Reportáže v regionech
Prachatice
Chcete-li se vypravit na Šumavu, je poměrně praveděpodobné, že zavítáte i do Prachatic. Město, které bývá často nazýváno branou k šumavským vrcholkům, byste rozhodně neměli jen tak minout. Vzniklo už zhuba před tisícovkou let na legendární Zlaté stezce, po které už od pravěku putovali obchodníci se solí a vzácným zbožím. Tyhle počátky i časy, kdy se obchodu i městu dařilo nejvíc, si připomeneme v muzeu i při procházce kolem městských pamětihodností. Zastavíme se také u kostela sv. Jakuba. Je dominantou Prachatic, ale připomíná kruté časy vpádu husitských bojovníků. Do jeho sakristie nechal Jan Žižka vehnat zdejší měšťany a pak prostor zapálil. A bylo to nejspíš právě úspěšné tažení kališníků, které přinutilo obyvatele ke zdokonalení městského opevnnění. I u něj se zastavíme.
Prachatice
Klenovická keramika
Práce s hrnčířským kruhem je velkou láskou paní Ivany Tesárkové z Klenovic na jihu Čech. Oblíbila si ji už v kroužku, který navštěvovala na vysoké škole, později si hrnčířský kruh i pec pořídila domů. Vytvořila si své vlastní dekory a z lásky k místům, kde žije, nazvala svou keramiku Klenovickou. Prozradí nám, co je pro ni typické. Své hrnečky i další kousky ráda zdobí tzv. modrou bordurou. Najdete na nich také vyryté motivy, nejčastěji řecké nebo třeba květinové. Paní Tesárková vyrábí hlavně užitkovou keramiku, pořídit si u ní můžete hrníčky, cukřenky, konvičky, talíře, tácy. Často mají jemnou barvu připomínající bílou kávu, kterou Ivana někdy kombinuje s barvou jemně zelenou. A neměli bychom zapomenout dodat, že Klenovická keramika se pyšní i označením Šumava originální produkt.
Klenovická keramika
Kameník
Práce s kamenem se stala celoživotní láskou Richarda Vondráška ze Čkyně v Pošumaví. Řemeslu se dlouhá léta učil u souseda, stařičkého pána, který mu ukázal všechno potřebné. Pan Vondrášek nám prozradí, co všechno práce s kamenem obnáší, jak si vybírá a kde nachází inspiraci pro svou práci. Vysvětlí nám, jak na kameni poznáme léta a dozvíme se i to, proč nerad ničí velké kusy kamenů, které už kdysi před ním opracoval někdo jiný. Nechá nás sledovat svou práci, kterou předvádí třeba i na řemeslných jarmarcích. Na nich často udivuje mimo jiné tím, jak hranatý kámen promění v kouli. V takovou, kterou se kdysi třeba bořily hrady. Zastavíme se i u kapličky, která je srdeční záležitostí pana Richarda. Vybudovat ji tu kdysi nechali rodiče jednoho francouzského vojáka, který už se nevrátil domů z války.
Kameník
Soumarské rašeliniště
Soumarský most nebo rostliny připomínající dobu ledovou můžeme vidět při výletu na Šumavu. Naše putování začneme kousek nad Lenorou na Teplé Vltavě. Doplujeme k Soumarskému mostu, přes který dřív po Zlaté stezce putovaly náklady. Dnes se u mostu měří hladina vody a rozhoduje se tu o tom, jestli mohou vodáci pokračovat či musí na břeh. Pokud vás potká to druhé, nabídneme procházku po naučné stezce, která nás provede bezmála stohektarovým rašeliništěm. Čeká nás půldruhého kilometru dlouhá výprava do doby ledové, protože právě v té době zdejší rostliny vznikly. Až do roku 2000 se v těchto místech průmyslově těžila rašelina, dnes si tu užívají hlavně turisté. Rozhlédneme se do kraje z vyhlídkové věže a dost možná tu někde potkáme i maskota stezky, skřítka Rašeliníčka.
Soumarské rašeliniště
Areál Stožec
V informačním centru ve Stožci si prohlédneme expozici věnovanou šumavské přírodě, vyfasujeme pracovní listy a vydáme se na téměř dvoukilometrovou naučnou stezku nazvanou Areál lesních her. Co nás na ní čeká? Je určena samozřejmě především pro malé návštěvníky, ale to neznamená, že užít si tu nemohou dospěláci. Na dvanácti zastaveních je čekají různé symboly, které lze rozluštit jen s využitím zmiňovaných pracovních listů. Patron stezky puštík bělavý má ale pro návštěvníky připravenou i řadu překvapení. Jedním z nich je řetězový most, dalším pak stromový telefon. Co si pod tímhle pojmem představit? Pokud chcete vědět, jak se veverka dozví, že se k ní po stromě blíží kuna, pak právě tuhle zastávku rozhodně nemiňte.