Reportáže v regionech
Milované dítky
V Jindřichově Hradci zavítáme do zámecké galerie. Vítat nás budou Milované dítky – ale jen obrazně. Jde totiž o výstavu, která mapuje, jaké to bylo být šlechtickým dítkem. Ale i rodičem.
Právě oni totiž někdy uplatňovali u svých ratolestí své často skryté ambice, a měli na ně proto i přehnané nároky. Jejich výchova byla zaměřená k naprosté poslušnosti a loajalitě rodu. A už tehdy platilo, že úspěšným způsobem, jak toho dosáhnout, může být i hra.
Mladí následníci museli ale také sloužit dynastickým zájmům rodiny, matky své děti často ani nekojily. A ratolesti byly vedeny k předem vymezeným a přiděleným funkcím.
Expozice se zaměřuje na dětské hračky – k nejstarším exponátům na výstavě patří nosítka pro panenku z druhé poloviny osmnáctého století. Jsou věrnou zmenšeninou těch skutečných.
A s unikátní dřevěnou hračkou potaženou sametem a brokátem si na zámku v Jindřichově Hradci hrály děti Černínů. A víte, že jako hračky sloužily i zbraně – často přesné kopie střelných nástrojů pro dospělé.
Milované dítky
Letecké muzeum
V prostorách bývalého kina v Deštné na Jindřichohradecku vytvořili nadšenci Klubu historie letectví vlastní muzeum. Jak jinak, jde o Letecké muzeum, které je rozděleno na válečnou a poválečnou část.
Z prostor vstupní haly a bývalé šatny vznikly dvě samostatné části, které jsou rozděleny kopií protiletadlového krytu. Venku je nainstalována expozice přibližující osudy čs. válečných letců od odchodu našich vojáků do Polska a Francie nebo do Velké Británie.
K vidění jsou tu zajímavé výstavní kousky, a to nemyslíme jen uniformy nebo vyznamenání, ale třeba fragmenty z válečných letounů B-24 Liberatoru PP-Y 311. čs. perutě nalezené na Orknejských ostrovech. V další části expozice uvidíte jeden z největších unikátů muzea, motor z Messerschmittu Bf-109 a torzo trupu s kabinou Bf-109 nebo táhla z La-5 FN.
V druhé místnosti pak najdete řadu exponátů a dokumentů přibližující sportovní i vojenské čs. letectví od I. republiky po nedávnou současnost. Tak třeba Šohaj je název pro větroně, a naši průvodci nám představí i fragmenty z MiGů a jejich součástí. Muzeu se daří, výletníci, turisté i místní si ho oblíbili, a není divu, že se možná dočká i svého rozšíření.
Letecké muzeum
Gobelíny
První evropské dílny na výrobu gobelínů vznikaly už ve 14. století hlavně v Belgii a Francii. My ale zůstaneme v českých luzích a hájích a s toulavou kamerou vás zavedeme do Jindřichova Hradce do historické dílny „Gobelín“ – tu v roce 1910 založila textilní výtvarnice Marie Teinitzerová. Dodnes tu pod mistrnýma rukama vznikají unikátní gobelíny, které své obdivovatele nacházejí po celém světě.
Gobelín vzniká podle výtvarného návrhu, z něhož se sejme tzv. grafický kartón. V roce 1911 byl v Jindřichově Hradci utkán první gobelín s motivem boje svatého Jiří s drakem. A už v roce 1925 – na světové výstavě v Paříži získala Marie Teinitzerová s výtvarníkem Františkem Kyselou hlavní cenu za cyklus osmi gobelínů, nazvaný Řemesla. Koncem padesátých let převzal žezlo textilní výtvarník a akademický malíř Josef Miler, který tamní dílnu obohatil o tzv. melírovou metodu.
A jak to vypadá v dílně šikovných rukou dnes? To nám ukáže Jan Fidler – náš jindřichohradecký průvodce.
Gobelíny
Jindřichův Hradec
V Jindřichově Hradci najdete jeden z největších a nejkrásnějších zámků v zemi. Rozkládá se na rozloze 3,5 hektaru a od roku 1996 je považován za národní kulturní památku.
Původně zeměpanský hrad byl vybudován okolo roku 1200. Stavba je důmyslně chráněna vodním tokem Hamerského potoka a říčkou Nežárkou. Zámek získal Jindřich Vítkovec a začal objekt přestavovat. Od roku 1220 se označuje přídomkem z „Nového Hradu“ a město po něm získává název.
Pány z Hradce dodnes připomínají vnější hradby, prastará Černá věž i navazující královský palác. V polovině 16. století se místní aristokracii zachtělo pohodlnějšího bydlení – zámku ve hravém stylu italské renesance.
Na třetím nádvoří vzniklo přepychové stavení pojmenované po mecenáši přestavby Adamovi II., španělské křídlo s impozantními arkádami a honosná kašna. Krásné věci vznikly tak trochu možná i zázrakem. V roce 1611 je totiž stavěl jistý šikovný kovář Ondřej. Byl ale věhlasný pijan a hráč v kostky, dokonce ho museli umravnit v mučicí kládě.
Naším dalším cílem je ale taky místní mlýn. Za svou výjimečnost vděčí Jáchymovi z Hradce, průkopníkovi moderních zemědělských i řemeslných technologií. Zámek i mlýn v roce 1773 vyhořely. A jak se psala historie dál? Povídat nám o tom bude náš průvodce – kastelán Václav Bis.
Jindřichův Hradec
Krýzovy jesličky
Jindřichův Hradec, jihočeské malebné město, proslulo svou bohatou betlémářskou tradicí. Zdejší muzeum ukrývá ve svých výstavních útrobách Krýzovy jesličky, které byly darovány do jeho sbírek roku 1935, a od té doby patří k nejnavštěvovanějším expozicím.
Jindřichohradecký měšťan a punčochářský mistr Tomáš Krýza (1838-1918) vyráběl své celoživotní dílo více jak šedesát let a jeho velkolepý betlém, který stavěl na ploše 60 čtverečních metrů, obsahuje 1398 figurek lidí a zvířat, z nichž se 133 pohybuje.
Střed jesliček tvoří působivá betlémská scéna narození Páně se sv. Rodinou, třemi králi a darovníky. Tato nejstarší část je doplněna známými biblickými výjevy z evangelia a městskou architekturou, kde najdeme bránu s padacím mostem, Herodův palác s miniaturním porcelánovým nádobím na prostřeném stole nebo stráž na hradbách.
Celý betlém je doplněn poetickou vesnickou krajinou dokládající život lidí 19. století. Původní mechanizmus, který byl zpočátku poháněn ručně a později nahrazen elektromotorem, rozvádí pohyb z jediného centra. V roce 1936 získalo muzeum dva další cenné betlémy Emanuela a Bohdana Steinocherových, které byly nainstalovány po obou stranách Krýzových jesliček.
Jesličky Tomáše Krýzy jsou největším lidovým mechanickým betlémem na světě, zapsaným v Guinessově knize rekordů a jsou právem považovány za nejproslulejší exponát nacházející se ve sbírkách muzea.