Reportáže v regionech
Móda na zámku Dačice
Časy, kdy na zámku v Dačicích vládlo panstvo z rodu Dalbergů, si připomeneme při návštěvě dnes jihočeského městečka. Bylo to období od 18. do 20. století. Život tu plynul příjemně, žádné dějinné převraty se na zámku nekonaly. Možná i proto působí sály i pokoje, zařízené podle dobových dokumentů a fotografií, útulně. Novinkou prohlídkového okruhu je taneční sál. Stačí se na chvíli zastavit a můžete si představovat, jak tu krásné dámy a galantní páni krouží. Díky ojedinělé výstavě dobových oděvů bude vaše představa takřka dokonalá. Můžete si například prohlédnout obleky pana hrabětě Jana Rudolfa Černína, které jsou typickou ukázkou vrcholné rokokové módy pro šlechtu. Dámy zase určitě potěší krásné rukávy, kterým se říkalo šunkové nebo ukázky módních klobouků. K vidění jsou tu ovšem i parádní uniformy, které v 19. století neodmyslitelně patřily k řadě funkcí.
Móda na zámku Dačice
Hračkolna
Pradědeček i dědeček Luďka Fialy pracovali se dřevem a lásku k němu po nich vnuk evidentně podědil. K ní přidal zálibu v hraní a hračkách a stal se dokonce návrhářem dřevěných hraček v úspěšném jihočeském družstvu. Před časem si u svého domu v Lodhéřově otevřel muzeum hraček a hříček, které nazval Hračkolna. Na své si v něm přijdou samozřejmě hlavně kluci a holčičky, ale ani rodiče určitě nebudou zklamáni. Všechny návštěvníky tu čekají mašiny, ale také kočárky a různé stavebnice. Pokud si malí hosté nechtějí jen hrát, mohou si odvézt třeba koníka, kterého si doma dovyrobí. Představíme si nejzajímavější exponáty muzea, kde se všeho dotýkat klidně můžete a dozvíme se i to, s jakým dřevem pan Fiala pracuje nejraději a nejčastěji.
Hračkolna
Sběratel cestovních dokladů
Všechno má svou historii, i cestovní doklady. Ve sbírce pana Jiřího Vochozky ze Suchdola nad Lužnicí jich najdeme celou řadu. Nejstarší pocházejí z doby rakousko-uherské monarchie. Měly samozřejmě o dost jinou podobu než ty naše. A existovalo jich hned několik druhů. Své vlastní doklady měli tovaryši, pokud se vydali do světa na zkušenou. O těch jste možná už slyšeli, ale šuppasy zná asi málokdo. Ty sloužily pro různé provinilce, kteří se dopustili třeba krádeže nebo potulky. Ti pak byli šupem posláni do své domovské obce a vybaveni patřičným dokladem. Prohlédneme si také legionářský pas vystavený po první světové válce ve Vladivostoku. A zabrousíme i do historie podstatně mladší, v níž se zrodily první pasové knížky. Pokud byste zatoužili vidět to nejzajímavější ze sbírky na vlastní oči, pak vám prozradíme, že máte šanci v Třeboni, kde právě probíhá výstava.
Sběratel cestovních dokladů
Muzeum fotografie a Dům gobelínů
V Jindřichově Hradci jsme už objevili řadu zajímavostí, tentokrát si prohlédneme bývalou jezuitskou kolej a také Dům gobelínů. Jezuitská kolej, čtvrtá nejstarší v Čechách, ve městě vyrostla na konci 16. století za Adama II. z Hradce. Jako první na místě původního svatostánku vybudovali chrám svaté Máří Magdalény. Zajímavá je jeho výzdoba. Časy jezuitů připomínají i další prostory, ale dnes je zdobí hlavně díla mistrů fotografů. Před deseti se totiž bývala kolej proměnila v muzeum fotografie. K historii Jindřichova Hradce patří i výroba gobelínů. U zrodu téhle tradice stála Marie Teinitzerová, která v roce 1910 založila místní gobelínovou dílnu. Dozvíme,se, kde získala inspiraci, čím nejvíc proslula a jak se výroba od počátku dvacátého století změnila.
Muzeum fotografie a dům gobelínů
Třeboňský kapr
Pokud zrovna nepatříte k odpůrcům ryb, nebude asi ani na vašem vánočním stole chybět tradiční český kapr. Přidáme k němu pár zajímavých informací o tom, jak se k nám dostal, kdy se začal objevovat na stole smažený a protože se o tohle všechno budeme zajímat v Třeboni, začneme informacemi o místních rybnících a rybníkářích. Nemůžeme tedy nezmínit proslulého Jakuba Krčína, kterému Třeboňsko vděčí za své největší poklady v oblasti rybníků – Rožmberk i Svět. Pokud si ovšem myslíte, že například za vybudování toho druhého jmenovaného byli místní Krčínovi vděčni, vyvedeme vás z omylu. A víte, kde se kapr u nás vzal? Nejdřív se dostal z Asie do Evropy, do Říma a pak se rozšířil po střední Evropě. Prozradíme i jeden zajímavý recept na jeho úpravu, třeba vás inspiruje.