Reportáže v regionech
Muzeum vltavínů
Zelené okouzlující kamínky, které podle řeky, podél jejíhož toku se nalézají, dostaly své jméno. Řeč je o vltavínech, na něž je bohatá krajina jižních Čech. A nejspíš proto se právě na jihu naší země, konkrétně v Českém Krumlově, dočkaly svého muzea. V něm se vypravíme do daleké historie, přesně řečeno do doby, která tyhle kameny k nám přinesla. A jen, abyste tušili, bylo to už před mnoha miliony lety. Dozvíme se, jak vlastně vznikly, dokonce se můžete těšit na film, který o nich byl natočen. A povídat si budeme i o tom, jak na lidi působily a působí. Zejména naši předci jim přisuzovali magickou sílu. I proto si je lidé na jihu Čech prý dávali do základů svých domů. Dámy pak jistojistě potěšíme pohledem na krásy, které se s přispěním vltavínů dají vytvořit.
Muzeum vltavínů
Egon Schiele
K slavným obyvatelům Českého Krumlova patřil i malíř Egon Schiele. Jeho spojení dodnes připomínalo Schiele Art centrum. Na jaře letošního roku přibude zrekonstruovaný umělcův ateliér. Při jeho prohlídce si připomeneme zdejší pobyt mladého Egona. Z Českého Krumlova pocházela jeho maminka, takže nebylo divu, že si město oblíbil. Po studiích ve Vídni pak dostal od místních měšťanů zdarma nájem domku v hradbách. Jenže soužití brzy dostalo první trhliny. Způsob života Egona i jeho přátel, který za ním přijížděli, byl maloměstským konvencím na hony vzdálen. A matky mladých dívek se brzy začaly bát o jejich počestnost, takže mladý umělec byl rázem bez podpory a brzy taky bez střechy nad hlavou. Časy se změnily a dnešní krumlovští malíře a místo, kde žil, turistům rádi představují.
Ateliér Egona Schieleho
Stezka korunami stromů
Pohled z výšky korun stromů si nikdo z nás moc často nedopřává. Jednou z příležitostí to napravit je Stezka korunami stromů, na kterou se vypravíme na Lipně. A na co se máte připravit? Po lávce postupně vystoupáme až do výšky čtyř desítek metrů. A budeme si užívat patřičného nadhledu a taky se dozvíme spoustu zajímavostí. Na různých zastávkách nás čekají panely s informacemi o přírodě. Tušíte kupříkladu, kolik tužek se vyrobí z jednoho cedrového stromu? Cestu nám zpříjemní i několik zastávek adrenalinových. Uvidíme Novohradské hory, při dávce štěstí i Alpy, Lipenskou přehradu, ale taky zblízka šišky. A dopřát si můžeme i zážitek v podobě jízdy na nejdelším českém suchém tobogánu, který nás z oblak vrátí zase zpátky na zem. Zajímavostí je, že užít si tu můžete i koncert, a dokonce večerní.
Stezka korunami stromů
Skleněné obrázky
Skleněné vitráže bývaly už v dávné minulosti velkolepou ozdobou hlavně chrámů. Dřív vznikaly spojování kousků skla kovem, dnes se oblibě těší metoda tvorby vitrážového efektu pomocí kontur a barev. Jednou z těch, kterým práce se sklem a barvami učarovala, je Jana Schimmerová. Najdeme ji v Perneku. Ke svým obrázkům usedá hlavně v zimním nevlídném počasí a v čase kolem Vánoc. Věnuje se hned několika technikám, které nám alespoň trochu představí. A vyprávět nám bude i tom, jaké motivy patří k nejoblíbenějším. V kraji, kde svatý obrázek na skle nechyběl snad v žádné chalupě, má na co navazovat. Nejoblíbenější je sv. Florian, patron hasičů a domů. A paní Jana se nevěnuje jen malování, vyrábí taky svícny nebo betlémky.
Skleněné obrázky
Plavení dřeva
V Novohradských horách jsme většinou obdivovali téměř neporušené dílo paní Přírody, dnes se tam vypravíme za důmyslným výtvorem člověka. Iniciátorem byl hrabě Buquoy, který potřeboval dopravovat dřevo ze zdejších lesů. Oslovil Jana Františka Riemera, který už měl tehdy zkušenosti s úpravami alpských toků, a výsledkem byla vodní cesta z hor, po které se plavily vory. Připomeňme, že to bylo ve druhé polovině 18. století. Kouzelná novohradská jezera jsou ve skutečnosti klauzurami, které se dle potřeby velmi rychle vypouštěly. Plout se dalo i úzkým a kamenitým Pohořským potokem, který se dokonce stal nejmenším voroplavebním tokem v Evropě. O celém systému se dozvíme všechno podstatné, ba co víc, odhalíme existenci tajemné středověké přehrady v místech, kde dnes najdeme Jiřickou klauzuru překřtěnou na Pohořský rybník.