Reportáže v regionech
Tkalcovna
V kamenité půdě na pomezí jižních Čech a Českomoravské vrchoviny se dařívalo především bramborám a rovněž třeba lnu. Navíc tu lidé chovali ovce. A proto se tu taky rozvíjelo tkalcovské řemeslo. K městům, v nichž se pravidelně ozývalo cvakání stavů, patřil i Strmilov. Kupříkladu v polovině 18. století se prací na nich živily víc než tři desítky místních obyvatel. Dnes tu funguje tkalcovna jediná. Návštěvníkům nabízí výpravu do časů minulých, protože je navíc muzeem. Patří rodině Kubákových, jejichž předci se řemeslu věnovali už v 19. století. Prohlédneme si historické stroje, na nichž se například z ovčího rouna vyráběly přikrývky. A zalistujeme taky ve starých vzornících, abychom si udělali představu, jak pestrý sortiment byl před lety k mání.
Tkalcovna
Novobystřicko
Krajina kolem Nové Bystřice na česko-rakouské hranici je opravdu malebná a láká k výletům zejména cyklisty. V dávné minulosti tu bývalo poměrně rušno. Za obchodem tu po stezkách putovali kupci z Rakous do Čech i naopak. V polovině minulého století tu ale začala vládnout železná opona a běžným smrtelníkům byl do oblasti vstup zapovězen. Dnes se ale mohou porozhlédnout nejen na naší straně, zavítat můžou i k rakouským sousedům a my uděláme totéž. Projdeme se například Údolím lásky a zjistíme, proč se mu tak říká. Zastavíme se i u Kamene republiky, který je, stejně jako řada objektů opevnění, vzpomínkou na dobu před vypuknutím druhé světlové války. A taky u Koštěnického potoka, kterým už víc než osm set let prochází státní hranice.
Novobystřicko
Rampušákovým královstvím na běžkách
Pokud patříte k milovníkům zimních radovánek, pak vás jistě potěšíme výletem na běžkách. Vydáme se na nich Rampušákovým královstvím, tedy Orlickými horami. Ale nejprve si dopřejeme malou lekci historie. Sem do hor lyže přivezl na konci 19. století hrabě Colloredo – Mansfeld, kterými jimi zásobil své dělníky a lesníky. Ve Svatoňově se tu pak konal jeden z prvních závodů v běhu na nich u nás. Dnes mají milovníci dlouhé stopy k dispozici 20 tisíc kilometrů upravovaných tras. My zvládneme jen nějakých dvacet, ale cestou nás čeká řada zajímavých zastavení. Vyrazíme z Deštného směrem k Šerlišskému mlýnu, který už sto let funguje jako výletní hostinec. Na Šerlichu se pak ohřejeme v Masarykově chatě a budeme pokračovat na vrchol nejvyšší hory Velké Deštné, odkud se rozhlédneme po celém kraji.
Rampušákovým královstvím na běžkách
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jindřichův Hradec jsme společně navštívili už několikrát. Obdivovali jsme tamní zámek vybudovaný pány z Hradce, ale taky třeba historickou výrobu tapisérií nebo největší lidové mechanické jesličky na světě. Tentokrát bude naším cílem nepříliš známý kostel sv. Jana Křtitele, který najdeme v areálu minoritského kláštera. Víc než historie svatostánku nás bude zajímat poněkud neobvyklá výzdoba, tedy konkrétně její část. Na stěně mezi tradičními malbami najdeme totiž i záhadné fresky. Někteří je považují za výjevy z pekla s hříšníky i démony a jiní zase za tajemný vzkaz templářských rytířů. Možná se autor inspiroval středověkými bestiáři. Kdy a proč malby vznikly doopravdy a kdo je oním tvůrcem, to se zatím žádnému odborníkovi odhalit nepodařilo. Každopádně tahle rarita přispěla k tomu, že kostel stále stojí.
Kostel sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci
Jakub Krčín z Jelčan
Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan. Rožmberský regent, který se nesmazatelným písmem zapsal do historie nejen jihočeského, ale celého našeho rybníkářství. O tom, jakým byl rybníkářem, vypovídají dodnes jeho díla. Vždyť takový Rožmberk odolal i povodni v roce 2002. A to byl napuštěný už v roce 1590. O tom, jaký byl člověk, se ale vypráví celá řada legend. Moc velké oblibě se zřejmě netěšil a pravděpodobně nejen kvůli svým úspěchům u svých pánů a taky u žen. Vyprávělo se o něm, že má spolky s pekelníky a dalšími mocnými silami. Býval prý velmi přísným šéfem. Oblibu mu nepřinesla ani skutečnost, že rybník Svět stavěl takřka přímo v Třeboni a řada lidí se kvůli tomu musela stěhovat a další se neustále báli, že hráz nevydrží a město čeká pohroma. Ale panstvu přinášel nemalé výnosy.