Reportáže v regionech
Hory Matky boží
Asi málokterá obec se ke svému jménu dostávala tak složitě jako Hory Matky Boží na Klatovsku, kde dnes žije stovka obyvatel. V minulosti ji nazývali Mariánskými Horami, Městečkem naší milé Paní, Stříbrnými Horami a teprve pak došlo na dnešní podobu podle názvu jedné ze štol. Za svůj vznik vděčí obec bohatství v podobě drahých kovů, které se tu nacházely. Nejprve to bylo zlato a později pro změnu stříbro. I když jsou tyto slavné časy dávno minulostí, připomenout si je při návštěvě i dnes můžete.
Hory Matky boží
Pancíř
Turisté objevili Šumavu ve druhé polovině 19. století. Oblíbil si ji třeba Jan Neruda, který napsal Romanci o Černém jezeře. Inspiraci tu čerpaly i Karolína Světlá nebo Eliška Krásnohorská. Po vzniku Československa v do té doby převážně německy mluvícím prostředí začaly růst české ubytovny, u Kvildy byla postavena Chata u pramene Vltavy, na Modravě zase chata Klostermannova chata a v roce 1923 na Pancíři Mattušova, která letos slaví sté narozeniny.
Pancíř
Svatobor
Dominantou Sušice, jíž se často přezdívá brána Šumavy, je kopec Svatobor. Žili na něm už naši pohanští předkové a dodnes se tradují pověsti o jejich oblíbené kněžně Vodolence, která je na úpatí vrchu údajně pochována. Staří Slované ho zase považovali za sídlo svých bohů. Díky dlouhé historii se stal dokonce z jedním míst, odkud v roce 1868 putovaly do Prahy základní kameny na stavbu Národního divadla.
Svatobor
Sušické vrchy
U zrodu Sušice v jihozápadních Čechách stála řeka Otava. Respektive její bohatství v podobě zlatého kovu, které sem přilákalo první osadníky zřejmě už v pravěku. Rýžování drahého kovu bylo po staletí spolu s obchodem s nedalekým Bavorskem hlavním zdrojem příjmů místních obyvatel. Dávné časy připomíná řada místních pamětihodností, pozornost si ale zaslouží také okolní krajina, které dominuje několik vrchů. Jsou součástí Šumavského podhůří a my vyšlápneme na čtyři z nich.
Sušické vrchy
Kašperské Hory
Založení sídla v obtížně přístupných horách v nadmořské výšce kolem 750 metrů s drsným klimatem nebylo v raném středověku obvyklé. Přesto Kašperské Hory na Šumavě vznikly právě v těchto podmínkách díky zlatu. Těžba prosperovala a rozšiřovala se, z původní osady vzniklo dvojměstí, Horní a Dolní Reichenstein, které se v 16. století rozdělilo na dnešní Kašperské Hory a Rejštejn. Tato reportáž je bohužel tou poslední, kterou nás provázel šumavský patriot Emil Kintzl, který před týdnem zemřel po tragédii, kterou mu přinesla jeho celoživotní láska, lyžování.
