Reportáže v regionech
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jindřichův Hradec jsme společně navštívili už několikrát. Obdivovali jsme tamní zámek vybudovaný pány z Hradce, ale taky třeba historickou výrobu tapisérií nebo největší lidové mechanické jesličky na světě. Tentokrát bude naším cílem nepříliš známý kostel sv. Jana Křtitele, který najdeme v areálu minoritského kláštera. Víc než historie svatostánku nás bude zajímat poněkud neobvyklá výzdoba, tedy konkrétně její část. Na stěně mezi tradičními malbami najdeme totiž i záhadné fresky. Někteří je považují za výjevy z pekla s hříšníky i démony a jiní zase za tajemný vzkaz templářských rytířů. Možná se autor inspiroval středověkými bestiáři. Kdy a proč malby vznikly doopravdy a kdo je oním tvůrcem, to se zatím žádnému odborníkovi odhalit nepodařilo. Každopádně tahle rarita přispěla k tomu, že kostel stále stojí.
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jakub Krčín z Jelčan
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rožmberský regent, který se nesmazatelným písmem zapsal do historie nejen jihočeského, ale celého našeho rybníkářství. O tom, jakým byl rybníkářem, vypovídají dodnes jeho díla. Vždyť takový Rožmberk odolal i povodni v roce 2002. A to byl napuštěný už v roce 1590. O tom, jaký byl člověk, se ale vypráví celá řada legend. Moc velké oblibě se zřejmě netěšil a pravděpodobně nejen kvůli svým úspěchům u svých pánů a taky u žen. Vyprávělo se o něm, že má spolky s pekelníky a dalšími mocnými silami. Býval prý velmi přísným šéfem. Oblibu mu nepřinesla ani skutečnost, že rybník Svět stavěl takřka přímo v Třeboni a řada lidí se kvůli tomu musela stěhovat a další se neustále báli, že hráz nevydrží a město čeká pohroma. Ale panstvu přinášel nemalé výnosy.
Jakub Krčín z Jelčan
Muzeum motokol
Muzeum motokol si společně prohlédneme v Horní Radouni nedaleko Jindřichova Hradce. Před třemi roky tam dva kamarádi v prostorách školy zpřístupnili poklady ze svých sbírek. A na co se můžete těšit? Na kousky věhlasných firem, které na počátku minulého století usnadňovaly cestování za prací řemeslníkům, ale také třeba obchodníkům za zákazníky. A přestože byla motokola určena spíš pánům, zahanbit se nenechávaly ani dámy. Stroje vyráběné pro ně bývaly zdobnější, o čemž se koneckonců v expozici přesvědčíme. A kde nadšení sběratelé své unikáty získávají? Motokola bývají často zahrabaná hluboko na půdách, nezřídka ve velmi žalostném technickém stavu. Zjistíme, že naši výrobci byli hodně zdatní a úspěšní a uvidíme i konkurenci zahraniční.
Muzeum motokol
Košíky z borových loubků
Na Třeboňsku si během zimního období místní přivydělávali pletením košů a košíků z borových loubků, tedy pružných pásků, které se daly použít ze stromů pomalu rostoucích na chudších písčitých půdách. Tuhle tradici udržuje při životě Milan Macho v Tušti u Suchdola nad Lužnicí. Sám ji zdědil po svých předcích, plést se začal učit už ve dvanácti letech a babička s dědou mu kromě jiného předali i spoustu dobrých rad. Díky nim například ví, kde hledat ty nejvhodnější borovice. Prozradí nám, jak taková výroba košíků probíhá a co je na ní nejsložitější. Mnohé možná překvapí, že to není vlastní pletení, ale spíš příprava a úprava dřeva. Co to všechno obnáší? Samozřejmě štípání, sekání, ořezávání, ale také máčení v lázni. Až po tom všem přijde na řadu pletení a může vzniknout krásný košík.
Košíky z borových loubků
Jihočeské rybníky
Jihočeské rybníky jsou vyhledávaným cílem turistů. A muž, který stál u zrodu rybníků na Třeboňsku, tedy Jakub Krčín, by na své dílo právem i dnes mohl být pyšný. My vás zavedeme k největšímu rybníku u nás, k Rožmberku. Mimochodem jeho rozloha je zhruba pět stovek hektarů, což je pro představu pětistovka českobudějovických náměstí. Rožmberk ovšem rozhodně neohromuje jen velikostí. Je totiž také velkým přínosem pro vodohospodáře. V době velké vody dokáže zachránit své okolí před zaplavením, protože spoustu ničivé vody zadrží. My se ale tentokrát budeme věnovat hlavně velké podívané, kterou je podzimní výlov rybníku. Budeme si povídat o tradici výlovů, o tom, kdy se ryby staly velmi zajímavým obchodním artiklem i oblíbenou součástí jídelníčku a také o tom, že rybníkům nedali velký prostor až Rožmberkové, ale už před nimi Pernštejnové na východě Čech.