Reportáže v regionech
Červené blato
A na závěr vás vezeme do Jiříkova údolí, a možná i proto si budete chvilkami připadat jako v Jiříkově vidění. Míříme totiž na Třeboňsko do národní přírodní rezervace Červené blato. Ta se nachází nedaleko od Šalmanovic a na ploše 40 hektarů se tady rozprostírá nádherná rezervace. Od roku 1983 jí dokonce vede naučná 3,5kilometrová stezka, která seznamuje příchozí s různými typy rašelinišť.
Červenoblatská stezka je určena pro pěší turisty. Zpřístupňuje typické biotopy jednoho z největších rašelinišť na Třeboňsku, včetně vytěžených ploch. Těžba rašeliny zde v minulosti probíhala hlavně pro potřeby sklárny, která stávala v nedalekém Jiříkově Údolí a proslavila se hlavně výrobou neprůsvitného, tvrdého a téměř nerozbitného skla, nazývaného hyalit. Trasa stezky je převážně tvořena povalovými chodníčky, které umožňují průchod měkkým terénem. Přibližně uprostřed trasy je vybudována terasa s překrásným výhledem na rašelinné jezírko. Celá trasa naučné stezky je vybavena informačními tabulemi, které poskytují základní informace o flóře a fauně vázané na rašelinné podloží.
Typickým porostem je zde více než 200 let stará borovice blatka adaptovaná na malý přísun živin. Díky tomu má husté, pomalu přirůstající dřevo, které se v minulosti s oblibou těžilo. A najdete tady i rojovník bahenní, využívaný ve středověku jako náhražka chmele při výrobě piva.
Červené blato
Červená Lhota
Pak se přesuneme na jeden z našich nejkrásnějších a nejznámějších zámků. Na Červenou Lhotu. Místnosti jsou zařízeny takřka výhradně autentickým mobiliářem, mezi nímž je i několik uměleckých děl, která výrazně předčí průměrnou úroveň zámeckého vybavení. Stávající instalace vznikala za provozu v letech 2004–2006. Návštěvník, který zná její dřívější podobu, bude jistě překvapen útulností a vybaveností interiérů, které evokují pocit, že šlechtický majitel odešel z pokoje před okamžikem.
Nově pro nás ale na zámku připravili novou trasu schönburských podkrovních pokojů. Ta je logickým pokračováním reinstalace expozice interiérů prvního patra zámku. Z hlediska historické autenticity je však daleko volnější, protože využívá značnou část potenciálu zbylého „svozového“ mobiliáře. O evokaci schönburského způsobu užívání místností se snaží dětské pokoje, pokoj komorné a hala.
V místnosti haly jsou tak okna schovaná pod převisem střechy. Interiér pak tvoří důmyslné schodiště. Nátěr na stěnách je z tehdy módních tmavých odstínů doplněný mobiliářem z první republiky. Ze sběratelských kusů tu stojí za vidění orientální výšivka z Uzbekistánu zvaná susáný. Určená byla pro nevěstinu svatební noc. Průvodcem nám bude zámecký pán kastelán Tomáš Horyna.
Červená Lhota
Chorea Historica
Soubor Chorea Historica založila v roce 2000 Eva Kröschlová. Od roku 2001 je občanským sdružením, jehož cílem je poznávání a uchování kulturního dědictví. Chorea Historica se pod odborným vedením Evy Kröschlové zabývá studiem a poučenou interpretací dobového tanečního projevu. Základem práce je rekonstrukce autentických choreografií tanečních mistrů rané a pozdní renesance.
Soubor má na repertoáru 3 různá období: pozdní gotiku, pozdní středověk, renesanci a baroko, ale spíš jeho měšťanskou podobu. A celému souboru záleží opravdu na všem: věrné rekonstrukci tanečních kroků, ale i dobových kostýmech, účesech či špercích. A na to, jak to jde tanečníkům ze souboru, se zajela toulavá kamera podívat na zámek v Českém Krumlově, kde Festival komorní hudby pořádá každoročně unikátní barokní noc.
Chorea Historica
Rožmberská trasa
K nejvýznamnějším jihočeským šlechtickým rodům patřili bezpochyby Rožmberkové. Kromě hradu, který nese jejich jméno, se výrazně podepsali na podobě třeboňského zámku.
Po požáru v roce 1562 se o renesanční vzhled zámku zasloužil Vilém z Rožmberka pod vlivem moderní italské architektury. Proto není divu, že Třeboň obdivovala evropská smetánka. To, co však slavného šlechtice nejvíc proslavilo, byla vášeň k magii a okultním vědám – padla na ně spousta jeho peněz a díky němu se v Třeboni vyskytovaly desítky alchymistických dílen, situovaných do augustiniánského kláštera.
Badatelské vášni propadl i bratr Viléma z Rožmberka, Petr Vok. Jeho sbírka kuriozit se prý dala srovnávat s císařovou a k vidění je v tzv. kunstkomoře. Zkrátka magie a magická reportáž z Třeboňska nás čeká v jižních Čechách.
Rožmberská trasa
Muzeum fotografie
Kdo má rád fotografie, mohl by si přijít na své při naší reportáži z Jindřichova Hradce. V nově zrekonstruované jezuitské koleji je totiž k vidění ojedinělá sbírka fotografických přístrojů a současných i historických fotografií.
A v improvizovaném fotografickém studiu si dokonce můžete vytvořit portrétní fotografii s dobovými rekvizitami. Dějiny bývalé jezuitské koleje v Jindřichově Hradci se začínají psát na počátku 90. let šestnáctého století.
Jezuitskému řádu se tehdy podařilo přesvědčit českého nejvyššího kancléře Adama II. z Hradce a jeho zbožnou manželku Kateřinu z Montfortu, aby zde vybudovali kolej šířící katolickou víru v kraji.
Na místě zbořených měšťanských stavení se v roce 1594 začalo s výstavbou profesního domu, jenž se svou rozlohou mohl měřit se zámeckým sídlem. Jednou z nejstarších částí areálu je chrám sv. Maří Magdaleny. V šestnáctém století ho tady nechal vybudovat Vilém Slavata.
V roce 2001 získalo objekt Národní muzeum fotografie v naprosto dezolátním stavu. Během let tu však provedlo rozsáhlé rekonstrukce. Dnes se tady pořádají nejrůznější semináře. A jak jinak o fotoaparátech a fotografické technice.