Reportáže v regionech
Vizovické pečivo
Naše domovy o svátcích provoní vánočky, cukroví a leckde i perníčky, které za časů našich prababiček bývaly ozdobami, ale i dárkem pro děti. Ty pod stromečkem nacházely taky hračky z jednoduchého těsta, které se narodilo ve Vizovicích. Ano, řeč bude o vizovickém pečivu. Na svět přišlo kolem poloviny 19. století a zanedlouho se rozšířilo po celém Rakousko-Uhersku. Zájem o něj byl i ve Vídni nebo Budapešti. Pekly se až čtyři desítky tvarů. Nejčastěji zvířátka. Dělaly se ale i betlémy nebo svícny. Učarovalo i Marii Kotaškové z Branic nedaleko Milevska, která se mu začala naplno věnovat po odchodu na zasloužený odpočinek. A nás zasvětí do tajů přípravy těsta i pečení.
Vizovické pečivo
Cyklo Kestřany-Putim
Jižní Čechy s oblibou vyhledávají milovníci výletů v sedle bicyklu. Ty krajem provází už víc než pět tisíc kilometrů značených tras. Na výlet na kole se v následujících minutách vydáme i my. Putovat budeme z Kestřan do Putimi a cestou si dopřejeme malou lekci dějepisu a literatury. Nejprve zjistíme, proč měli Kestřanech hned několik středověkých tvrzí. Poté si připomeneme období husitských válek a muže, který vedl kališníky do velkých bitev – Jana Žižku. Zavzpomínáme i na šumavského spisovatele Karla Klostermanna a na závěr v Putimi taky na legendárního Haškova vojáka Švejka, který právě tudy putoval za svým regimentem.
Cyklo Kestřany-Putim
Kraslice
Nejspíš už se doma i vy připravujete na svátky jara. Pokud si je neumíte představit bez různě zdobených vajíček pro koledníky, možná najdete inspiraci pro jejich dekorování při návštěvě u Vlasty Bardové z Branic na jihu Čech. Ta už má celé roky v předjaří den co den celkem jasný program. Vytváří totiž madeirové kraslice. A taky ty oplétané drátkem. Budeme ji sledovat při práci, ke které používá, pro mnohé překvapivě, vrtačku. Podělí se s námi mimo jiné o svůj recept na vyfukování vajíček bez hrozby prasknutí a taky o zkušenosti se sušením prázdných skořápek. Prozradí nám i to, která používá pro svou tvorbu nejraději. Kromě klasických slepičích byste u ní v ošatkách narazili taky na kachní, velká husí, ale dokonce i na bažantí.
Kraslice
Hřebčinec Písek
Jedním z nejstarších dodnes fungujících státních hřebčinců je ten, který vyrostl na přelomu 19. a 20. století v Písku. Vychovávali v něm tehdy hlavně koně pro armádu, až v roce 1924 přešel do civilní správy. Právě odsud pocházel třeba legendární kůň Ardo, který stál modelem sochaři Josefu Václavu Myslbekovi při tvorbě Pomníku svatého Václava, zdobícího pražské Václavské náměstí. K místním chloubám ovšem patří spousta dalších hřebců, kteří jsou využívaní k plemenitbě a současně procházejí takzvanou sportovní testací. Zdejší odchovanci získali celou řadu ocenění na výstavách, ale taky medailí na závodištích. Areál se stal národní kulturní památkou a do zákulisí chovu koní smějí při různých prohlídkách nahlédnout i návštěvníci z řad laiků.
Hřebčinec Písek
Orchestrion
Orchestrion, který si prohlédneme v Písku, rozdával skoro celé století radost v hospůdce Pod zeleným hájem ve Zlešicích u Volyně. Až do roku 2000. Místní hostinský ho koupil v roce 1915. Věřil, že do jeho podniku přiláká lidi ze širokého okolí i formany, kteří putují krajem. A nemýlil si. Stroj byl vyrobený v Lipsku a na jih Čech ho tehdy přivezli koně. Dva dny prý trvalo ho složit a vyladit. Dědicové podnikavého muže rodinný poklad dlouhodobě zapůjčili Prácheňskému muzeu, v němž prošel ozdravnou kůrou pod rukama restaurátora Petra Janouška. A dnes láká návštěvníky z řad laiků i odborníky. Můžou se při jeho prohlídce dozvědět celou řadu historek. Třeba tu, jak potěšil americké vojáky. A taky si poslechnout, jak dovede tenhle dědeček i dnes vyhrávat.
