Reportáže v regionech
Areál Stožec
V informačním centru ve Stožci si prohlédneme expozici věnovanou šumavské přírodě, vyfasujeme pracovní listy a vydáme se na téměř dvoukilometrovou naučnou stezku nazvanou Areál lesních her. Co nás na ní čeká? Je určena samozřejmě především pro malé návštěvníky, ale to neznamená, že užít si tu nemohou dospěláci. Na dvanácti zastaveních je čekají různé symboly, které lze rozluštit jen s využitím zmiňovaných pracovních listů. Patron stezky puštík bělavý má ale pro návštěvníky připravenou i řadu překvapení. Jedním z nich je řetězový most, dalším pak stromový telefon. Co si pod tímhle pojmem představit? Pokud chcete vědět, jak se veverka dozví, že se k ní po stromě blíží kuna, pak právě tuhle zastávku rozhodně nemiňte.
Areál lesních her Stožec
Lenora
Do Lenory, jedné z nejmladších sklářských obcí na Šumavě, se nevypravíme za sklem, ale za chlebem. A samozřejmě taky za památkami a krásnou přírodou. Nesmíme zapomenout zmínit, že místní skláři bývali vyhlášení široko daleko. Ze světa si vozili významná ocenění, zákazníky měli v nejvyšších kruzích. Ale velké pece už vyhasly, starou tradici připomíná pár sklářů alespoň v malém. Za prohlídku ale stojí i celá obec a její okolí. Vypravit se odtud můžete třeba na Boubín nebo si můžete prohlédnout místní krytý most a nepřehlédnete určitě ani zvoničky na staveních, které sloužily jako majáky pro zbloudilé při nevlídném počasí. A nakonec zpátky k tomu chlebu. V první polovině 19. století tu vyrostla obecní pec, kde si místní mohli společně péct chleba. A ten se v ní peče dodnes, i když dnes hlavně pro turisty.
Lenora
Muzeum betlémů a podmalby
Betlémy patří k Vánocům naprosto neodmyslitelně. Paní Svatavě Vizinové učarovaly natolik, že se pustila do jejich sbírání. Dnes se může pochlubit takřka tisícovkou kousků. Většina z nich je z papíru a pochází z našich krajů, najdou se mezi nimi velké, ale i malinké do krabičky od sirek. A nechybějí ani ztvárnění biblického příběhu s nádechem exotické ciziny. Všechnu tu vánoční krásu si mohou návštěvníci prohlédnout v muzeu v Zábrdí u Husince. Svůj prostor má v téhle expozici i typická šumavská podmalba. Té se totiž paní Vizinová také věnuje. Budeme se dívat, jak obrázky na rubové straně skla vznikají, dozvíme se, že namalovat jeden ve velikosti pohlednice trvá zhruba pět hodin a samozřejmě si dopřejeme taky malý výlet do historie podmalby, která proslavila Šumavu i daleko za hranicemi.
Muzeum betlémů a podmalby
Zámek Kratochvíle
Jihočeský zámek Kratochvíle patří k památkám, které po sobě zanechal slavný rod pánů Rožmberků. Inspirován svými cestami po Itálii si tohle letní sídlo nechal vybudovat nejznámější člen rodu – Vilém. Nemohla mu chybět velká zahrada s částí užitkovou i okrasnou ani vodní příkop. Nejvýznamnější návštěvy z celé Evropy hostil Vilém samozřejmě především v reprezentačních sálech. Tím nejkrásnějším byl sál Zlatý s honosnou výzdobou i cennými uměleckými předměty. Nahlédnout můžeme i do prostor, které užíval poslední z Rožmberků – Petr Vok. Ložnice patří k místům opředeným legendami, ale zajímavá je rozhodně i pracovna připomínající fakt, že Petr Vok byl člověkem velmi vzdělaným a také sečtělým.
Zámek Kratochvíle
Jezerní slať
Přírodního bohatství Jezerní slatě mezi Kvildou a Horskou Kvildou si cenili už Schwarzenbergové,kteří část rašeliniště chránili. Dnešní rozloha chráněného území je podstatně větší, přes 100 hektarů, a ukrývá celou řadu zajímavostí. Ze sedm metrů vysoké rozhledny, na kterou narazíme hned na začátku cesty, se nám naskytne pěkný výhled na rašeliniště. Najdeme v něm rostliny, které bývají spíš doma ve skandinávské přírodě. Například břízu zakrslou. Připomeneme si i časy nedávno minulé, kdy tudy s oblibou mířili uprchlíci směrem na západ. A zastavíme se také u zoo parku, kde žijí zvířata ve svém domovském prostředí a občas se ukáží návštěvníkům.