Reportáže v regionech
Plavení dřeva
V Novohradských horách jsme většinou obdivovali téměř neporušené dílo paní Přírody, dnes se tam vypravíme za důmyslným výtvorem člověka. Iniciátorem byl hrabě Buquoy, který potřeboval dopravovat dřevo ze zdejších lesů. Oslovil Jana Františka Riemera, který už měl tehdy zkušenosti s úpravami alpských toků, a výsledkem byla vodní cesta z hor, po které se plavily vory. Připomeňme, že to bylo ve druhé polovině 18. století. Kouzelná novohradská jezera jsou ve skutečnosti klauzurami, které se dle potřeby velmi rychle vypouštěly. Plout se dalo i úzkým a kamenitým Pohořským potokem, který se dokonce stal nejmenším voroplavebním tokem v Evropě. O celém systému se dozvíme všechno podstatné, ba co víc, odhalíme existenci tajemné středověké přehrady v místech, kde dnes najdeme Jiřickou klauzuru překřtěnou na Pohořský rybník.
Plavení dřeva
Česko-rakouská Zemská výstava
Nedávno jsme vás pozvali na jih Čech a k rakouským sousedům na česko–rakouskou Zemskou výstavu. A slíbili jsme, že se na ni vypravíme ještě jednou. Tentokrát zavítáme do Českého Krumlova, konkrétně nás čeká prohlídka obnovené synagogy a Regionálního muzea. V obou objektech právě probíhají zajímavé výstavy. Ta první připomíná na fotografiích život českokrumlovských Židů a na druhé se seznámíme s projekty, které nikdy nespatřily světlo světa. Věděli jste například, že už za Karla IV. se naši předci snažili o propojení Vltavy s Dunajem? Nebo že pražské metro bylo inspirací ke vzniku plánu vytvořit železniční tunel, který by nás pod zemí dovedl až na jugoslávský poloostrov Istrii? V rakouském Freistadtu nám zase v pivovaru nabídnou expozici věnovanou obchodování, vztahu našich sousedů k Temelínu a pivu.
Česko-rakouská Zemská výstava
Zemská výstava
Mezi zajímavými památkami nás provede Zemská výstava, která probíhá v Českém Krumlově, Vyšším Brodě a taky ve dvou městech u našich rakouských sousedů. Pokladů, které jsou v rámci této akce k vidění, je tolik, že se za nimi s naší kamerou vypravíme hned dvakrát. Při naší první výpravě zavítáme do kláštera ve Vyšším Brodě, který je velkým pokladem už sám o sobě. Prohlédneme si vzácnosti z jeho sbírek, připomeneme Rožmberky, kteří tu našli místo posledního odpočinku. A přehlédnout nemůžeme ostatkový Závišův kříž. Cisterciáckým mnichům ho před staletími daroval Záviš z Falkenštejna. Za druhé světové války ho Němci odvezli a ukryli v rakouských solných dolech. Později se naštěstí vrátil zpátky. Jeho hodnota není jen historická a umělecká, ale jeho záře prý nutí i k hledání vyšších cílů než jen materiálních.
Zemská výstava
Klášter Zlatá koruna
Klášter Zlatá koruna slaví letos své 750. narozeniny. A činí tak velmi důstojně. Pro návštěvníky jsou připraveny mimořádné prohlídky a těšit se mohou i na výstavu Král a jeho koruna, která je věnována zakladateli kláštera Přemyslovi Otakarovi II. Podle legendy založil klášter na jihu Čech jako poděkování za vítězství v bitvě. Ve skutečnosti chtěl tímto počinem zastavit rozpínavost Rožmberků. A propojil jím také české a rakouské území, kterému vládl. V počátcích se klášter nazýval Svatá trnová koruna. A to proto, že mu král věnoval jednu z nejvzácnějších relikvií své doby. Později se mu začalo říkat Zlatá koruna, protože bohatnul. Ani jemu se ale nevyhnuly ničivé husitské boje či třicetiletá válka a konec mnišského života pak znamenala vláda Josefa II.
Klášter Zlatá koruna
Sedláři z Křemže
Dřív se sedláři starali hlavně o koňská sedla. Jenže koní, kteří jejich výtvory potřebují, postupem času ubylo, a tak si musejí hledat i jiné uplatnění. Zdeněk a Patrik Sládkové z Křemže spojili hned tři tradiční řemesla – sedlářství, brašnářství a čalounictví. V jejich dílně se proto rodí nová sedla na motocykly, doplňky do automobilů, ale také dostává novou tvář a lesk historický nábytek. Míří k nim nejen tuzemští milovníci poctivé české práce, ale i třeba zákazníci z Rakouska či z Německa. Mohou si nechat vyrobit i takové drobnosti jako pouzdro na brýle. My se po dílně pořádně porozhlédneme. Víte, že u každého sedláře můžete narazit na koníka ze dřeva? Ne, není to hračka, ale důležitá pomůcka při ručním šití. Pomůcek připomínajících staré časy budeme obdivovat víc a dozvíme se i to, které materiály používají bratři Sládkové nejčastěji.