Reportáže v regionech
Rozhledna Kovářka
Jednou z nejmenších a taky nejmladších rozhleden na našem území je ta, která dostala jméno Kovářka. Proč zrovna tenhle název? Nejspíš proto, že ji postavil mistr kovářského řemesla Ladislav Dobeš. A to jen malý kousek od své kovárny v obci Moraveč nedaleko Mladé Vožice. Prý se vždycky rád rozhlížel po kraji ze střechy svého domu a chtěl ten zážitek dopřát i dalším zájemcům. A postaral se o to, že jeho malá rozhledna je hned v několika směrech unikátem. Má prý vlastní číslo popisné, což není vůbec běžné, a především, v jejím ochozu a taky na nádvoříčku, které ji obklopuje, najdete kovářské muzeum. Historické dokumenty, na první pohled obyčejné i neobvyklé výrobky ze železa a taky pár strojů, pomocníků mistrů černého řemesla. Nahlédnout můžete i do kovárny, kde je k vidění možná nejvzácnější exponát – několik stovek let stará kovadlina.
Rozhledna Kovářka
Cyklotrasa kolem Jistebnice
Jistebnici proslavil především jeden významný nález. Vzpomínáte na hodiny dějepisu? Ano, právě na zdejší faře objevil v roce 1872 mladý student středověký kancionál obsahující české náboženské písně a také husitské bojové zpěvy včetně toho nejznámějšího Ktož jsú Boží bojovníci. Ale my se budeme hlavně věnovat jistebnické současnosti. Zastavíme se v místním gotickém kostele a prohlédneme si také kapli zasvěcenou Máří Magdaléně na vršku nad Jistebnicí. Vydáme se taky do okolí. Jistebnice je součástí mikroregionu Čertovo břemeno. Takže se samozřejmě vypravíme i ke skalnímu útvaru s tímhle tajemným názvem. A ještě o kus dál u obce Cunkov nás čeká malé bizoní stádo a v Obci Ounuz unikátní soubor staré lidové architektury.
Cyklotrasa kolem Jistebnice
Borkovická blata
Rozkvetlá jarní příroda nás čeká na jihu Čech, kde budou tentokrát naším hlavním cílem Borkovická blata. Před procházkou po naučné stezce kolem zdejších rašelinišť zavítáme do Blatského muzea v Soběslavi. Dozvíme se v něm, jak se v kraji žilo, jak to vypadalo s těžbou rašeliny i spoustu dalších zajímavostí. Nahlédneme třeba i do šatního zdejších hospodyň. Pak se vypravíme na naučnou stezku, kterou vybudoval už před třiceti lety táborský profesor Jiří Bumerl. K příjemné procházce přidáme informace o zdejší rašelině, které se tu od padesátých do sedmdesátých let minulého století vytěžily bezmála dva miliony tun a která se dnes využívá už jen v lázních. Těšit se ale můžeme i na zajímavé rostlinky, kterým se v tomhle prostředí daří nebo na žáby, vážky a případně i losa.
Borkovická blata
Špejchar Želeč
Želeč je vesnička nedaleko Tábora. Zastavení si tam zaslouží víc míst, ale my se vypravíme do zdejšího špejcharu, tedy bývalé sýpky na uskladnění obilí. Se starou stavbou to ještě před pár lety nevypadalo vůbec dobře, pak se jí ale ujal Martin Novák s rodinou. A dnes? Najdete tu muzeum věnované vesnickému životu. Co vás v něm všechno čeká? Tak samozřejmě nejrůznější zemědělské nářadí a stroje. Připomeneme si i některá řemesla, kterým se za života našich předků dařilo. Dozvíte se třeba, k čemu sloužily teslice, hrabice nebo pořízy. A nahlédneme samozřejmě i do kuchyně, které nevládly žádné mlýnky, kávovary nebo mixéry. Hospodyně si stloukaly máslo, těsto na chleba zadělávaly taky ručně. A těšit se můžete i na velké stroje, kterých pan Novák už taky shromáždil pěknou řadu.
Špejchar Želeč
Betlémy ve Stodůlce
Výstavy betlémů zpestřují adventní období v mnoha krajích, v kostelích, muzeích a na jihu Čech také ve stodůlce. Tu před časem dali pro tuhle příležitost k dispozici manželé Pokorní ve Hvožďanech nedaleko Bechyně. Až do Tří králů si návštěvníci mohou prohlédnout jesličky z českých krajů i z exotické ciziny a samozřejmě také různé kuriozity. K těm patří například betlém umístěný v ořechu nebo ve vaječných skořápkách. Místní ze všeho nejvíc láká ten, kterému říkají Ježíšek se narodil v Hvožďanech. Tradiční vánoční příběh je v něm situován právě do Hvožďan, do prostředí všem důverně známého. A jižní Čechy inspirovaly i další betlémáře, mezi nimi i dnes už nežijícho Luďka Pokorného, manžela paní Jany, která nás stodůlkou provede. Ten dokonce v jednom betlému připomněl zanikající řemesla, takže v něm najdeme skláře, neckáře, kolovrátkáře, ale taky kamnáře nebo hadráře.