Reportáže v regionech
Malíř Jaroslav Špillar
Chodskem se vydáme po stopách malíře Jaroslava Špillara, který v kraji prožil velkou část svého života a zanechal tu po sobě řadu děl. Zavítáme například do domu, v němž tvořil a kde pobýval taky během své svatební cesty Alfons Mucha. Obdivovat budeme i obraz zachycující dům spisovatele Jindřicha Šimona Baara, který Jaroslav Špillar namaloval nebo portrét Jakuba Buršíka, který dvakrát obeplul Atlantik. Malířovým snem bylo vytvořit cyklus Čtyři roční období. Jako první se pustil do zimy. Chtěl pracovat venku. I za špatného počasí. Proto si postavil pojízdný ateliér a v něm tvořil v zasněžených čerchovských lesích. Jenže pak jeho plány zhatila duševní choroba a dílo nedokončil.
Malíř Jaroslav Špillar
Keltský skanzen
Do dávných časů, kdy naše území obývali Keltové, se přeneseme v Jivjanech nedaleko Horšovského Týna. Už několik let tam parta lidí, které tohle období dějin země zajímá, buduje unikátní skanzen. Prohlédnout si v něm můžeme stavby, v nichž tehdy lidé žili, dozvíme se, jak a z čeho je budovali. Nahlédneme ale i do jejich běžného života. Tušíte, co všechno dovedli? Čím se živili? Archeologické nálezy dokazují, že byli velmi zdatnými řemeslníky. Vyráběli si zbraně, nářadí, ale taky ozdoby a šperky. Některé kousky nám ve skanzenu ukáží. Samozřejmě ovšem museli myslet rovněž na obranu svých domovů a nejbližších. A tak se zeptáme i na to, s kým museli o svůj klid svádět bitvy, jak jejich boje vypadaly a jak ně byli vybaveni.
Keltský skanzen
Loučim
Na úplném jihozápadě naší země se zatouláme do Loučimi. Loni slavila své šestisté šedesáté narozeniny. Zhruba před stejně dlouhou dobou se začala psát i historie místního kostela. Nenecháme si samozřejmě ujít jeho prohlídku. V dobách neklidných poskytoval svatostánek útočiště lidem z okolí. V případech ohrožení se hodila i jedna zajímavá vychytávka. Otvor v sakristii, který sloužil coby jakýsi středověký trezor. Po staletí do Loučimi mířila procesí poutníků, kteří prosili o přízeň dřevěnou sošku, takzvanou Loučimskou madonu. Věřící sem jezdí dodnes, ale originál sošky od husitských válek opatrují naši bavorští sousedé. Zeptáme se, jak se k nim dostala, co má společného s názvem vesničky Neukirchen beim Heiligen Blut a proč a kdy si loučimští nechali vyrobit její repliku.
Loučim
Holýšov
Holýšov je městečko zhruba v půli cesty mezi Plzní a Domažlicemi. Kdysi si vysloužilo přívlastek průmyslové, proto ho často milovníci pamětihodností míjejí. My si ho ale prohlédneme. Zavedeme vás do bezmála tři stovky let starého statku. Nejdéle ho obývala německá rodina Grůberů. Po poválečném odsunu se na něm vystřídalo několik českých rodin, a nakonec ho koupilo město, které mu dopřálo nový kabát. Při prohlídce zjistíme, jak to tu vypadalo dřív, ale nahlédneme i do historie celého města. K místním významným rodinám patřili Zieglerové, kteří tu na konci 19. století vybudovali sklárnu a zaměstnávali bezmála tisícovku lidí. Své výrobky dodávali dokonce až do severní i jižní Ameriky. Její činnost ukončila hospodářská krize mezi světovými válkami.
Holýšov
Muzeum řemesel
V muzeu řemesel v Kolovči se přesuneme do časů našich předků. Zhruba sedm tisíc exponátů připomíná běžná i méně známá řemesla a představuje taky řadu unikátních výrobků. U zrodu celé expozice stála vášeň tatínka Martina Volfa. Ten sbíral hodiny a společně pak začali svůj zájem rozšiřovat i na výtvory mistrů dalších profesí. Letos slaví jejich expozice už dvacáté narozeniny. Při prohlídce si můžeme zavzpomínat třeba na to, jak neradi jsme kdysi chodili k zubaři nebo obdivovat unikátní nástražný systém na vlky či hodně zvláštní pastičku na myši. Řemesel, která jsou tady zastoupena, je na sedm desítek. A některá známe spíš jen z doslechu. Nechybějí samozřejmě ani poklady z kolekce časoměřičů Martinova tatínka. Jeden stroj třeba zdobíval věž místní radnice.
