Reportáže v regionech
Zoopark Větrovy
Do zooparku se vypravíme k Táboru. Spolu s westernovým rančem ho založil Libor Hrubý a jednou by ho chtěl rozšířit na zoologickou zahradu. Zvířat u něj už teď bydlí celá řada. Přímo v jeho domě mohou hosté potkat malé lvíče, kterému tu nahrazují maminku. Venku pak čekají například medvědi hnědí Bubu a Daisy, lvice Elsa nebo vznešená puma. Společnost jim dělají ale třeba také zubři, pštrosi, výři nebo sovice sněžné. A dozvíte se samozřejmě mnohé o tom, jak tu tihle mazlící pana Hrubého žijí.
Zoopark Ranč Větrovy
Muzeum turistiky
Historii organizované turistiky na našem území můžete poznat v Muzeu turistiky, které už přibližně čtyři roky funguje v Bechyni. Zabydlelo se v prostorách poměrně neobvyklých, v opravené židovské synagoze. Autorem nápadu a také zakladatelem expozice je bývalý dlouholetý předseda Klubu českých turistů Jan Havelka. Umístil tu množství starých turistických značek, zajímavé dokumenty nebo vzácné fotografie, které mimo jiné představují významné osobnosti české turistiky. K nejzajímavějším exponátům patří interaktivní mapa rozhleden, na jejichž budování se Klub českých turistů podílel.
Muzeum turistiky v Bechyni
Zámek Bechyně
K nejslavnějším obdobím zámku v jihočeské Bechyni patří období, kdy patřil Petru Vokovi. Ten totiž nechal v módním renesančním slohu přestavět původní gotický hrad ze 13. století a dopřál mu i honosnou výzdobu. Obdivovat budeme iluzivní malby na nádvoří, ale také štukovou výzdobu interiérů. Zajímavá je i galerie dětských portrétů, která nemá v Evropě srovnatelnou konkurenci. Nemineme ani Stromový sál, jehož dominantou je pískovcový pilíř ve tvaru suchého kmene. Na stromy živé se zajdeme podívat do vzkvétajícího anglického parku.
Zámek Bechyně
Česká poštovna
Původní poštovně, která vznikla před 134 lety na Sněžce, kam byla umístěna c. k. rakouská telegrafní stanice, hrozil zánik. Dozvěděl se o tom pražský podnikatel Tomáš Trnka, který se rozhodl, že unikát zachrání a dřevěnou stavbu koupil. Spolu s partou nadšenců domeček rozebrali prkno po prknu, naložili na auto a odvezli na místo, které se jmenuje Javorová skála. My jsme se ocitli na České poštovně – stavbě, která byla právě ze Sněžky přesunuta téměř o dvě stě kilometrů jinam. Trvalo to pět dnů a bylo to docela náročné. Z nejvyšší české hory totiž nevede silnice na českou, ale jen na polskou stranu. Takže se všechna prkna ze Sněžky musela svézt nejdříve do Polska a teprve odtud na Monínec. Poštovna je jen jednou z několika zastávek na zdejší známé cyklostezce. I když bizoni na této soukromé farmě by se možná bránili označení „atrakce“, jako největší zvíře severoamerického kontinentu na to mají nárok.
Navíc tady bylo zřízeno i jakési infocentrum o historii a současnosti poštovny. Z Javorové skály se můžete vydat směrem na Tábor – romantická procházka, která vás čeká, vás zavede třeba k hladině dvou velkých rybníků – Zámeckého a rybníku Žabinec. A za ukázku stojí i místní zřícenina – zahrála si totiž ve filmu Honza málem králem.
Česká poštovna
Benešova vila
Končit budeme v domě Hany a Edvarda Benešových v Sezimově Ústí nedaleko Tábora. Přístup sem měla veřejnost dlouho zapovězen nebo omezen.
Rozsáhlý areál Benešovy vily, která se nachází na soutoku Kozského potoka a Lužnice, je většinou hlavní turistickou zastávkou. Na místě, kde podle tradice kázával mistr Jan Hus, si v letech 1930–1931 architektem Petrem Kropáčkem nechal postavit tehdejší československý ministr zahraničních věcí Edvard Beneš dům jako místo odpočinku pro sebe a svou manželku Hanu.
Osobitý a zvláštní styl jeho domu v Sezimově Ústí byl ovlivněn jihofrancouzskou architekturou a doplněn rozsáhlou pěstěnou zahradou. Často tu pobýval i Jan Masaryk, měl tu i svůj hostinský pokoj. Přijížděly taky návštěvy související s Benešovými prezidentskými povinnostmi. Právě tady dospěl k řadě závažných státnických – dnes i diskutovaných – rozhodnutí.
Vila prošla v 70. letech rekonstrukcí a v současnosti je majetkem Úřadu vlády České republiky a pro veřejnost je otevřena pouze její část s parkem a hrobkou. Dá se mluvit o národní ostudě, protože od doby, kdy prezidentova manželka ve své poslední vůli určila vilu jako budoucí muzeum a věčnou památku odkazu jejího manžela, nebylo této závěti po desetiletí vyhověno. V roce 2000 přistoupila vláda ČR částečně k jejímu naplnění a rozhodla o zřízení Památníku Edvarda Beneše v areálu prezidentovy vily v Sezimově Ústí.