Reportáže v regionech
Pozorovací srub v Borových Ladech
Přes zimu nacházejí jeleni, laně i kolouši na Šumavě útočiště hned ve čtrnácti přezimovacích obůrkách, z nichž některé navíc nabízejí i podívanou pro turisty. Pozorovací srub nedávno vyrostl i u obůrky v Borových Ladech, tak se tam společně vydáme. Dozvíme se, na co do ní lesníci zvířata před zimou lákají, i to, jak se dovnitř dostávají opozdilci, kteří zmeškali otevřenou bránu. A poptáme se i na místní jídelníček. V Borových Ladách ale navštívíme ještě jedno místo. Mají tu totiž rybí líheň, z níž každoročně vypouštějí přibližně 150 tisíc pstruhů obecných, tedy „potočáků“. Dozvíme se, co všechno to obnáší postarat se nejen o pstruhy, ale třeba taky o mníky, kdy se vytírají, jak v líhni pečují o jikry a jak dlouho tradici v oblasti podobné líhně mají.
Pozorovací srub v Borových Ladech
Čkyňská synagoga
K chloubám jihočeské obce Čkyně patří synagoga. Na podzim byla po rekonstrukci znovu zpřístupněna, vzniká v ní židovská expozice a časem by zase měla začít sloužit k bohoslužbám. Stavba je historickým pokladem, je nejstarší synagogou v kraji a navíc jednou z posledních dochovaných venkovských. To, že ji před bezmála dvěma sty lety stavěli místní zedníci, se nejspíš projevilo i na výzdobě. Zdobí ji například Boží oko, které je ovšem typické pro křesťanské svatostánky. Od konce 19. století byla stavba využívaná různě, třeba jako dílna. Ale možná právě to ji zachránilo. Zásluhu na tom, že dnes vítá příchozí v plném lesku, mají místní nadšenci, kteří se pustili do shánění peněz a opravy. Kromě vlastní stavby si prohlédneme i poklady ukryté ve vitrínách.
Synagoga ve Čkyni
Selské baroko
Bohatě a často i vesele zdobené štíty stavení jsou pro mnohé jihočeské vesnice i vesničky velmi typické. Ani tady samozřejmě proto nemohli zapomenout, že se letos slaví Rok lidových staveb. Jedním z těch, kteří slávu selského nebo taky lidového baroka na jihu Čech pomáhali šířit, byl zednický a štukatérský mistr Jakub Bursa. Narodil se před rovnými dvěma stovkami let, žil a tvořil ve Vlachově Březí. Ale zvali si ho majitelé statků i z dalších míst na Prachaticku a Strakonicku. Takže se po něm do dnešních dnů dochovalo poměrně dost stop. My si společně s fotografkou Ivanou Řandovou a básníkem Ondřejem Fibichem prohlédneme některá mistrova díla, prozradíme vám, co na nich nesmělo chybět a proč třeba na štítech najdeme srdce. No a pak vás pozveme na výstavu Jakubovi Bursovi věnovanou.
Selské baroko
Český křišťál
Slavném českému křišťálu je letos hezkých kulatých 330 let. Jestlipak tušíte, kdo se zasloužil o jeho vznik? Pokud ne, vypravte se s námi do Vimperka. V tamním muzeu si budeme povídat o šumavském sklářství, nezapomenutelných páteřících, které odtud putovaly do světa, ale taky o skelmistrovi Michaelovi Müllerovi. Právě on totiž kdysi vymyslel recepturu na tehdy nové, takzvané křídové sklo. Sotva mohl tušit, že jeho novinka bude vyhledávaným artiklem ještě stovky let po jeho smrti. Mimořádný úspěch si připomněli i skláři na workshopu. A došlo samozřejmě rovněž na to, jak začali dílo šumavského skláře i jeho nástupců napodobovat všude ve světě. V muzeu a ve vimperské huti si můžete prohlédnout repliku číše, kterou vytvořil otec českého křišťálu, ale zapomenout byste neměli ani na další zručné skláře, kteří dokázali svými výrobky dokonce konkurovat legendárnímu benátskému sklu.
Český křišťál
Na běžkách kolem Chalupské slatě
Počasí stále ještě přeje ve výše položených oblastech příznivcům bílé stopy. Hlavně je asi potěší náš výlet na Šumavu. Vyrazíme z Borových Lad. Ale než připneme běžky, ještě si něco prozradíme o zdejší přírodě a také o známé Chalupské slati, kterou vede naučná stezka. Zastavíme se i u největšího rešelinného jezírka v Česku a zavzpomínáme na časy, kdy přes slať vedl jeden z převaděčských kanálů ke státní hranici. Převáděl tu Kilián Novotný, jeden z králů Šumavy. Pak už ale vyrazíme do bílé stopy. Čeká nás krásná příroda, dřív tu ale bývalo poměrně rušno, zdejší kraj byl mnohem hustěji osídlený. Třeba v obci s názvem Nový svět žila víc než tisícovka obyvatel. Po válce jich zbylo jen dvacet. A s odchodem německých obyvatel zmizely i původní názvy vesnic. Některé si připomeneme.