Reportáže v regionech
Rožmberk
K vyhledávaným památkám jihu Čech patří šlechtické sídlo na Růžové hoře. Tvoří ho v podstatě dva hrady – Horní a Dolní. Možná už tušíte, že řeč je o Rožmberku. Při prohlídce zavzpomínáme na časy, kdy tu díky majitelům z rodu Buquoyů vzniklo jedno z prvních veřejnosti přístupné muzeum u nás. To bylo v 17. století. Panstvo mělo svá reprezentační sídla ve Vídni nebo v Praze, to u Vltavy využívalo hlavně v létě. Dominantou jeho horní části je věž zvaná Jakobínka. Vyrostla pravděpodobně v 15. století, jenže časem přestala sloužit svému původnímu účelu a stala se z ní romantická ruina. Když už jí takřka zvonila hrana, pustili se památkáři do její záchrany. A zvolili tradiční středověké postupy, takže celá rekonstrukce je současně atraktivní podívanou.
Rožmberk
Český Krumlov
V Českém Krumlově nebudeme tentokrát obdivovat honosný zámek ani vzácné stavby v podzámčí. V tamním Regionálním muzeu si připomeneme řemesla, kterým se v minulosti ve městě dařilo. V expozici nechybí kupříkladu koloniál, v němž bylo k mání vše od mouky až po smeták. Společnost mu dělá pekárna. Ač si místní hospodyně chleba i buchty připravovaly hlavně samy doma, díky hostům neměli mistři pekaři o práci nouzi. Připomeneme si taky dlouhou historii cechů a jejich význam pro jednotlivé profese. Oblíbené bývaly třeba krejčovské dílny. Neexistovaly obchody s konfekcí. A přesto, že se šilo i přešívalo podomácku, pro slavnostnější oděvy si lidé chodili k profesionálům. Otáčet se museli taky ševci. Boty se opravovaly, dokud to šlo. A zapomenout nesmíme ani na vyhlášené šumavské a novohradské skláře.
Český Krumlov
Vyšší Brod
K oblíbeným turistickým cílům na samém jihu Čech patří Vyšší Brod. V bývalé trhové osadě, která už někdy ve 12. století vyrostla na česko-rakouské kupecké stezce, vybudovali Rožmberkové klášter. Pro ně měl být místem posledního odpočinku a cisterciáčtí mniši z něj měli šířit vzdělanost a rozvíjet hospodářství v kraji. V časech podstatně mladších v něm Adolf Hitler ukrýval umělecké poklady z celé Evropy, které chtěl přestěhovat do plánovaného velkolepého muzea v Linci. Dnes si tu návštěvníci opět připomínají éru cisterciáků a můžou vidět řadu historických vzácností. K těm nejobdivovanějším patří Závišův kříž se zajímavým příběhem. A zájmu se jistě bude těšit i renesanční urna, která se používala při volbě papežů. V areálu sídlí i Poštovní muzeum, kde právě probíhá jedna lákavá výstava.
Vyšší Brod
Velikonoční pohlednice
Ti starší z vás si nejspíš pamatují dobu, kdy se před velikonočními svátky plnily schránky pohlednicemi, v nichž nám naši blízcí i přátelé vinšovali jejich krásné prožití. Tenhle zvyk poněkud vytlačily sms a maily, ale naštěstí se k němu čím dál víc lidí pomalu vrací. My si ho připomeneme na výstavě v českokrumlovském muzeu, kde se sešly historické poklady z domova i ze světa. Dozvíme se tam kupříkladu i to, jak vypadaly kartičky s přáním na přelomu 19. a 20. století. A taky to, jak se na jejich podobě projevovalo pojetí Velikonoc v různých zemích. Přehlédnout nemůžeme ani to, že se na nich odrážela doba, v níž vznikaly. Spolehlivě poznáme, která pochází z válečných časů nebo let, kdy nebyl zdaleka všeho dostatek.
Velikonoční pohlednice
Poštovní muzeum
Víte, kdo se nejvíc zasloužil o rozvoj pošty v Evropě? A kdy je v historii zaznamenáno první poštovní spojení v našich zemích? To všechno a ještě další perličky z historie úřadu, který míval na starosti nejen přepravu dopisů a balíků, ale taky vám mohl přivézt návštěvu, se dozvíme v klášteře ve Vyšším Brodě. Tam totiž najdeme pobočku pražského Poštovního muzea. Čekají nás tam vzácné poklady z dob, kdy světu nevládly počítače, internet ani mobilní telefony. Obdivovat můžeme staré telegrafy, ale taky rušičku západního rozhlasového vysílání. Vystaveny jsou tu rovněž vzácné poštovní známky. A na své si přijdou i milovníci burácejících strojů. Na poště totiž po éře dostavníků našly v modernějších časech uplatnění i motocykly.