Reportáže v regionech
Jindřichův Hradec
Panské sídlo v Jindřichově Hradci vyrostlo už ve středověku a v průběhu staletí se rozrostlo natolik, že dnes patří mezi největší památky svého druhu u nás. Měnilo samozřejmě i svou podobu. Tu současnou dostalo v časech panstva z rodu Černínů, kterému patřilo víc než dvě století až do roku 1945. Jeho příslušníci tu vítali významné hosty, ale zároveň odsud vyráželi na své diplomatické mise po Evropě. Jejich výpravy připomíná expozice, kterou si společně prohlédneme. Najdeme v ní kupříkladu i dárky, které ze svých cest vozili. A prohlédneme si i jeden hodně neobvyklý, který vznikl přímo ve městě, konkrétně na rybníku Vajgar.
Jindřichův Hradec
Krýzovy jesličky
Jedním z nejznámějších českých betlémů jsou 12 metrů dlouhé a 2 metry vysoké Krýzovy jesličky, které si díky svým rozměrům dokonce vysloužily zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jsou totiž největším lidovým mechanickým betlémem na světě. Jejich tvůrce Tomáš Krýza je dokončil právě před sto lety. V současnosti procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Ta ale neprobíhá za zavřenými dveřmi. Naopak, návštěvníci můžou všechno sledovat. Jednotlivé figurky se rozebírají, čistí, opravují i domalovávají. To samé čeká taky krajinu. Zjistíme, kolik postaviček bychom v ní napočítali, jak se hýbají a mimo jiné i to, proč Ježíšek v jesličkách je jedinou vyrobenou z vosku.
Krýzovy jesličky
Rožmberk
V době výlovů jsme vydali k největšímu rybníku u nás, Rožmberku u Třeboně. Připomeneme si, jak před víc, než čtyřmi stovkami let vznikl. V letech 1584 - 1590 ho vybudoval Jakub Krčín z Jelčan a Sedlčan a pracovaly na něm stovky poddaných. O významu díla svědčí i to, že jim byly k dispozici kuchařky, takzvané báby herdové, které na staveništi vařily. A z místního rožmberského pivovaru jim dokonce vozili husté bílé pivo, kterému se říkalo pracovní. Rozloha rybníku byla tehdy ještě větší než dnes, přesto stále se svými 650 hektary zůstává naším rekordmanem. Budeme ale samozřejmě sledovat velkolepou podívanou, jakou pravidelně výlov je. Bude nás zajímat třeba to, co má na starosti fišmistr.
Rožmberk
Trať České Velenice – Gmünd
Vlakem se tentokrát vypravíme na hranice naší země s Rakouskem. Trať, která bude naším cílem, je hodně kratičká. Měří pouhé tři kilometry a spojuje České Velenice s rakouským Gmündem. Připomeneme si její historii i největší zajímavosti. A samozřejmě si prohlédneme obě městečka. Na naší straně hranice se například vydáme do místního muzea. V něm se dozvíte vše o zdejší historii i o slávě strojíren, v nichž zachránili mnoho lokomotiv. A taky železniční vůz, který jezdil T. G. Masaryk. Vzpomínají tu samozřejmě rovněž na slavného rodáka Adolfa Borna. Ti, kdo si s sebou přivezou nebo třeba přímo na nádraží půjčí kolo, si můžou vyšlápnout na Andělský kopec, do Terezina údolí a dál na Novohradsko.
Trať České Velenice – Gmünd
Třeboň
K chloubám Třeboně patří vedle rybníků i zámek. Byl součástí obrovského rožmberského dominia. A právě na tomhle sídle příběh mocného rodu vyvrcholil. Na počátku 17. století, na sklonku svého života, tam pobýval poslední z pánů s růží ve znaku, legendární Petr Vok. Už to nebyl ten bouřlivák, o němž se toho hodně vyprávělo. Mladík milující zábavu dozrál v moudrého vzdělaného muže. Neplánovaně musel navíc převzít jak obrovské panství, tak dluhy po svém bratru Vilémovi. Na zámku vedl i některá důležitá jednání. Navíc se věnoval literatuře a umění. Připomeneme si i období přelomu 19. a 20. století, zjistíme, jak se tu žilo tehdy, a navíc prozradíme, na co nového se při návštěvě téhle památky můžete těšit.
