Reportáže v regionech
Zámek Nemilkov
Zámek Nemilkov na Klatovsku by mohl sloužit jako učebnice architektury. První písemné zprávy o panském sídle v těchto místech pocházejí z roku 1382 a zmiňují zemanskou gotickou tvrz a její vlastníky Ahníka a Ctirada. V 16. století ji Jan Bohuchval přestavěl na renesanční zámeček, který později dostal barokní podobu. A aby byl výčet slohů úplný, klasicistní vzhled mu dal rod Schreinerů, jenž na něm hospodařil 150 let až do konce druhé světové války. Po jeho odchodu památka chátrala, až v posledních létech vstává jako bájný Fénix z popela.
Zámek Nemilkov
Filmová místa v okolí Kašperku
Mezi oblíbená místa filmařů patří Šumava a Pošumaví. Zdejší mnohotvárná krajina dokáže být malebná a romantická, stejně jako nespoutaná a drsná. Jen namátkou připomeneme film Divá Bára, který natáčel v roce 1948 režisér Vladimír Čech v dnes zaniklé obci Hůrka a u jezera Laka s mladičkou Vlastou Fialovou. O deset let později poskytl zdejší kraj kulisy Kachyňovu Králi Šumavy a v šedesátých letech Vláčilově Markétě Lazarové. A Šumavy si užili i dětští diváci, například ve filmové trilogii Václava Gajera Pod jezevčí skálou, Na pytlácké stezce a Pod trnkovým keřem s Tomášem Holým. Pár míst známých ze stříbrného plátna si prohlédneme.
Filmová místa v okolí Kašperku
Brusič skla
Šumava patří k nejstarším centrům sklářské výroby u nás a jedním z míst, odkud se šířil věhlas tohoto řemesla do světa, byla víska Annín. Gabriel Hájek se tam s rodiči přistěhoval, když mu bylo čtrnáct a hned mu učarovala práce tamních mistrů. Dokonce přiznává, že šel občas místo do školy do dílny, kde ho fachmani učili brousit jednoduché tvary. Po absolvování učiliště v Novém Boru nastoupil v roce 1959 do annínského provozu, kde se 30 let věnoval broušení skla. A i když se pak přestěhoval do Klatov, zůstal milované práci věrný. Loni za své celoživotní dílo obdržel ocenění Mistr tradiční rukodělné výroby Plzeňského kraje.
Brusič skla
Vodopád Bílá Strž
Černé a Čertovo jezero patří k nejcennějším přírodním skvostům Šumavy. Už v roce 1933 se proto obě vodní plochy staly součástí národní přírodní rezervace. A k chloubám pohoří patří i nedaleká Bílá strž, která je jeho nejvyšším vodopádem. Je součástí přírodní památky „Královský hvozd“, v níž žijí vzácní živočichové, třeba rys ostrovid, tetřev hlušec nebo krkavec velký. Proto se tam návštěvníci musí pohybovat jen opatrně a po vyznačených cestách. Rozhodně ale stojí za to se do těchto míst vydat.
Vodopád Bílá Strž
Hory Matky boží
Asi málokterá obec se ke svému jménu dostávala tak složitě jako Hory Matky Boží na Klatovsku, kde dnes žije stovka obyvatel. V minulosti ji nazývali Mariánskými Horami, Městečkem naší milé Paní, Stříbrnými Horami a teprve pak došlo na dnešní podobu podle názvu jedné ze štol. Za svůj vznik vděčí obec bohatství v podobě drahých kovů, které se tu nacházely. Nejprve to bylo zlato a později pro změnu stříbro. I když jsou tyto slavné časy dávno minulostí, připomenout si je při návštěvě i dnes můžete.
