Reportáže v regionech
Zámek Vimperk
Památky sice zůstávají zavřeny, ale za jejich branami a zdmi je často velmi rušno. To platí i o zámku ve Vimperku. Na letošní rok se totiž chystá jeho otevření po mimořádné rekonstrukci. Díky ní se vůbec poprvé bývalé sídlo kupříkladu Petra Voka nebo Schwarzenbergů představí v plné kráse. Půjde nejspíš o letošní největší jihočeskou událost svého druhu. Práce finišují nejen přímo v areálu, ale také v řadě dílen a ateliérů uměleckých řemesel po celé republice. V jedné z nich připravuje nábytek truhlář Jan Pilný, za kterým vás zavedeme. Stojany z jasanu, které si prohlédneme, jsou určeny pro halapartny ve zbrojnici. Mistr práce se dřevem ale chystá i další kousky. Prozradíme vám, kde získával podklady a na co dalšího se v sezóně můžete ve vimperském komplexu těšit.
Zámek Vimperk
Zlatá stezka Kubova Huť
Zlaté stezky, obchodní cesty, které ve středověku vedly napříč těžko prostupnou Šumavou, přestaly sloužit na počátku 18. století. Za minulého režimu u nás ovšem byla místa, kudy kupci putovali, nepřístupná. Až po roce 1989, kdy je opustili vojáci, a česko-německé příhraničí se otevřelo pro turisty, se dostalyznovu do kursu a dnes jejich jméno dokonce nese síť pěších tras při jihozápadní hranici. Na německé straně se o jejich renesanci postaral hned počátkem 90. let soumarský spolek z Grainetu. Jeho členy jsou hlavně sedláci, kteří se svými koňmi organizují pochody, při nichž chodí v historických kostýmech po tradičních trasách Zlaté stezky. Brzy se k nim přidali i nadšenci u nás. Společně s nimi se vypravíme do úvozů u Kubovy Hutě.
Zlatá stezka Kubova Huť
Třístolíčník
Jedním z nejnavštěvovanějších vrcholů Šumavy a Bavorského lesa je Třístoličník. Nachází se přímo na česko-bavorské hranici, navíc na trase Zlaté stezky. Jméno prý dostal podle uskupení žulových skal, které eroze vymodelovala do podoby tří kamenných věží s miskovitými prohlubněmi. Ty s trochou fantazie připomínají trůny, a tak vznikla legenda, že se na nich scházeli panovníci Čech, Bavorska a Rakouska, tedy zemí, jejichž hranice se stýkají nedaleko odtud. Za dobrého počasí je Třístoličník i skvělým místem pro milovníky výhledů do kraje. Cestou k vrcholu narazíme na zajímavé památky, ale taky třeba na motýly, které u nás příliš často neuvidíte.
Třístolíčník
Zlatá stezka Kvilda
Jedním z velkých lákadel letošní sezóny je na jihozápadě republiky Zlatá stezka, tedy nová síť pěších dálkových tras, která převzala jméno po své historické předchůdkyni. Ta kdysi spojovala Čechy s Bavorskem a kupci po ní vozili vzácnou sůl, ale i další cenné zboží. Měla hned několik větví. Po jedné z nich se vydáme. Konkrétně si projdeme úsek trasy Kašperskohorské, která už od poloviny 14. století vedla z Kašperských Hor do Pasova. Naše toulky odstartujeme v Kvildě a vyrazíme směrem k Bučině. Připomeneme si časy, kdy krajem vedly ostnaté dráty oddělující dva světy. Ty jsou naštěstí dávno minulostí, takže si můžeme prohlédnout mimo jiné i skanzen ve Finsterau.
Zlatá stezka Kvilda
Prachatická obchodní cesta
Šumavou kdysi vedly tři staré obchodní cesty, po kterých se z Pasova do Čech přivážela tolik žádaná sůl z alpských nalezišť. Takzvaná „Horní“ končila v Kašperských Horách, „Střední“ ve Vimperku a nejstarší a nejvíce frekventovaná „Dolní“ v Prachaticích. Od počátku 16. století se těmhle cestám začalo říkat „Zlatá stezka“. Stejný název má od letoška síť pěších tras při česko-německé hranici. Nás ale tentokrát k výletu zlákala prachatická větev té původní. Živo je na ní pořád, jen místo soumarů s těžkým nákladem tudy putují rodinky s dětmi k zookoutku u Fefrovských rybníčků.
