce 1923 na Pancíři Mattušova, která letos slaví sté narozeniny.
Pancíř
Svatobor
Dominantou Sušice, jíž se často přezdívá brána Šumavy, je kopec Svatobor. Žili na něm už naši pohanští předkové a dodnes se tradují pověsti o jejich oblíbené kněžně Vodolence, která je na úpatí vrchu údajně pochována. Staří Slované ho zase považovali za sídlo svých bohů. Díky dlouhé historii se stal dokonce z jedním míst, odkud v roce 1868 putovaly do Prahy základní kameny na stavbu Národního divadla.
