Reportáže v regionech
Svatý Kámen
Svatý Kámen najdete na hranici s Rakouskem nedaleko Rychnova nad Malší. Má prý čarovnou moc. Aby ne, když se k němu váže legenda vyprávějící o balvanu, u kterého se zjevila Panna Marie.
Jsou to takové malé české Lurdy – i sem totiž chodí věřící s modlitbami, přáními či obrázky. V dobách nesvobody byla tahle oblast „za čárou přístupnosti“, poutní tradice se sem vrátila až v devadesátých letech, kdy došlo ke znovuotevření tohoto tajuplného místa.
První zmínky o Svatém Kameni sahají do roku 1500 a my si o nich budeme povídat s farářem Pavlem Šimákem, který nám přiblíží historii tohoto místa vůbec. V první polovině sedmnáctého století zde měl vidění měšťan z Rychnova nad Malší Ambrož Spůlek. Podle pověsti byl měšťan smrtelně nemocný, po pozření vody z léčivého pramene se jakoby zázrakem uzdravil.
Vznikl tady i kostel – klášter, který byl v roce 1975 zbořen a jeho troskám přidělili úředníci označení "historická zřícenina". Dnes je to přece jen trochu jinak.
Svatý Kámen
Muzeum marionet
Výstava umístněná v mohutném půdním prostoru se starobylým trámovím čítá víc než 250 marionet. Kromě kašpárků, čertů, králů, princezen, vodníků a strašidelného draka lze vidět i skvostné loutkové divadlo, které vzniklo podle návrhů klasika Mikoláše Alše.
Dalšími exponáty jsou opony, kulisy, dekorace a moderní loutky klasických českých pohádek, loutky z inscenace opery W. A. Mozarta Kouzelná flétna nebo z inscenace Golemystery Divadla Franze Kafky. Skutečným pohlazením je replika barokního Zázračného divadla včetně důmyslné jevištní technologie.
A to všechno můžete navštívit spolu s námi v Muzeu marionet v Českém Krumlově. Marionety měří 80 cm a váží více než šest kilogramů. Jejich tělo je vytesané z lipového dřeva do nejmenších detailů – vlastně téměř jako živé. Dětem se určitě bude líbit marioneta zasněné princezny. I oblečení těchto dřevěných panáčků stojí za povšimnutí – historické kostýmy jim zkrátka sluší.
O vodníkovi jsme mluvili i v předešlé reportáži. V téhle se dozvíte, že jde o postavičku, která je jen středoevropská. Takoví Francouzi by vůbec netušili, o kom že je řeč…
Muzeum Marionet
Štípané holubičky
Toulavé boty nás nejprve zavedou do Horní Plané. Žije tam na břehu Lipna pan Pavel Sarauer, který pokračuje v rodové tradici výroby dřevěných holubiček. Už čtvrté pokolení vyrábí z jednoho nebo dvou kousků měkkého dřeva propleteného nití. Prvně se musí vyřezat tvar křídel, pak se napaří, vytvaruje se tělo a hlavička a pokračuje se dál. Zajímavé je, že pan Sarauer se k téhle rodinné tradici vrátil na přání (či spíš z podnětu) jednoho německého fotografa.
Štípané holubičky
Cetviny
Nostalgická, smutná, ale reálná – Toulavá kamera navštívila místo, kde se všechny tři přívlastky snoubí dohromady. Městys Cetviny – v dobách ne tak dávných místo přísně zapovězené, které už po válce zmizelo z české mapy. Prostor pak byl po dlouhá léta obehnán ostnatým drátem. Dnes je přístup možný, vycházky vítány a slyšet tu můžete jak češtinu, tak němčinu. Alfréd Krenauer zavzpomíná spolu s námi na dobu, kdy tu žilo na sedm stovek cetvinských domorodců. Život tu byl drsný, ale krásný. Jenže kola dějin osudu se točila jinak, než by si Cetviny a Cetvinští byli určitě bývali přáli.
Cetviny
Jihočeský mlýn
Podíváme se taky do mlýna, o němž první zmínky pocházejí už z roku 1451. Cesty osudu tomu chtěly, že mlýn nakonec skončil v rukách rodiny Čížků. Na toho prvního z nich vzpomíná jeho potomek Bedřich Čížek a říká, že zlom přišel, když se jeho praděd vrátil z Ameriky, kde byl na zkušenou. Důležité ale je, že mlýn prodělal rozsáhlé obměny a jeho současní majitelé tady začali provozovat malou vodní elektrárnu. A kde to všechno k vidění jest? Mlýn jsme potkali mezi Blanským lesem a Kletí u Českých Budějovic.
