Reportáže v regionech
Český Krumlov
V Českém Krumlově nebudeme tentokrát obdivovat honosný zámek ani vzácné stavby v podzámčí. V tamním Regionálním muzeu si připomeneme řemesla, kterým se v minulosti ve městě dařilo. V expozici nechybí kupříkladu koloniál, v němž bylo k mání vše od mouky až po smeták. Společnost mu dělá pekárna. Ač si místní hospodyně chleba i buchty připravovaly hlavně samy doma, díky hostům neměli mistři pekaři o práci nouzi. Připomeneme si taky dlouhou historii cechů a jejich význam pro jednotlivé profese. Oblíbené bývaly třeba krejčovské dílny. Neexistovaly obchody s konfekcí. A přesto, že se šilo i přešívalo podomácku, pro slavnostnější oděvy si lidé chodili k profesionálům. Otáčet se museli taky ševci. Boty se opravovaly, dokud to šlo. A zapomenout nesmíme ani na vyhlášené šumavské a novohradské skláře.
Český Krumlov
Vyšší Brod
K oblíbeným turistickým cílům na samém jihu Čech patří Vyšší Brod. V bývalé trhové osadě, která už někdy ve 12. století vyrostla na česko-rakouské kupecké stezce, vybudovali Rožmberkové klášter. Pro ně měl být místem posledního odpočinku a cisterciáčtí mniši z něj měli šířit vzdělanost a rozvíjet hospodářství v kraji. V časech podstatně mladších v něm Adolf Hitler ukrýval umělecké poklady z celé Evropy, které chtěl přestěhovat do plánovaného velkolepého muzea v Linci. Dnes si tu návštěvníci opět připomínají éru cisterciáků a můžou vidět řadu historických vzácností. K těm nejobdivovanějším patří Závišův kříž se zajímavým příběhem. A zájmu se jistě bude těšit i renesanční urna, která se používala při volbě papežů. V areálu sídlí i Poštovní muzeum, kde právě probíhá jedna lákavá výstava.
Vyšší Brod
Velikonoční pohlednice
Ti starší z vás si nejspíš pamatují dobu, kdy se před velikonočními svátky plnily schránky pohlednicemi, v nichž nám naši blízcí i přátelé vinšovali jejich krásné prožití. Tenhle zvyk poněkud vytlačily sms a maily, ale naštěstí se k němu čím dál víc lidí pomalu vrací. My si ho připomeneme na výstavě v českokrumlovském muzeu, kde se sešly historické poklady z domova i ze světa. Dozvíme se tam kupříkladu i to, jak vypadaly kartičky s přáním na přelomu 19. a 20. století. A taky to, jak se na jejich podobě projevovalo pojetí Velikonoc v různých zemích. Přehlédnout nemůžeme ani to, že se na nich odrážela doba, v níž vznikaly. Spolehlivě poznáme, která pochází z válečných časů nebo let, kdy nebyl zdaleka všeho dostatek.
Velikonoční pohlednice
Poštovní muzeum
Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.
Poštovní muzeum
Vítkův hrádek
Nejvýše položeným hradem u nás je Vítkův hrádek. Vyrostl už ve třináctém století a dostal za úkol střežit zemskou hranici a taky nově osídlené území. Po vymření krumlovské větve Vítkovců, kterým patřil, připadl Rožmberkům. Později se jeho pány stali Schwarzenberkové, kteří ho ale postupem času začali využívat jen jako rozhlednu. Výhled do daleka se hodil i vojákům, kteří se tu zabydleli v druhé polovině minulého století. A dnes láká turisty, protože díky snažení místních nadšenců, kteří se pustili do boje o jeho záchranu, opět ožil. Při návštěvě se dozvíte, jak tu za panského povstání nedobrovolně nocoval král Václav IV. a možná i to, jak se nedaleko odsud dostávali v časech železné opony do Rakouska obyvatelé východního Německa.
