Reportáže v regionech
Česko-rakouská Zemská výstava
Nedávno jsme vás pozvali na jih Čech a k rakouským sousedům na česko–rakouskou Zemskou výstavu. A slíbili jsme, že se na ni vypravíme ještě jednou. Tentokrát zavítáme do Českého Krumlova, konkrétně nás čeká prohlídka obnovené synagogy a Regionálního muzea. V obou objektech právě probíhají zajímavé výstavy. Ta první připomíná na fotografiích život českokrumlovských Židů a na druhé se seznámíme s projekty, které nikdy nespatřily světlo světa. Věděli jste například, že už za Karla IV. se naši předci snažili o propojení Vltavy s Dunajem? Nebo že pražské metro bylo inspirací ke vzniku plánu vytvořit železniční tunel, který by nás pod zemí dovedl až na jugoslávský poloostrov Istrii? V rakouském Freistadtu nám zase v pivovaru nabídnou expozici věnovanou obchodování, vztahu našich sousedů k Temelínu a pivu.
Česko-rakouská Zemská výstava
Zemská výstava
Mezi zajímavými památkami nás provede Zemská výstava, která probíhá v Českém Krumlově, Vyšším Brodě a taky ve dvou městech u našich rakouských sousedů. Pokladů, které jsou v rámci této akce k vidění, je tolik, že se za nimi s naší kamerou vypravíme hned dvakrát. Při naší první výpravě zavítáme do kláštera ve Vyšším Brodě, který je velkým pokladem už sám o sobě. Prohlédneme si vzácnosti z jeho sbírek, připomeneme Rožmberky, kteří tu našli místo posledního odpočinku. A přehlédnout nemůžeme ostatkový Závišův kříž. Cisterciáckým mnichům ho před staletími daroval Záviš z Falkenštejna. Za druhé světové války ho Němci odvezli a ukryli v rakouských solných dolech. Později se naštěstí vrátil zpátky. Jeho hodnota není jen historická a umělecká, ale jeho záře prý nutí i k hledání vyšších cílů než jen materiálních.
Zemská výstava
Klášter Zlatá koruna
Klášter Zlatá koruna slaví letos své 750. narozeniny. A činí tak velmi důstojně. Pro návštěvníky jsou připraveny mimořádné prohlídky a těšit se mohou i na výstavu Král a jeho koruna, která je věnována zakladateli kláštera Přemyslovi Otakarovi II. Podle legendy založil klášter na jihu Čech jako poděkování za vítězství v bitvě. Ve skutečnosti chtěl tímto počinem zastavit rozpínavost Rožmberků. A propojil jím také české a rakouské území, kterému vládl. V počátcích se klášter nazýval Svatá trnová koruna. A to proto, že mu král věnoval jednu z nejvzácnějších relikvií své doby. Později se mu začalo říkat Zlatá koruna, protože bohatnul. Ani jemu se ale nevyhnuly ničivé husitské boje či třicetiletá válka a konec mnišského života pak znamenala vláda Josefa II.
Klášter Zlatá koruna
Sedláři z Křemže
Dřív se sedláři starali hlavně o koňská sedla. Jenže koní, kteří jejich výtvory potřebují, postupem času ubylo, a tak si musejí hledat i jiné uplatnění. Zdeněk a Patrik Sládkové z Křemže spojili hned tři tradiční řemesla – sedlářství, brašnářství a čalounictví. V jejich dílně se proto rodí nová sedla na motocykly, doplňky do automobilů, ale také dostává novou tvář a lesk historický nábytek. Míří k nim nejen tuzemští milovníci poctivé české práce, ale i třeba zákazníci z Rakouska či z Německa. Mohou si nechat vyrobit i takové drobnosti jako pouzdro na brýle. My se po dílně pořádně porozhlédneme. Víte, že u každého sedláře můžete narazit na koníka ze dřeva? Ne, není to hračka, ale důležitá pomůcka při ručním šití. Pomůcek připomínajících staré časy budeme obdivovat víc a dozvíme se i to, které materiály používají bratři Sládkové nejčastěji.
Sedláři z Křemže
Tajemná místa na jihu Čech
Keltské oppidum v Třísově, kamenný kruh v Holašovicích a také nedostavěný kostel kláštera mnichů paulánů v Kuklově. To jsou tři místa, kam se vypravíme ještě zimní krajinou jižních Čech. Bude nás zajímat, kdy se v Třísově Keltové usadili, k čemu využívali dvě rozlehlé akropole a proč před oppidem v roce 1777 vyrostla kaplička. V Holašovicích se dozvíme, co bylo inspirací pro stavitele velkého kamenného kruhu a k čemu všemu slouží. A v Kuklově nás pak čeká monumentáloní stavba, která začala růst na přelomu 15. a 16. století, ale nedočkala se dokončení. Proč mniši svůj svatostánek nechali osudu napospas a proč vlastně z Kuklova poměrně záhy odešli? Historické prameny se o tom moc nerozepisují, takže dostala prostor zajímavá legenda, která se v kraji vypráví dodnes.