Reportáže v regionech
Restaurátor
Jihočeské zámky, kostely a další historické památky se pyšní mnoha skvosty a o ty je potřeba pečovat. To je doménou restaurátora Václava Veřtáta. Jeho srdeční záležitostí je prý asi zámek Kratochvíle, kde byla spousta práce na několik let, nejen na obnově, ale i na replikách nábytku z rožmberských časů. Se svým týmem se podílel i na restaurování skvostných renesančních vrat Vyšebrodského kláštera, což Národní památkový ústav ocenil prestižní cenou Patrimonium pro futuro.
Restaurátor
Záluží u Vlastiboře
Jižní Čechy, to jsou především rybníky a taky téměř pohádkové vesničky. V řadě z nich najdeme stavení vybudovaná zejména v druhé polovině 19. století ve stylu selského baroka. Víc, než dvě desítky se jich dochovaly taky v Záluží u Vlastiboře. Společně se porozhlédneme nejprve po návsi. Domy s půvabnými štukovými výzdobami štítů nás přenesou do časů, kdy se tu život točil kolem zemědělství. Nechyběla samozřejmě ani kovárna. Byla obecní a mistrům černého řemesla se pronajímala vždy jen na sedm let. Po druhé světové válce se změnila na autobusovou čekárnu. Po letech se ale Václav Vaněk rozhodl, že ji obnoví. A tak nahlédneme. Vytvořil tu taky expozici loutek, zejména těch z okolí.
Záluží u Vlastiboře
Tismenické údolí
Jedním z nejzajímavějších míst ve městě Tábor je Tismenické údolí. Je spojnicí mezi Jordánem, tedy nejstarší evropskou údolní nádrží, a řekou Lužnicí. Na přelomu 18. a 19. století bylo pro místní společenským i podnikatelským centrem, scházeli se v něm drobní řemeslníci, ale lákalo rovněž k procházkám. Později bohužel tenhle kouzelný kousek země na dlouhá léta takřka upadl v zapomnění. Zarůstal, a nakonec se stal doslova neprostupnou džunglí. Naštěstí se ale dočkal záchrany. Dnes slouží pěším i cyklistům a díky stezce, kterou tu místní vybudovali, se můžete při procházce přenést proti proudu času. Trasa totiž spojuje několik starých mlýnů. Společně se údolím projdeme i my a bude nás zajímat, na co nového se jeho návštěvníci můžou těšit v blízké budoucnosti.
Tismenické údolí
Chýnov
Chýnov leží 10 km východně od Tábora a je jedním z nejdéle trvale osídlených míst Čech. Mezi jeho nejslavnější rodáky patří významný český umělec František Bílek. Ten je považován za hlavního představitele symbolismu v českém výtvarném umění na přelomu 19. a 20. století. Když nepobýval ve své hradčanské vile, tvořil právě ve svém chýnovském ateliéru. I konec své pozemské pouti prožil sochař v Chýnově. A právě tam se s jeho životem i dílem můžeme seznámit díky naučné stezce. Po ní dojdeme i k blízkému údolí Močítka. Obě jeho strany spojuje 27metrový železniční viadukt z roku 1883. Celý vznikl z místního materiálu. Aby byla stavba co nejlevnější, používal se na ni kámen z kamenolomu jen několik desítek metrů vzdáleného.
Chýnov
Okolí Borotína
Krajina kolem jihočeského Borotína je rájem chalupářů i výletníků. Je plná remízků, rybníčků i zajímavých památek. Nabízí taky řadu naučných stezek. Od roku 2014 si můžete projít nebo projet i tu, která nese jméno hudebního skladatele a pedagoga Jana Evangelisty Kypty, který se tu narodil. Patřil k významným osobnostem české hudby 19. století a jeho skladby se hrají dodnes. Známé jsou například vánoční mše a pastorely. Tři a půl kilometrová trasa má celkem 9 zastavení. Jednotlivé informační panely přibližují nejen život Jana Evangelisty Kypty, ale i místní přírodní a kulturní zajímavosti. Najdete na nich citáty z deníku, který si kantor a hudební skladatel psal. Zastavíme se taky u borotínského hradu nebo takzvaného Starého zámku.
